Etika

4 Etické kodexy


4.3 Testovací otázky

 
 
Etické principy a normy, jsou shrnuty do přehledných definic a požadavku, které se nazývají kodexy. Kodexy jsou systémy pojmů a slov, symbolů nebo označení, které znamenají shodu, souhlas, či zásadu. Lékaři, soudci a kněží mají etické kodexy tisíce let. Nejznámějším je Hippokratova přísaha, která byla napsána v pátém století před naším letopočtem. Etické kodexy zavazují k určitému chování lékaře a sestry k určitému chování. V oblasti medicíny se uplatňují především o péči o pacienta. Etický kodex je veřejná deklarace přesvědčení a hodnot určité profese a jejich vykonavatelů a uplatňuje se jako specifický sjednocující prvek uvnitř dané profesní skupiny. Etický kodex nemůže sám o sobě přímo poskytnout řešení konkrétní situace, ani nemůže zabránit svému zneužití. Není sám schopen zajistit ani praktické provedení etických zásad. V neposlední řadě nezbavuje tíhy a odpovědnosti v situacích, které nejsou jednoznačně, a kdy vnitřní přesvědčení neurčuje jaký postup je správný.
 
Etické kodexy práv pacientů nejsou jednou provždy dány, ale v průběhu let se mění. Dle potřeby se doplňují, je revidován jejich obsah v souvislosti se změnami na straně pacientů nebo ošetřujících. Příkladem může být omezený kontakt příbuzných s pacientem po dobu hospitalizace. Dnes je denní navštěvování nemocných pokládáno za naprostou samozřejmost.
  
Literatura:
HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o etice. 1. vyd. Brno: IDPVZ, 2000. 46 s. Edice: Ediční řada – Praktické příručky pro sestry. ISBN 978- 80-7013-310-4.
HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. rozšířené vydání. Praha: Glaén, 2002. 272 s. ISBN 978- 80-7262-132-7.
KUTNOHORSKÁ, J. Etika v ošetřovatelství. Grada, 2007.164 s. ISBN 978-80-247-2069-2.