Mikrobiologie a imunologie

5.1 Hodnocení výsledků mikrobiologického vyšetření

5.1 Hodnocení výsledků mikrobiologického vyšetření
 
 
Při celkovém hodnocení výsledků mikrobiologického vyšetření je nutná spolupráce klinika, mikrobiologa a epidemiologa.
V bakteriologii hodnotíme výsledky mikroskopického vyšetření. Toto vyšetření slouží v řadě případů jako orientační vyšetření, ale např. při identifikaci anaerobních bakterií (výrazné rozdíly v morfologii) nebo hodnocení MOP (mikrobních obrazů poševních) je to vyšetření stěžejní.
 
Kultivace bakterií – hodnotíme růst (M fáze – mukózní virulentní např. u Streptococcus pneumoniae, S fáze hladká – nevirulentní, R fáze drsná suchá – nevirulentní), tvar kolonií, barvu, zápach, tvorbu hemolýzy na krevním agaru (Streptococcus pyogenes – betahemolytický sk. A).
 
Následují výsledky biochemických testů – vhodné zejména u enterobakterií a výsledky citlivosti k antibiotikům, kdy musíme vždy brát v úvahu hlavně přirozenou rezistenci jednotlivých patogenů in vitro, akceptovat to a zohlednit ve výsledcích antibiogramu. Četná antibiotika mají stejný účinek na testovaný druh bakterie, proto k testování in vitro můžeme použít jednoho zástupce antibiotik z dané skupiny.
 
Molekulárně – genetickými metodami (PCR) se stále častěji detekují různé lidské patogeny způsobující infekční onemocnění. Využívají se hlavně pro svou rychlost, ale je potřeba při hodnocení mít na zřeteli i veškeré vedlejší vlivy, které by mohly výsledek tohoto vyšetření ovlivnit. Jsou to velmi citlivé metody a musí je provádět dostatečně vyškolený zdravotnický personál.
 
Pomocí sérologických diagnostických metod hodnotíme přítomnost antigenu daného patogena nebo tvorbu protilátek kvalitativně i kvantitativně.
 
Přítomný antigen svědčí také o probíhající infekci, např. detekce antigenu Streptococcus pneumoniae nebo Legionella pneumophila v moči. Detekujeme protilátky ve třídě IgM (marker akutní fáze infekce, může přetrvávat několik týdnů i měsíců – borelióza, HSV, EBV, CMV, VZV, hepatitidy A, B), ve třídě IgG (marker prodělané infekce - borelióza, HSV, EBV, CMV, VZV, hepatitídy atd.) anebo jsou to protilátky po vakcinaci – parotitída, morbilli, pertussis, hepatitída A nebo B, rubeola), IgA (marker akutní fáze infekce např. u infekce Mycoplasma pneumoniae).
 
U toxoplasmózy stanovujeme kromě IgM, IgG a celkových protilátek TOX – metodou nepřímé imunofluorescence jak protilátky ve třídě IgA a IgE, tak aviditu IgG protilátek.
Avidita IgG protilátek vyjadřuje vazební sílu mezi protilátkami a antigenem infekčního agens. Její hodnota svědčí o nedávno prodělané nebo probíhající infekci (tvorba nízkoaviditních protilátek) anebo o velmi dávno proběhlé infekci (tvorba vysokoaviditních protilátek). Na začátku infekčního onemocnění v akutní fázi je slabá vazebná síla protilátek – nízká avidita.