Mikrobiologie a imunologie

10.2 Speciální mykologie

10.2 Speciální mykologie
 
 
Medicínsky významné fungi dělíme podle typu infekce – mykózy na:
1. Povrchové mykózy – obvykle postihují povrchovou vrstvu kůže, vlasy i nehty. Původce označujeme obecně jako dermatofyty. Nejčastějšími původci jsou rody Trichofyton, Microsporum i Candida.
2. Podkožní mykózy obvykle postihují podkožní tkáň, vzácně může docházet k rozsevu do organizmu a k postižení orgánů. Řadíme sem třeba sporotrichózy.
3. Systémové mykózy, říkáme jim také hluboké mykózy. Postihují především dýchací systém. K nejznámějším patří rod Histoplasma vyvolávající infekce u zdravých lidí.
4. Oportunní mykózy vyvolávají původci nepatogenní pro člověka. Výskyt těchto onemocnění ve vyšší míře byl zaznamenán u osob se sníženou imunitou – např. pacienti s AIDS. Velmi důležitými lidskými patogeny jsou: Candida albicans, rod Aspergillus a Cryptococcus neoformans.
 
Kandidóza
Infekce vyvolané plísní Candida albicans nebo jinými typy (Candida tropicalis, Candida krusei, Candida parapsilosis) jsou popisovány jako nejčastější onemocnění. Candidy jsou všudypřítomné saprofytické mikroorganizmy a u řady lidí jsou součástí běžné fyziologické flóry kůže i sliznic. Terapie antibiotiky, glukokortikoidy, imunosupersivy, dále diabetes mellitus, těhotenství, obezita, ale i jiná endokrinní onemocnění a jakékoliv oslabení imnunitního systému jsou jedním z hlavních predisponujících faktorů pro klinickou manifestaci kandidózy. Ve většině případů se jedná o endogenní infekci, možný je ale i přenos pohlavní cestou, např. poševní kandidóza. Klinický obraz je závislý na infikované oblasti. Typickým místem jsou intertriginózní infekce v místech vlhké zapářky – ohraničené léze erytému. Perianální infekce způsobená Candidou má klinický obraz jako bílý pruritus ani. Pro mykotickou vulvovaginitidu je charakteristický bílý až žlutavý výtok a silný pruritus. U partnera pacientky s takovou infekcí se může objevit mykóza na glans penis. Bolestivé a nepříjemné onemocnění je kandidové paronychium. Infekce začíná kolem nehtů jako bolestivý zarudlý otok, který později hnisá. Nemoc může přejít v  infekci pod nehtem a typické je postupné odloučení poškozeného nehtu. Soor je orální kandidóza, může se vyskytovat i u zdravých dětí, většinou však postihuje nedonošené novorozence. U nemocných HIV může být jedním z prvních klinických příznaků. Indikativní diagnóza pro AIDS je kandidová ezofagitida. Systémové kandidózy diagnostikujeme u imunitně oslabených jedinců - pacienti s neutropenií, pacienti s AIDS. Probíhají nejčastěji pod obrazem sepse, endokarditidy, meningitidy a panophthalmitidy, k méně častým patří postižení ledvin, plic, jater nebo meziobratlových plotének. Slizniční kandidózu diagnostikujeme poměrně snadno podle klinického obrazu. Candida spp. je komenzálem člověka, bývá součástí běžné fyziologické flóry a její nález je třeba hodnotit vždy v návaznosti na klinické příznaky. V terapii doporučujeme lokální nebo celková antimykotika. Závěrem můžeme říci, že všechny formy systémových mykóz - kandidóz jsou velmi závažné a život ohrožující. Léčba probíhá intravenózní aplikací antimykotik během hospitalizace. Pokud dochází k recidivám, je nutné hledat příčiny ve snížení celkové obranyschopnosti organizmu.
 
Obrázek 47 Orální kandidóza
 
Aspergilóza
Aspergillus fumigatus se vyskytuje v prostředí, ale i na kůži a sliznicích člověka. Spory houby vnikají nejčastěji do dýchacích cest, kde může docházet buď k jejich kolonizaci nebo k imunitní reakci na přítomný aspergilový antigen, a to se projeví jako alergická aspergilóza s příznaky průduškového astmatu. Lokálně dojde ke vzniku aspergilomu – vyplnění plicní dutiny aspergilovými vlákny nebo vzniká invazivní plicní aspergilóza. Příčiny vzniku a šíření této infekce jsou opět ve snížení obranyschopnosti organizmu léčbou kortikoidy, v důsledku popálenin, v důsledku granulocytopenie. Začátek infekce se zpravidla projeví horečkou, rozsáhlou infiltrací plicní tkáně a následně pak hematogenním rozsevem do dalších orgánů. Preferujeme léčbu Amfotericinem B nebo Itrakonazolem. Pozitivní je, že se infekce nepřenáší z člověka na člověka.
 
Mykoorganismy – původci kožních infekcí:
Infekce, které způsobují mykózy, můžeme rozdělit na infekce povrchové a ostatní infekce.
1. Infekce povrchové - dermatomykózy - postihují vnější vrstvu pokožky, vlasy, nehty, chlupy. Jsou to: dermatofytózy (tinea) způsobené keratofilními houbami a ostatní dermatomykózy.
Dermatofytózy - klinický projev:
- postihují pokožku - epidermofytózy
- postihují vlasy a chlupy – trichofytózy
- postihují nehty – onychomykózy
 
Původce - dermatofyta rozdělujeme do 3 rodů:
a/ Epidermophyton - Epidermophyton floccosum
b/Trichophyton - Trichophyton rubrum, Trichophyton verrucosum
c/ Microsporum
 
Původcem onychomykózy je ve většině případů Trichophyton rubrum, protože je ve zkušebních otázkách dotaz na nejčastějšího původce onychomykóz, ale v textu toto není uvedeno!
 
K nejčastějším infekcím vyvolanými těmito mikroorganizmy patří: Tinea pedis - vyskytuje se mezi prsty, nehty.
 
Obrázek 48 Tinea pedis
 
Tinea cruris - postižena je kůže bérců. 
 
Obrázek 49 Tinea cruris
 
Tinea unguium (onychomycosis) - postiženy jsou nehty. 
 
Obrázek 50 Onychomykóza
 
Tinea barbae – postihuje hlavně vousy a Tinea capitis – postihuje hlavně vlasy.
Ostatní dermatomykózy:
Pityriasis versicolor je povrchní plísňové onemocnění kůže způsobené kvasinkou Malassezia furfur.
 
Obrázek 51 Pityriasis versicolor
 
Kožní kandidóza - způsobená Candida albicans, Candida krusei, dále pak kandidová kolpitis - zánět pochvy, vulvovaginitis – zánět zevních rodidel, pochvy, balanitis - zánět žaludu.
 
Obrázek 52  Balanitis candidosa
 
Obrázek 53 Moučnivka (soor)
 
Dále sem patří infekce typu cheilitis angularis – zánět ústních koutků, soor – zánět sliznice úst, ezophagitis – zánět jícnu. Postiženy mohou být nehty, nehtová lůžka, apod.
 
2. Mykózy subkutánní
Sporotrichóza - Sporothrix schenckii způsobuje chronický granulomatózní zánět.
 
Obrázek 54  Sporothrix schenckii
 
Systémové mykotické infekce postihují vnitřní orgány u osob s těžkou poruchou imunitního systému (u nemocných AIDS) a jsou velmi závažné.