Vyzkum_v_osetrovatelstvi
1 Výzkum v ošetřovatelství
1 Výzkum v ošetřovatelství
1.1 Testovací otázky
Pojem výzkum lze vysvětlit jako poznávací činnost v rámci vědního oboru s cílem odhalení vlastností, souvislostí, příčin a podmínek a popisem zákonitostí u sledované problematiky. (BÁRTLOVÁ, SADÍLEK, TÓTHOVÁ, 2009)
Legislativní vymezení zákonem č. 211/2009 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací rozlišuje základní výzkum, jakožto teoretickou nebo experimentální práci prováděnou za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností. Základní výzkum není primárně zaměřen na využití v praxi. Aplikovaný výzkum představuje teoretický a experimentální práci zaměřenou na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků nebo jejich podstatné zdokonalení, stejně jako postupů či služeb.
Ošetřovatelství, jako obor zaměřený na vyhledávání a uspokojování bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb člověka v souvislosti s péčí o jeho zdraví, je samostatná vědecká disciplína. Proto mezi její charakteristické rysy patří poskytování ošetřovatelské péče na základě vědeckých poznatků podložených výzkumem. (KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ, 2004)
Díky výzkumu prováděného v rámci ošetřovatelství se vytvářejí nové poznatky ovlivňující tento obor a dále lze díky němu provádět ošetřovatelskou péči založenou na důkazech (Evidence based practice – EBP).
EBP nespočívá v pouhém zavedení výsledků výzkumu do praxe, ale jde o začlenění důkazů do individualizované ošetřovatelské péče.
Pro správné využití EBP je stěžejní dovednost sester skloubit své klinické zkušenosti a výsledky nových studií, tedy nové vědomosti, v péči o konkrétního pacienta. (JAROŠOVÁ, 2009)
Právě EBP je velice dobrým příkladem pro ukázku způsobu myšlení ve výzkumu, protože stejně jako výzkum, je základem pro EBP kladení otázek. Rozdíl mezi výzkumem a EBP spočívá v samotné podstatě obou procesů. Zatímco pomocí výzkumu hledáme odpovědi na otázky nebo popisujeme nové fenomény či vztahy apod., pomocí EBP nalézáme vhodné výsledky výzkumu pro aplikaci na konkrétní případy, tedy vyhledáváme popsané výzkumy a jejich možné využití.
Proces EBP se skládá z následujících kroků:
1. formulace klinické otázky – lze využít metody „PICOT“, což je zkratka počátečních písmen (v angličtině) jednotlivých částí dané klinické otázky
P - Population/Patient Problem – populace/problematika (pacienti s určitou dg., pacienti hospitalizovaní na určitém oddělení, pacienti v určitém věku apod.)
I – Intervention - intervence (co chceme s pacientem/pro pacienta dělat)
C - Comparison – srovnávaný stav/problematika/činnost (alternativa intervence)
O - Outcome – požadovaný výsledek (co hledáme)
T – Time frame - časový rámec, který nemusí být vždy zahrnut do klinické otázky (LCC, 2013)
2. vyhledávání relevantních výzkumů nebo popsaných důkazů – lze využívat učebnice, skripta, sborníky, odborné časopisy, on-line portály apod.; je nutné ale vždy hodnotit aktuálnost, případně důvěryhodnost informací
3. vyhodnocení nalezených výsledků výzkumů – kritické zhodnocení popsaného výzkumu, využité metody
4. užití výsledků v praxi – je třeba vzít v úvahu veškeré okolnosti, které mohou praktické využití ovlivnit, a dále je třeba přistupovat ke všem případům individuálně
5. celkové hodnocení – zhodnocení využitelnosti pro další praxi, přínosný je i popis daného případu např. v odborném tisku apod.
Tvorbu klinických otázek ovlivňuje směr nebo oblast, ve které chceme hledat výzkumy a především výsledky a popisy důkazů. Klinické otázky tedy mohou být zaměřeny na:
- terapii – zabývá se otázkou, která léčba nebo intervence je v daném případě ta nejlepší
- prevenci – zabývá se otázkou, jak lze předcházet danému problému
- diagnózu/hodnocení – zabývá se otázkou jak nejlépe diagnostikovat/určit nebo hodnotit daného pacienta/příznak apod.
- příčinu – zabývá se otázkou, co daný problém zapříčiňuje
- efekt nebo prognózu – zabývá se otázkou, jaký je efekt, dlouhodobý dopad nebo prognóza dané problematiky
- význam – zabývá se otázkou jaký význam má daná problematika/proces pro pacienta
Podmínkou pro užívání EBP v praxi je dovednost kritického myšlení sester.
Vzhledem k šíři oboru ošetřovatelství je i velice pestrá škála směrů výzkumu v ošetřovatelství, mezi které patří:
- vytváření nových poznatků v ošetřovatelské péči
- návrhy a ověřování ošetřovatelských modelů
- popis základních fyziologických, sociálních a behaviorálních procesů a souvislostí
- tvorba vzdělávacích programů a materiálů
- profese sestry, vývoj a historie
- výzkum v oblasti managementu ošetřovatelství
- environmentální ošetřovatelství
- vzdělávání sester
- etika
- hodnocení efektivity ošetřovatelských intervencí/nástrojů
Výzkum v ošetřovatelství probíhá:
- ve výzkumných ústavech
- na vysokých školách
- ve vzdělávacích institucích
- ve zdravotnických zařízeních
- sociálních zařízeních
Výzkum v ošetřovatelství je podřízen legislativním předpisům (např. konvence o biomedicíně) a etickým ustanovením souvisejícím s biomedicínským výzkumem.
Výsledky výzkumu prováděného v ošetřovatelství jsou prezentovány na odborných konferencích a také v odborném tisku. V obou případech jde jak o národní, tak i mezinárodní úroveň předávání nově získaných poznatků.
Díky výzkumu v ošetřovatelství lze posuzovat a hodnotit efektivitu poskytované péče a jejích jednotlivých složek. Výsledky výzkumu ovlivňují nejen praxi samotnou, ale také působí na oblast vzdělávání sester.
Tím, že sestry samy jsou schopné o ošetřovatelství kriticky přemýšlet, lze posouvat kvalitu a bezpečí poskytovaných ošetřovatelských služeb stále výš, stejně jako komfort pacientů a zároveň i zvyšovat prestiž povolání všeobecných sester.
Literatura:
BÁRLOVÁ, Sylva, Petr SADÍLEK, Valérie TÓTHOVÁ. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009. ISBN 978-80-7013-467-2.
JAROŠOVÁ, Darja. Praxe založená na důkazech v ošetřovatelství. Výukový portál LF UP Olomouc [online] 25. 2. 2009, poslední aktualizace 21. 9. 2012 [vid. 28. 5. 2013]. ISSN 1804-5936. Dostupný z: http://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=27.
Nursing Research Guide. [online]. LCC (© 2013 Lansing Community College). [vid. 30. 5. 2013]. Dostupné z: http://libguides.lcc.edu/content.php?pid=280891&sid=2313380
Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 63. ISSN 1211-1244.
Věstník 9/2004. Metodická opatření. Koncepce ošetřovatelství. [online]. MZČR (© 2010 MZČR). [vid. 30. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik_3648_1778_11.html