Vyzkum_v_osetrovatelstvi
4.2 Výzkum
4.2 Výzkum
Vzhledem k faktu, že předmětem výzkum v ošetřovatelství je hledání nových poznatků v oblasti péče o lidi ve zdraví i nemoci, je problematika etiky v tomto oboru velice důležitá.
Každý výzkumník by měl dodržovat určitá pravidla, která jsou dána etickými principy vědecké práce. Mezi obecné, tedy aplikovatelné ve všech vědních oborech, patří:
a) principy související s osobou výzkumníka
- (emoční) odstup – výzkumník je i přes touhu po provedení výzkumu schopen akceptovat a dodržet etické principy, zvažuje důsledky plánovaného výzkumu pro jeho účastníky a bere v úvahu ztrátu kritického odstupu, schopnosti zajistit nezávislost výzkumu a jeho vědeckou úroveň
- objektivnost – získané informace jsou ve shodě se zkoumanou realitou, jsou pravdivé, výsledky nejsou ovlivněny výzkumníkovými názory
- poctivost – nakládání se všemi získanými informacemi nebo daty probíhá nejen dle platné legislativy, ale také dle předem dohodnutých pravidel mezi výzkumníkem a respondentem, zkoumanou skupinou nebo oprávněnou osobou (např. správcem zkoumaných dokumentů), nedochází k zamlčování informací např. o účelu, záměru výzkumu, délky jeho trvání apod.
- originalita – veškeré popsané výsledky výzkumu jsou původní (nejde o plagiát) a přinášejí nový poznatek
- obhajitelnost (zásadovost) – výzkumník, na základě získaných dat, je schopen obhájit své poznatky a závěry
- názorová tolerance – výzkumník akceptuje odlišné názory a kritiku související s daným výzkumem
- odbornost
b) principy související s účastníky výzkumu
- dobrovolnost
- možnost odstoupení
- emoční bezpečí
- účast na výzkumu podložená poučeným/informovaným souhlasem účastníků výzkumu (výzkumník seznámí účastníka výzkumu s cílem, účelem výzkumu, délkou jeho trvání, způsobem využití získaných dat, zachování anonymity účastníků, apod.)
- legálnost – výzkum je schválen příslušnými orgány
- zachovávání důstojnosti účastníků výzkumu
- respektování soukromí a práv účastníků výzkumu
- zajištění spravedlivého přístupu ke všem účastníkům výzkumu
- reciprocita – účastníci výzkumu by měli mít možnost seznámit se s výsledky a závěry provedeného výzkumu;
v některých případech výzkumník cítí potřebu se nějakým způsobem odvděčit účastníkovi výzkumu za jeho čas, ochotu spolupracovat a poskytnout informace apod., vhodné jsou symbolické či upomínkové předměty, písemné poděkování atd. (HENDL, 2012), (HENDL, 2008)
Etické principy výzkumu v ošetřovatelství:
a) prospěšnost – motivací mnoha lidí pro účast na výzkumu je pocit prospěšnosti, účastníci výzkumu musejí mít garantováno, že jimi poskytnuté informace nebudou zneužity; účastníkům výzkumu by měly být poskytnuty výsledky a závěry výzkumu, na kterém participovali
b) respektování lidské důstojnosti – svobodný a informovaný souhlas účastníka výzkumu, možnost odstoupení z výzkumu ve všech jeho fázích; právo na soukromí, respekt a úctu
c) spravedlivost – výběr účastníků výzkumu by měla být spravedlivý a nediskriminující na základě kritérií daných výzkumem; právo na čestné jednání účastníka výzkumu před, během i po vlastním výzkumu
d) ochrana zranitelných jedinců – zvláštní ochrana osob neschopných rozhodnout o účasti na výzkumu
mezi tyto osoby patří:
- děti – informovaný/poučený souhlas poskytuje zákonný zástupce
- mentálně retardované osoby - informovaný/poučený souhlas poskytuje opatrovník nebo soudem určená osoba
- tělesně handicapované osoby – záleží na druhu a rozsahu postižení, v těchto případech se postupuje individuálně (většina tělesně postižených osob je schopna poskytnout informovaný/poučený souhlas)
- hospitalizovaní lidé – při získávání informovaného/poučeného souhlasu u hospitalizovaných pacientů je třeba postupovat tak, aby pacienti nepocítili nátlak ze strany personálu nebo výzkumníka na účast v daném výzkumu (BÁRTLOVÁ, SADÍLEK, TÓTHOVÁ, 2009)
e)dodržování etických zásad – platných pro výzkumníky a pro nelékařský zdravotnický personál; kromě výše uvedených principů a zásad je velice důležitý již zmíněný informovaný/poučený souhlas
V rámci informovaného/poučeného souhlasu by měl každý potenciální účastník být seznámen s účelem výzkumu, svou rolí ve výzkumu, délkou trvání a průběhem výzkumu, s typem požadovaných informací nebo dat, s formou odměny (je-li připravena), s metodou výběru účastníků výzkumu, velikostí zkoumaného vzorku, s metodou sběru dat, s možnými riziky, případně náklady, s možností odstoupení z výzkumu, se jménem a kontaktem na kontaktní osobu (v případě otázek, připomínek apod.) a s garancí anonymity a legálního nakládání s osobními daty.
(BÁRTLOVÁ, SADÍLEK, TÓTHOVÁ, 2009)
Před zahájením ošetřovatelského (nebo medicínského, farmaceutického apod.) výzkumu je třeba mít schválení etické komise v daném zdravotnickém zařízení.
Etické komise hodnotí předkládaný výzkumný záměr z etického hlediska v souvislosti s medicínou (možnými zdravotními dopady apod.) a právem (možným porušením platných legislativních norem).
Složení etické komise by mělo pokrývat posuzovanou problematiku, tedy členy by v ideálním případě měly být lékaři, všeobecné sestry, právníci a zástupci laické veřejnosti.
První etické komise vznikaly v USA po roce 1960, v Evropě, konkrétně ve Velké Británii, v roce 1968. V ČR se první etické komise začaly objevovat až po roce 1989. (MUNZAROVÁ, 2005)
V případě provádění výzkumu v rámci studia (např. bakalářské, magisterské práce) obvykle stačí vyjádření vedení daného zdravotnického zařízení.