Vyzkum_v_osetrovatelstvi
6.4 Interpretace dat
6.4 Interpretace dat
Interpretaci jako takovou, tedy i výsledků kvalitativního výzkumu, lze chápat jednak jako způsob vyložení si či vlastního pochopení předloženého textu nebo také jako způsob podání, vyjádření případně popisu provedeného výzkumu.
Důvodem výzkumů bývá objasnění nebo prohloubení znalostí o určité problematice. Proto je žádoucí, aby výsledky prováděných výzkumů byly publikovány a získané informace se tak mohly šířit mezi odbornou (v některých případech i laickou) veřejností. Šíření získaných výzkumných výsledků a informací je označováno jako diseminace.
Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, kvantitativní výzkum pracuje s hypotézami, a to ve smyslu jejich potvrzování nebo vyvracení. Z hlediska diseminace výsledků je třeba, aby byly popisovány a šířeny i výsledky výzkumů, které nepotvrzují výzkumníkovy hypotézy a které mohou být výzkumníkem mylně považovány za špatné. I např. negativní výsledky nebo nepředpokládané výsledky výzkumu, který byl správně metodologicky proveden, mají svou výpovědní hodnotu, a tudíž slouží jako zdroj informací (např. mohou zamezit opakování chybných postupů apod.).
V ošetřovatelství je možné výsledky výzkumu šířit:
- v rámci interních (organizačních) seminářů
- v rámci interních tiskovin/intranetu
- na odborných seminářích, školeních
- na odborných konferencích (oblastních, národních, mezinárodních)
- v odborných časopisech
- ve sbornících
- v knižních publikacích
Forma šíření výsledků může např. být:
- časopisecký článek – tištěný, online
- přednáška - na semináři, školení, konferenci apod.
- písemný příspěvek - v tištěném, online, CD sborníku
- poster
- kapitola v knize
- monografie
V současné době patří v oblasti medicíny, ošetřovatelství, psychologie, behaviorálních věd apod. mezi preferované struktury vědeckých textů tzv. struktura IMRAD.
Jedná se akronym prvních písmen anglických názvů jednotlivých částí textu:
- Introduction - úvod
- Methods – metody, materiály
- Results - výsledky
- A(nd) - a
- Discussion diskuze
V posledních letech je tato struktura ještě doplňována o název (Title) a abstrakt (Abstract), protože tyto části jsou neméně důležité. Celá zkratka má pak podobu TAIMRAD. (ŠPÁLA, 2008)
Title – název článku by měl být stručný, jasný a výstižný. Je vhodné, aby výrazy použité v názvu textu byly pro širokou (i když odbornou) veřejnost srozumitelné.
Abstract – abstrakt je velice důležitou součástí prezentace daného výzkumu mezi odborníky. Není výjimkou, že některé odborné časopisy publikují „pouze“ abstrakty.
Na základě abstraktů jsou také na různé odborné akce (např. konference) jednotlivé příspěvky přijímány, případně odmítány.
Z těchto důvodů by měl autor věnovat psaní abstraktu náležitou pozornost.
I když je abstrakt umístěn do popředí celého textu nebo stojí zcela samostatně, tvoří se až na závěr. Důvodem je, že by měl vystihovat podstatu celého textu, měl by tedy popisovat, co a jak bylo provedeno, jaké jsou závěry a jaké mají tyto závěry v dané oblasti dopady.
Abstrakt musí obsahovat pouze informace, které jsou v primárním textu. Jde vlastně o jakýsi výtah nebo obsah celého textu.
Rozsah abstraktu se pohybuje kolem 150–350 slov, ale vždy je nutné se držet instrukcí jednotlivých redakcí či pořadatelů konferencí apod., které specifikují své požadavky na formu a rozsah příspěvků.
Součástí abstraktu jsou také klíčová slova, tedy důležitá a charakteristická slova nebo slovní spojení, která vystihují popisovanou oblast.
Introduction – úvod by měl čtenáře nejen zaujmout tak, aby pokračoval v četbě celého textu, ale především by měl seznamovat s popisovanou problematikou a důvody či motivací autora k sepsání daného textu. V neposlední řadě by zde měl být uveden účel a přínos popisovaného výzkumu.
Methods – metody, v této části textu je v prvé řadě popsán druh a forma výzkumu. Je zde popisována populace, tvorba a velikost výzkumného vzorku, případně specifika výzkumného vzorku či přímo respondentů/účastníků výzkumu.
Dále autor výzkumu seznamuje s použitou metodou šetření, délkou trvání výzkumu, místem realizace a v neposlední řadě se způsobem analýzy dat.
Results – výsledky; při popisu výsledků kvantitativního výzkumu jsou hojně využívány tabulky a grafy. Při jejich tvorbě a popisu je třeba dodržovat některá pravidla, mezi která např. patří:
- názvy tabulek a grafů korespondují s jejich obsahem
- popis tabulek a grafů by měl být výstižný bez dalšího vysvětlujícího textu (je-li to možné)
- označení tabulek a grafů je umístěno nad nimi
- tabulky a grafy jsou číslovány
Discussion – diskuze je část, kde jsou srovnávány závěry popisovaného výzkumu s obecně přijatými názory nebo teorií pospanou v odborné literatuře o dané problematice či jinými porovnatelnými výzkumy.
V úvodu diskuze by měly být shrnuty výsledky výzkumu (obecné) a jejich propojení se stanoveným cílem práce.
V této části je také možné konfrontovat výzkumníkovy předpoklady o svých závěrech s reálnými výsledky.
Velice důležitým prvkem diskuze je také popis možného využití daného výzkumu či jeho dopad na praxi.
Dále je v této části vhodné uvést případný možný navazující nebo doplňující výzkum, či stanovení nových relevantních hypotéz. (HUŠÁK, 2007)
Mnoho, především začínajících, výzkumníků – autorů své práce nepublikuje a to z důvodu, že nepovažují za přínosné své závěry šířit mezi zainteresovanou veřejností a také z důvodu obavy z odmítnutí příspěvku např. redakcí časopisu.
Je nutné si proto uvědomit, že, jak již bylo uvedeno, je třeba sdílet veškeré informace především pro dobro pacientů a předcházení možných chyb personálu, ale také, že odmítnutí příspěvku není neobvyklé.
Mezi možné důvody odmítnutí otištění článku nebo zařazení do příspěvku do sborníku:
- nejasně formulovaný výzkumný problém
- nesprávně formulována hypotéza
- nejasný popis přínosu dané výzkumu
- nevhodné metody výzkumu
- nejasné či nedostatečně popsané výsledky
- nejasně či nedostatečně analyzované výsledky
- gramatické a stylistické chyby
- text neodpovídá zadaným požadavkům
Jak již bylo uvedeno, mezi formy prezentace výsledků výzkumu se řadí i poster.
Posterem zprostředkováváme odborné sdělení (např. výsledků výzkumu) pomocí tištěných tabulí/plakátů či jiných forem dokumentů, dle zadání a požadavků pořadatelů dané odborné akce.
Nejčastější formou posteru je plakát o rozměrech většinou A0 (84,1 x 118,9 cm). Velikost a způsob zavěšení posterů se řídí instrukcemi pořadatelů.
Během konferencí, na kterých probíhá tzv. Poster session, mají účastníci dané akce možnost přímé diskuze s autorem posteru, který odpovídá na jejich dotazy, může komentovat, doplňovat, vysvětlovat apod. Diskuse bývají (na rozdíl od diskuze v rámci přednášek) konkrétnější a časově daleko méně ohraničené.
Vzhledem k tomu, že na odborných akcích může být vysoký počet posterů (např. v řádu desítek), je jedním z jeho hlavních účelů zaujmout. Proto je kladem velký důraz na celkový dojem daného posteru.
To znamená, že by autor měl věnovat pozornost nejen obsahu sdělení, ale i jeho formě, tedy grafickému zpracování.
Důležitou úlohu má barevnost, která by měla nejen přilákat pozornost, ale zároveň podtrhovat důvěryhodnost a důležitost sdělení. Při volbě barev (jak pozadí, tak i písma) je nutné brát v úvahu čitelnost.
S čitelností souvisí i tvar (druh) písma a jeho velikost.
Název posteru by měl být čitelný ze vzdálenosti 5 – 10 m, což odpovídá velikosti fontu v bodech 70 – 80. Vzdálenost pro dobrou čitelnost dalšího textu odpovídá přibližně 2 m a velikosti písma 16 – 18 bodů. (ŘÍHA, STŘÍŽ, 2006)
Obsah posteru obvykle má následující strukturu:
- Heading – nadpis (obsahuje místo prezentace posteru, název prezentované práce, jméno(a) autora(ů), název pracoviště; v rámci mezinárodních konferencí je běžnou praxí začlenění fotografie prezentujícího autora)
- Objectives - cíl výzkumu
- Introduction - úvod
- Questions, hypothesis – výzkumné otázky a hypotézy (lze popsat v části „cíle výzkumu“)
- Methods – metody, materiály (tuto část je vhodné popsat v bodech, případně použít schémata apod.)
- Results – výsledky (upřednostňují se grafická znázornění před tabulkami)
- Conclusions – shrnutí
- References – použité zdroje (ŘÍHA, STŘÍŽ, 2006)
V souvislosti s interpretací výzkumu je nutné také zmínit publikační etiku, která úzce souvisí s etikou ve výzkumu (viz 2 Etika ve výzkumu).
Mezi základní etická pravidla především patří originalita, tedy veškeré popsané výsledky výzkumu jsou původní (nejde o plagiát) a u převzatých informací jsou řádně citovány použité informační zdroje.
„Praktické desatero (více méně) úspěšného autora:
I. Piš, až když jsi přesvědčen, že tvé sdělení přinese čtoucím něco skutečně nového. Publikuj hlavně, abys komunikoval a nejen, abys byl (hlavně) citován. To je také základem skutečného autorství (intelektuálního podílu na vzniku díla). (Spolu)autorství si nevynucuj, nedej si ho ani upřít. Autorství také nelze nikomu darovat (gifted autorship).
II. Bedlivě zvaž, o čem, komu a kde něco sděluješ, a podle toho vol styl a argumenty. I to rozhoduje a odezvě (dopadu, impaktu) tvého článku (včetně např. citačních ohlasů).
III. Máš-li stanovený termín odevzdání rukopisu, rozvrhni si práci tak, abys měl čas text ještě alespoň dvakrát přečíst a přepsat (rewrite, reread). V definitivně odesílaném rukopisu by neměly být chyby (gramatické ani překlepy) a měl by mít všechny (redakcí či editorem) vyznačené náležitosti.
IV. Necituj ve své práci dokument, který si neměl v ruce v jeho původní úplné podobě, a znáš ho jen např. podle databázového abstraktu. Je to první krůček k podvodu (viz IX).
V. Nedomnívej se, že ty sám víš vše nejlépe a dej svůj rukopis posoudit přátelům a protivníkům. A pokud se sám staneš posuzovatelem (recenzentem, peerreviewer), tvou rolí je autorovi napomoci zdokonalit jeho rukopis a ne ho odsoudit, nebo i za každou cenu zničit. Uvědom si rovněž, že chceš-li někde publikovat, musíš přijmout a respektovat podmínky, které ti redaktor nebo vydavatel stanoví. Na druhé straně musíš zase vědět, co ty jako autor máš právo od redakce nebo vydavatelství požadovat a z čeho bys neměl slevit.
VI. Uvědom si, že publikační činnost patří svým způsobem k tvé profesi (nezapomínej na tvrdé a uplatňované pravidlo „publish or perish“, ale měj na mysli i zásadu „publico ergo sum“). Podle toho si proto osvoj příslušné dovednosti i znalosti (publikační gramotnost, good publication practices, science writing).
VII. Dostaneš-li nápad nebo čteš-li zajímavý text, nezapomeň si jednak bezodkladně (!) o tom učinit záznam (proto měj tužku a papír vždy a všude po ruce) a jednak si poznámku co nejdříve ulož tak, abys ji v případě potřeby opět pokud možno bez obtíží a rychle našel (účinné znovu vyhledávání – retrieval – je základem úspěchu, a to ve všem!).
VIII. Nezapomeň, že zdrojem tvých myšlenek jsou (ve většině případů) tebou přečtené články a knihy a proto často a hodně čti a studuj, jakož i pravidelně sleduj novou literaturu (pravidelně navštěvuj reálné či virtuální knihovny a s železnou pravidelností sleduj referátové zdroje).
IX. Neodkládej morálku ani při psaní (etika publikování). Respektuj duševní vlastnictví jiných a chraň to svoje. Varuj se falšování nebo dokonce vymýšlení (fabrikace) výsledků, vyhýbej se plagiátorství. Publikační podvody bývají odhaleny (duplicitní publikace, retracted paper).
X. Uchovávej pečlivě své rukopisy i vytištěné články (třeba jen v obyčejné škatuli od bot) a veď si důkladně a pečlivě jejich evidenci. Nespoléhej se, že ti někdo vyjití tvého článku ohlásí a pečlivě sleduj osud svého rukopisu od okamžiku jeho odeslání do redakce. Naopak všem svým spoluautorům ihned po vyjití společného článku pro jistotu dej vědět, že již byl vytištěn, aby i oni mohli mít přesnou evidenci svých publikací. Zcela recentní seznam svých publikací měj neustále po ruce připraven. Publikační činnost je nedílnou součástí tvého osobního portfolia (curriculum vitae – CV) a tedy kariérního růstu jakož i profesionálního renomé.“ (ŠPÁLA, 2008, s. 12)
Veškerá autorská díla nepodléhají jen etickým pravidlům, ale také legislativním ustanovením.
Publikační činnost a nakládání s autorským dílem (tj. dílo literární, umělecké a dílo vědecké, které je výsledkem činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické) souvisí s autorským právem a podléhá zákonu č. 156/20013 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Literatura:
HUŠÁK, Václav. Jak napsat publikaci? Jak připravit prezentaci? Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2007. ISBN 978-80-244-1736-3.
NĚMCOVÁ, Jitka. Skripta k předmětům Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci. Text pro posluchače zdravotnických oborů. Plzeň: Maurea, 2013. ISBN 978-80-904955-5-5.
ŘÍHA, Jozef, Pavel STŘÍŽ. Příprava posteru. In: Informační Bulletin České statistické společnosti [online]. Prosinec 2006,16, číslo mimořádné, s. 21–24. ISSN 1210-8022. [vid. 18. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.statspol.cz/bulletiny/ib-05-x.pdf.
ŠPÁLA, Milan. Principy úspěšného publikování v odborném časopise na prahu 21. století. Univerzita Karlova v Praze, 2008. Studijní materiál postgraduálního kurzu Ústřední knihovny UK. ISBN neuvedeno.
Sbírka zákonů [online]. MVČR 2013. [cit. 2013_11_11]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/GetAll.aspx.