Patologie

5.4 Definice nádoru

5.4 Definice nádoru
 
 
Definice
trvalá abnormální relativně  autonomní proliferace buněk.
Popisná definice nádoru není  v otázce trvalosti a autonomie absolutní . Některé nádory se po dosažení určité velikosti v růstu zastaví. Autonomie (nezávislost na růstu ostatních struktur v organismu  - rovněž není úplná, řada nádorů je např. v růstu ovlivněna hormonálně a toho lze využít pro léčbu.

Historie
Ramayana – 2000 př.n.l.
- terapie chirurgická
- chemoterapie arsenovými sloučeninami
 
Nádory znala a léčila indická medicína před tisíciletími.
Galen – 131–201n.l. - Tumory
- v souladu s přírodou - gravidita
- přesahující přírodu - zánětlivé, reparativní, callus
- proti přírodě - pravé novotvary
Galénos zavedl třídění tumorů, které obsahuje jak pseudotumory, nádory nepravé, tak skutečné neoplazie.
 
 
Nádor
- onemocnění DNA
- postupná akumulace genetických abnormalit
- únik  z  imunologického dozoru
 
Podstatou nádorového bujení je nakupení změn v nukleových kyselinách buněčného jádra.
Regulátory buněčného cyklu – řízení buněčné proliferace
- cykliny a cyklin dependentní kinázy  cdk
- cdk sdružené  inhibitory cki
- růstové faktory TGF
- adherence buněk  (kolagen, fibronektin)
- retinoblastomový protein pRb
- E2F transkripční faktory
 
Syntéza nukleových kyselin a  množení buněk jsou přesně regulovány.