Metodicky_manual
2 Ošetřovatelství v České republice - analýza aktuální situace
2 Ošetřovatelství v České republice - analýza aktuální situace
Věstník MZČR č. 9/2004 specifikuje ošetřovatelství jako samostatnou vědeckou disciplínu se zaměřením na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Je zaměřeno zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Ošetřovatelství se významně podílí na prevenci, diagnostice, terapii i rehabilitaci. Je založeno na vědeckých poznatcích ověřených výzkumem. Ošetřovatelský personál pomáhá jednotlivci, rodinám i skupinám, aby byli schopni samostatně uspokojovat fyziologické, psychosociální a duchovní potřeby. Vede nemocné k sebepéči, edukuje jejich blízké v poskytování laické ošetřovatelské péče. Nemocným, kteří o sebe nemohou, nechtějí, či neumějí pečovat, zajišťuje profesionální ošetřovatelskou péči.
Hlavním cílem ošetřovatelství je systematicky a komplexně uspokojovat potřeby člověka s respektem k individuální kvalitě života, vedoucí k udržení nebo navrácení zdraví, zmírnění fyzické i psychické bolesti v průběhu umírání. Při dosahování těchto cílů ošetřovatelský personál úzce spolupracuje s nemocným, lékaři, dalšími zdravotnickými i jinými odbornými pracovníky.
Cílem ošetřovatelství je:
- podporovat a upevňovat zdraví,
- podílet se na navrácení zdraví,
- zmírňovat utrpení nemocného člověka,
- zajistit klidné umírání a důstojnou smrt.
Činnost sester v nepřetržitém provozu je při aplikaci ošetřovatelského procesu organizována těmito organizačními systémy práce:
- Systém skupinové péče spočívá na principu zvýšené odpovědnosti sestry za jmenovitou skupinu nemocných. Skupinová sestra se během směny stará o určenou skupinu nemocných a odpovídá za vedení jejich dokumentace, jejich osobní předání příslušné skupinové sestře z další směny a vypracování individuálního ošetřovatelského plánu, který průběžně doplňuje a koriguje.
- Systém primárních sester zajišťuje možnost poskytování individualizované ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu především u pacientů s delší hospitalizací a u pacientů v těžkém stavu. Primární sestra pečuje o přiděleného nemocného od přijetí až do jeho propuštění. Je hlavním koordinátorem ošetřovatelské péče u svých nemocných. Vypracovává, pravidelně obnovuje a doplňuje plán ošetřovatelské péče. Velmi úzce spolupracuje nejen s nemocným, ale i s rodinou a získává je ke spolupráci.
Uvedené organizační systémy vyžadují pravidelnou a kvalitní výměnu informací o nemocných, která se provádí formou krátkých porad ošetřovatelského týmu a předáváním služby za přítomnosti nemocného. Do ošetřovatelského procesu jsou aktivně zapojeni i studenti, kteří se připravují na zdravotnické povolání. Ošetřovatelskou péči u nemocného plánuje primární nebo skupinová sestra. V terénu provádí sestra ošetřovatelský proces v úzké spolupráci s příslušným lékařem primární péče.
U každého pacienta/klienta je vedena zdravotnická dokumentace, jejíž součástí je ošetřovatelská dokumentace, která zaznamenává údaje o stavu a vývoji individuálních potřeb a ošetřovatelských problémů pacienta/klienta, rodiny, či jeho blízkých nebo komunity. V minulých letech byla ošetřovatelská péče poskytována funkčním organizačním systémem. Je to způsob práce, kdy v průběhu pracovní směny jsou výkony rozděleny do skupin (funkcí) a tyto výkony sestra provádí u všech nemocných na oddělení (např. podávání injekcí, léků, příjmy, apod.). Tento systém je v poskytování péče a v aktivním vyhledávání potřeb pacienta/klienta velmi neefektivní. Tzv. „pokojový systém ošetřovatelské péče“ je tehdy, když je ošetřovací jednotka rozdělena podle pokojů do několika stejných pracovních úseků podle počtu sester ve směně. Sestry zajišťují všechny výkony, ale se systematickou individualizovanou péčí poskytovanou prostřednictvím ošetřovatelského procesu však nemá nic společného.