Verejne_zdravotnictvi

8 Výdaje na zdravotnictví

8 Výdaje na zdravotnictví
 
 

8.1 Testovací otázky

 
Veřejné výdaje na zdravotnictví
Soudobá zdravotní politika spočívá na dvou principiálních pilířích. Prvním je úsilí o zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, druhým pak je zabezpečení ekonomické dostupnosti péče o zdraví. Nastává však kolizní situace mezi vysokou úrovní poskytované zdravotní péče v protiváze k omezenosti zdrojů, jež nejsou schopny pokrýt nové požadavky a potřeby. To vše je základním rozporným rysem, jenž se projevuje v mnoha podobách a různých intenzitách v jednotlivých zemích. Poskytovatelem zdravotní péče jsou zdravotnická zařízení. Objektem poskytování zdravotní péče jsou pacienti. Pacient má zájem na poskytnutí co nejlepší zdravotní péče a v co nejkratší době, kvalifikovanou osobou s profesním přístupem, dostupnými, moderními metodami v uspokojivém prostředí. Mnohdy zdravotní stav neumožňuje tyto hodnoty vnímat. Lékař jako poskytovatel zdravotní péče má povinnost poskytnout pacientovi adekvátní péči a neočekává omezení této péče finančními zdroji. Lékař z medicínského pohledu se vždy snaží pacienta uzdravit bez ohledu na výši finančních nákladů, v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Lékař má i obchodní zájmy, aby zajistil požadované prostředky pro léčení, fungování zdravotnického zařízení, ale i profesní zájmy a povinnosti jako člen České lékařské komory. Snahou zdravotnického zařízení je však poskytování zdravotnické péče co s nejmenším finančním zatížením. Mezi těmito snahami se musí stále hledat kompromis. Vzhledem k tomu, že možnosti financování zdravotní péče jsou již do značné míry vyčerpány, jediným řešením je nemocem předcházet, tedy nedopustit, aby vznikaly nebo jejich propuknutí oddálit. Znamená to více investovat do primární prevence, aby zbylo více prostředků na zdravotní péči u nemocných s chorobami, které preventabilní nejsou. Je nezbytné si uvědomit, že do primární prevence je třeba vložit 10 % očekávaných úspor a její efekt se dostaví nejdříve za 5-7 let (WHO).
Optimální řešení financování hledá Česká republika již od roku 1992. Principy financování zdravotní péče v České republice se již několikrát měnily.
Podle užívané mezinárodní metodiky se za veřejné výdaje na zdravotnictví považují státní rozpočet a územní rozpočty, což jsou rozpočty krajů a obcí a dále výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, které se v České republice řídí příslušnými zákony o Všeobecné zdravotní pojišťovně a o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách.
Podle údajů ze zdrojů Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví dosáhly veřejné výdaje na zdravotnictví v roce 2012 výše 246 917 miliard Kč. Dosavadní vývoj výdajů veřejného zdravotního pojištění potvrzuje trvalý růst, naproti tomu výdaje veřejných rozpočtů již třetím rokem klesaly. Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) se od roku 2009 pravidelně pohyboval nad 6 % a v roce 2012 činil 6,42 %.
Veřejné výdaje na zdravotnictví v přepočtu na 1 obyvatele dosáhly v roce 2012 výše 23 495 Kč. Přibližně 6 % z veřejných výdajů představovaly výdaje veřejných rozpočtů a cca 94 % činily výdaje veřejného zdravotního pojištění.
 
Soukromé výdaje na zdravotní péči přímo placené obyvatelstvem
Na jednoho člena průměrné domácnosti činila soukromá vydání na zdraví v roce 2012 3 330 Kč ročně. Výdaje na zdraví na 1 osobu v domácnostech důchodců přitom činily v témže roce průměrně 5 675 Kč. Nejvyšší podíl výdajů průměrné domácnosti tvoří platby za léky a zdravotnické prostředky, což v roce 2012 bylo 67,7 %. Procentuální podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových spotřebních vydáních průměrné domácnosti v roce 2012 činil 2,8 %.
 
Celkové výdaje na zdravotnictví
Po dvouletém mírném poklesu v letech 2010–2011 došlo k opětovnému nárůstu celkových výdajů na zdravotnictví. Výdaje roku 2012 ve výši 293 635 mil. Kč překonaly výdaje ve všech uplynulých létech a dosáhly rekordní výše. Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví v roce 2012 činil 84,1 %, soukromé výdaje v témže roce tvořily 15,9 % výdajů na zdravotnictví. Trvalý mírný růst vykazovaly i nadále výdaje veřejného zdravotního pojištění, kde v roce 2012 dosáhly celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění 231,3 mld. Kč.
Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP se od roku 2009 pohybuje v rozmezí 7,5–8,0 %. Při porovnání podle zdrojů financování ve státech Evropské unie má Česká republika i nadále jeden z nejnižších podílů soukromých výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví.
 
Spotřeba léčiv
V roce 2012 bylo v České republice dodáno do lékáren, zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv cca 280 milionů balení léčivých přípravků a jejich finanční hodnota byla 58,72 miliard Kč.
 
Náklady a výnosy zdravotních pojišťoven
Stát platil za své pojištěnce (důchodci, děti, studenti atd.) v roce 2012 téměř 59 miliard Kč, čímž pokrýval zdravotní pojištění za celkem 6 miliónů „státních“ pojištěnců (děti, důchodci, uchazeči o zaměstnání, osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu a další).
 
Údaje ze zdrojů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP)
Všeobecná zdravotní pojišťovna má v České republice rozhodující podíl v oblasti zdravotního pojištění (59,3 % ze všech registrovaných pojištěnců).
Dle údajů poskytnutých VZP za rok 2012 byly nejčastěji předepisovanými hrazenými léky v roce 2012 Anopyrin, Milurit a Furon, nejnákladnějšími léky dle objemu úhrad byly léky Symbicort Turbuhaler, Seretide Diskus a Helicid 20 Zentiva.
 
Zdravotnická zařízení
Ke konci roku 2012 bylo v České republice evidováno 28 753 zdravotnických zařízení, ve kterých pracovalo 39 719 lékařů, 7 247 zubních lékařů a 107 478 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí.
Na 1 lékaře připadalo v roce 2012 v průměru 224 obyvatel, na 1 ambulantního lékaře připadá 315 obyvatel.
Síť zdravotnických zařízení ústavní péče tvořilo 188 nemocnic, 158 odborných léčebných ústavů (včetně ozdravoven a hospiců) a 89 lázeňských léčeben. Lůžkovou kapacitu nemocnic tvořilo 58 832 lůžek, z toho 49 181 lůžek akutní péče, 2 191 lůžek novorozeneckých a 7 460 lůžek následné péče. Počet lůžek akutní lůžkové péče dlouhodobě stále klesá, oproti roku 2011 poklesl o 3,0 %.
 
Cenový vývoj ve zdravotnictví
Růst spotřebitelských cen ve zdravotnictví je obvykle dlouhodobě vyšší než růst spotřebitelských cen celkem.
Obdobně souhrn spotřebních vydání domácností na zdraví roste rychleji než souhrn spotřebních vydání domácností celkem.
 
Zdroj: Zdroj: ÚZIS ČR, Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. 2013. s. 80
 
Vysvětlivka: DDD/1000/d – definovaná denní dávka na 1000 obyvatel a den
Zdroj: ÚZIS ČR, Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. 2013. s. 81
 
Zdravotnictví jako v podstatě jediný segment české ekonomiky nebyl postižen krizí v plné míře a mezi roky 2009-2012 došlo k nárůstu výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči.
 
Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči (zaokrouhleno)
2009
210 000 mil. Kč
2010
214 000 mil. Kč
2011
218 000 mil. Kč
2012
223 000 mil. Kč
 
Vývoj segmentů zdravotní péče za léta 2008–2012
Za hodnocené období se náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči trvale zvyšovaly. Nejrychleji se zvýšily náklady mezi roky 2008-2012 na zdravotnickou záchrannou službu, dále na rehabilitační péči a domácí péči.
Úhrady nemocnicím se za sledované období také zvýšily. Náklady na lázeňskou péči se dokonce snížily.
Vzhledem ke skutečnosti, že současných 40 % zdravotních výdajů vzniká v souvislosti s nezdravým životním stylem, je třeba této oblasti věnovat náležitou pozornost. Vzhledem k celkově zvyšujícím se nákladům ve zdravotnictví je prevence a osobní odpovědnost každého jednotlivce za své zdraví jednou z cest, jak napjatým rozpočtům ulevit.
 
Výdaje na zdravotnictví v mezinárodním srovnání
 Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) je často používaný ukazatel pro mezinárodní srovnání. Zjednodušeně představuje podíl výdajů na zdravotnictví na celkových výdajích na nákup zboží a služeb v dané zemi. Takovýto údaj je však nutno považovat vždy pouze za orientační, závisí na cenových hladinách v jednotlivých zemích a může být ovlivněn případnými metodickými rozdíly mezi zeměmi.
Ve vyspělých západoevropských zemích (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Švýcarsko) ukazatel podílu výdajů na zdravotnictví na HDP pravidelně přesahuje 10 %. Ve srovnání s takovýmito hodnotami daného ukazatele se jeví zdravotnictví v ČR jako méně finančně saturované, je však třeba brát v úvahu i obecně vyšší cenové hladiny a vyšší nákladnost zdravotnictví ve jmenovaných zemích (kromě jiného pravděpodobně vyšší cenu práce).
Mezinárodní databáze Health Statistics nezahrnuje odhad průměrného podílu výdajů na zdravotnictví na HDP za členské země EU. ÚZIS ČR dodává odhad tohoto ukazatele ze zdrojů WHO, která odhaduje průměrný podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v zemích EU za rok 2011 na 9,56 %.
 
Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace 19/ 2014 s. 5
 
Běžné výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování za rok 2012
Health Statistics uvádí rovněž podíl zdrojů financování. V České republice tvořily veřejné výdaje v roce 2012 cca 83,7 % běžných výdajů na zdravotnictví. V tom přibližně 4,5 % tvořily výdaje státního a územních rozpočtů a 79,2 % představovaly výdaje veřejného zdravotního pojištění. Všechny evropské země OECD vykazují nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy úhrn veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. U srovnávaných evropských členských zemí OECD podíl veřejných zdrojů financování kromě Maďarska, Polska, Portugalska, Slovenska a Švýcarska přesahuje 75 %. Nejvyšší podíl veřejných financí za rok 2012 mají v tomto pořadí Nizozemsko (85,8 %), Dánsko (85,2 %), Česko (83,7 %) a Lucembursko (82,5 %).
Ve srovnávací tabulce dle Health Statistics jsou běžné výdaje uváděny i s rozlišením na veřejné rozpočty a veřejné zdravotní pojištění. Z podrobnějších porovnání pak vyplývá, že např. v Dánsku, Finsku, Portugalsku a Švédsku pochází převážná část veřejných prostředků na zdravotnictví z veřejných rozpočtů, naproti tomu např. ve Francii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku a dalších zemích jde rozhodující podíl veřejných financí z veřejného zdravotního pojištění.
Soukromé výdaje na zdravotnictví (jsou jimi přímá vydání obyvatelstva, výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců, soukromé zdravotní pojištění apod.) jsou dalším zdrojem financování zdravotnictví. Podle výše podílu soukromých výdajů na celkových běžných výdajích na zdravotnictví je v čele uváděných evropských zemí OECD za rok 2012 Maďarsko (38,1 %), Portugalsko (37,4 %), Švýcarsko (34,2 %) a Polsko (34,0 %). Zeměmi s nejnižším podílem soukromých výdajů v roce 2012 jsou Dánsko (14,8 %), Česko (16,3 %), Lucembursko (17,5 %) a Švédsko (18,8 %).
Ve srovnání přímých výdajů obyvatelstva na zdraví (Out-of-pocket payments, households) Česká republika se svým podílem 15,3 % z celkových výdajů na zdravotnictví ve srovnání s jinými zeměmi OECD nevyčnívá. Nižší podíl přímých výdajů obyvatelstva mají např. Dánsko, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko atd. Podíl vyšší než ČR mají kromě Portugalska nebo Švýcarska i Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Zeměmi s nejvyššími celkovými výdaji na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi - pomineme-li specifické USA - jsou Nizozemsko, Švýcarsko a Norsko (zhruba 2,5x a více ve srovnání s ČR). V porovnání veřejných výdajů evropských zemí OECD na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi jsou nejvyšší veřejné výdaje v Norsku (3x vyšší než v ČR), Nizozemsku (2,5x vyšší) a Švýcarsku (2,3x vyšší).
ÚZIS ČR poznamenává, že ukazatel výdajů na zdravotnictví v přepočtu podle kupní síly může kromě poměřování objemu peněz jdoucích do zdravotnictví představovat i určité konstatování nákladnosti zdravotnických systémů v daných zemích, což je určitě případ USA, Norska, Švýcarska a dalších. Úroveň a výsledky zdravotnictví České republiky v mezinárodních srovnáních vychází i při objektivně daných finančních domácích zdrojích relativně příznivě.
 
Literatura:
Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Aktuální informace19/2014. UZIS. [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/vytvorena-kopie-vybrane-ukazatele-ekonomiky-zdravotnictvi-mezinarodnim-srovnani
Ekonomické informace ve zdravotnictví. UZIS. [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/ekonomika-financni-analyzy/vydaje-na-zdravotnictvi
Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. UZIS. [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné z http://www.uzis.cz/book/export/html/233