Verejne_zdravotnictvi
4.2 Strategické dokumenty WHO v oblasti podpory veřejného zdraví
4.2 Strategické dokumenty WHO v oblasti podpory veřejného zdraví
Koncept podpory zdraví jako pojmenování aktivit k uchování a zlepšení zdraví vznikl v 80. letech 20. století. Náplň podpory zdraví se však začala formovat už v roce 1948, když Světová zdravotnická organizace uveřejnila první moderní definici zdraví, kde bylo vyjádřeno, že nejde jen o nepřítomnost nemoci, ale komplexní stav tělesné, duševní a sociální pohody, a uvedla, že zodpovědnost za zdraví mají také vlády a jejich sociální a zdravotní opatření.
Podpora zdraví je definována jako proces usnadňující jedincům zvýšit kontrolu nad determinantami svého zdraví, a tak zlepšovat svůj zdravotní stav (Ottawská charta, 1986, Glosář podpory zdraví, WHO, 1998). Zaměřuje se na populaci jako celek v kontextu jejich každodenních životů, spíše než na lidi se specifickými zdravotními riziky, a orientuje se na ovlivnění determinant či podmínek zdraví. Podpora zdraví tedy neznamená pouze zodpovědnost zdravotnického resortu za zdraví jednotlivců a populace, ale vyjadřuje individuální ovlivnitelnost zdraví a zodpovědnost za ně prostřednictvím životního stylu.
Geneze podpory zdraví se odehrávala v následujících krocích v průběhu více než šesti dekád:
1946 – Mezinárodní konference ke zdraví, New York, USA (přijetí Ústavy WHO)
1948 – definice zdraví WHO v preambuli Ústavy WHO
1974 – prezentace LaLondeovy zprávy: Analýza vývoje zdravotního stavu v Kanadě,
1977 – 30. světové zdravotnické shromáždění, Ženeva, Švýcarsko (filozofie strategie „Zdraví pro všechny do roku 2000“)
1978 – WHO/UNICEF konference o primární zdravotnické péči, Alma-Ata, Kazachstán, (přijetí Alma-Atské deklarace)
1980 – Evropská strategie na dosažení zdraví pro všechny
1984 – oficiální přijetí strategie „Zdraví pro všechny do roku 2000“
1986 – První mezinárodní konference podpory zdraví, Ottawa, Kanada (Ottawské charty na podporu zdraví)
1988 – Druhá mezinárodní konference podpory zdraví, Adelaide, Jižní Austrálie (přijetí doporučení pro zdravé veřejné politiky)
1991 – Třetí mezinárodní konference podpory zdraví, Sundsvall, Švédsko (přijetí Sundsvallského prohlášení o podpůrném prostředí pro zdraví)
1997 – Čtvrtá mezinárodní konference podpory zdraví, Jakarta, Indonésie (přijetí Jakartské deklarace na podporu zdraví v 21. století)
1999 – nová definice zdraví WHO
2000 – Pátá globální konference o podpoře zdraví v Mexiko City, Mexiko (Zpráva – Podpora zdraví: překlenutí mezer ve spravedlnosti)
2000 – seminář WHO ve Veroně, Itálie - Veronská iniciativa – Investice do zdraví
2005 – Šestá globální konference o podpoře zdraví v Bangkoku, Thajsko (přijetí Bangkokské charty na podporu zdraví v globalizovaném světě)
2009 – Sedmá globální konference o podpoře zdraví v Nairobi, Keňa
(přijetí deklarace cílené na řešení problémů zdravotní gramotnosti a zdravotního chování, posílení systémů zdravotní péče, budování kapacit pro podporu zdraví, posílení partnerství a mezioborové spolupráce)
2013 - Osmá globální konference o podpoře zdraví v Helsinkách, Finsko
(přijetí deklarace o zdravé výživě, která může přispět ke snížení předčasné mortality na NCD (Noncommunicable Diseases neboli nepřenosné choroby) o 25 %, nutnost revitalizovat a posílit význam Evropské charty o boji s obezitou – Istanbulské charty, zejména na poli výživy)
Doporučení a klíčové strategie WHO v podpoře zdraví
- Zdraví 21 - Health 21 – Health for all in the 21st century (WHO, 1999)
- Evropský akční plán pro zdraví a životní prostředí pro děti (CEHAPE, 2004)
- Evropská zdravotní strategie péče o děti a mládež (European strategy for child and adolescent health and development, WHO, 2005)
- WHO Parmská deklarace k životnímu prostředí a zdraví (2010)
- Celoevropský program doprava, zdraví a životní prostředí (WHO/Evropa Ženeva, 2002)
- Decade of Action for Road Safety 2011-2020 Resolution WHO
- Globální strategie pro snižování škodlivého užívání alkoholu (2010)
- WHO Rámcová úmluva o kontrole tabáku (WHO, 2003, v ČR ratifikováno v 2012)
- Deklarace o duševním zdraví pro Evropu (Mental Health Declaration for Europe 2005)
- Evropská strategie pro prevenci a kontrolu neinfekčních onemocnění (Gaining Health: European Strategy for the Prevention and Control of Noncommunicable Diseases, WHO/Europe, 2006)
- Evropská charta boje proti obezitě (WHO, 2006)
- Globální strategie zaměřená na výživu, fyzickou aktivitu a zdraví (2003)
- Evropský akční plán WHO pro potraviny a výživovou politiku 2007–2012 (WHO European Action Plan for Food and Nutrition Policy 2007–2012)
- Health 2020 (Zdraví 2020)
Nová strategie na podporu zdraví a blahobytu evropských zemí „Zdraví 2020“ podporuje integraci a harmonizaci aktivit směřujících k podpoře zdraví a blahobytu napříč odvětvími na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Strategie se zaměřuje na hlavní problémy 53 členských států regionu, především na nerovnosti ve zdraví, finanční krizi a související snižování veřejných výdajů ve zdravotnictví a nárůst výskytu chronických neinfekčních onemocnění. Strategie byla schválena při jednání Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na Maltě dne 12. září 2012. Přijetí nové strategie vychází z předpokladu, že další vývoj veřejného zdravotnictví je možný pouze za spolupráce všech složek společnosti a všech úrovní státní správy. Program Health 2020 byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012.
Priority České republiky po dohodě s WHO
Podpora zdraví během života (Zdraví 21, Zdraví 2020, Zdraví ve všech politikách, Zdravé stárnutí, Primární péče)
Nepřenosná onemocnění (Prevence a kontrola, Výživa)
Dohled a bezpečnost (Připravenost na pandemická a epidemická onemocnění)
Univerzální zdravotní pokrytí
Management (e-Health)
V ČR je aktuálním vládou schváleným strategickým dokumentem pro oblast podpory veřejného zdraví Národní strategie podpory a ochrany zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020.
Protokol o vodě a zdraví
„Protokol o vodě a zdraví“ byl přijat na 3. ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví v červnu 1999 v Londýně. Jedná se o společnou iniciativu Evropské hospodářské komise OSN a Regionální úřadovny WHO pro Evropu. V ČR byl ratifikován v roce 2001 a vstoupil v platnost v roce 2005. Jeho hlavním cílem je na všech úrovních rozhodování podpořit ochranu lidského zdraví a duševní pohody, individuálně i kolektivně, v rámci trvale udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, včetně ochrany vodních ekosystémů, ochrany jakosti a množství vody a kontrolou a potlačováním chorob souvisejících s vodou. Země, které se staly stranami „Protokolu“, mají za povinnost do dvou let od začátku platnosti tohoto dokumentu stanovit a zveřejnit své národní cíle v oblastech, které „Protokol“ uvádí, spolu s plánovanými daty jejich dosažení.