Verejne_zdravotnictvi
4.1 Podpora veřejného zdraví členských států ze strany WHO
4.1 Podpora veřejného zdraví členských států ze strany WHO
V roce 1945 na Konferenci OSN o mezinárodní organizaci její účastníci jednohlasně schválili návrh Brazílie a Číny na vytvoření nezávislé mezinárodní zdravotnické organizace v rámci OSN. O rok později v roce 1946 v New Yorku podepsalo 61 států z celého světa včetně Československa (které vystupuje po rozdělení státu od roku 1993 jako samostatný členský stát) Zakládací smlouvu Světové zdravotnické organizace. Zakládací smlouva nabyla platnosti 7. dubna 1948, když 26 z 61 států, které jí podepsaly, ratifikovaly svůj podpis a uložily oficiální ratifikační listiny u generálního tajemníka OSN. Toto datum – 7. duben 1948 – je uznáváno jako datum vzniku Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“ – World Health Organization). Od té doby se tento den na celém světě oslavuje jako Světový den zdraví.
Od svého vzniku v roce 1948 podporuje Světová zdravotnická organizace mezinárodní technickou spolupráci v oblasti zdravotnictví, realizuje programy na potírání a úplné odstranění některých nemocí a usiluje o celkové zlepšení kvality lidského života. Cílem činnosti organizace je dosažení co nejlepšího zdraví pro všechny.
Hlavní strategické záměry WHO jsou
- omezování úmrtnosti, nemocnosti a postižení zejména u chudých a sociálně slabých skupin populace;
- podpora zdravé životosprávy a omezení zdravotních rizik vyplývajících z ekologických, ekonomických a sociálních podmínek;
- rozvoj spravedlivějších a efektivnějších zdravotnických systémů, které budou odpovídat legitimním potřebám lidí a budou pro ně finančně únosné;
- rozvoj odpovídajících zdravotnických strategií a institucionálního zázemí a začleňování zdravotnických aspektů do sociálních, ekonomických, ekologických a rozvojových strategií.
Hlavními směry činnosti WHO je vypracování zdravotní politiky a konzultační činnost dle potřeb členských států, odborná pomoc při vypracování národních zdravotnických strategií, sledování indikátorů zdravotního stavu populace a ukazatelů hodnotících zdravotnické systémy jednotlivých států, rozvoj a testování nových technologií a postupů pro kontrolu nemocí a řízení zdravotní péče.
Aktivity WHO jsou zaměřeny na
- Podporu zdraví
- Podporu zdravotní bezpečnosti
- Upevňování zdravotnických systémů
- Využití poznatků z výzkumu při formulování strategií
- Posilování spolupráce členských států
- Zlepšení implementace rozhodnutí
Členské státy WHO jsou rozděleny do 6 geografických regionů
Regionální úřad pro Afriku (AFRO) – Brazzaville (Kongo)
Regionální úřad pro Severní a Jižní Ameriku (AMRO/PAHO) – Washington (USA)
Regionální úřad pro východní Středomoří (EMRO) – Káhira (Egypt)
Regionální úřad pro Evropu (EURO) - Kodaň (Dánsko)
Regionální úřad pro jihovýchodní Asii (SEARO) – Dillí (Indie)
Regionální úřad pro západní Pacifik (WPRO) – Manila (Filipíny)
Řídícím orgánem WHO je Světové zdravotnické shromáždění (WHA) složené ze 194 členských států, které se schází jednou za rok v Ženevě za přítomnosti ministrů zdravotnictví všech členských států. Úkolem WHA je schválit program a rozpočet WHO a projednat důležité otázky zdravotní politiky. Jeho rozhodnutí a strategie realizuje Výkonná rada (EB), kterou tvoří 32 zdravotnických expertů jmenovaných vládami a která se schází dvakrát do roka.
WHO sídlí v Ženevě (WHO Headquarters) a má 194 členských států, které jsou rozděleny do šesti regionů a řízeny regionálními úřadovnami. V květnu 2012 Světové zdravotnické shromáždění (WHA) jmenovalo Dr. Chan generální ředitelkou pro druhé pětileté období.
Sídlo Regionální úřadovny WHO pro Evropu se nachází v Kodani. Evropský region WHO zahrnuje 53 států, které se setkávají každoročně v září na Regionálním výboru (Regional Committee – RC), kde formulují regionální politiku, dohlíží na aktivity WHO/Evropa a schvalují rozpočet.
Dvakrát ročně také zasedá Výkonná rada WHO (Executive Board – EB) složená z odborníků členských států WHO. EB má 34 členů, kteří jsou voleni na tříleté období. Výkonná rada má za úkol napomáhat práci WHA a implementovat jeho rozhodnutí a strategie.
WHO a Česká republika
Sekce WHO na Stálé misi ČR v Ženevě spolupracuje s řídícími orgány WHO a podílí se na koordinacích postojů Evropské unie, které pak země EU společně prosazují v rámci WHO.
Kancelář WHO v České republice je zastoupením WHO na národní úrovni a zajišťuje především vzájemnou informovanost poskytováním údajů týkajících se situace ve zdravotnictví. Jejím důležitým úkolem je distribuce informací a materiálů WHO partnerům v České republice. Kancelář WHO ovlivňuje také tvorbu zdravotní politiky na národní i regionální úrovni. Úkolem Kanceláře je přizpůsobovat zaměření odborné pomoci WHO požadavkům, potřebám a možnostem zdravotnictví v České republice a přispět tím k jeho zlepšování. ČR se podílí na fungování Kanceláře WHO v ČR poskytováním sídla kanceláře (v budově MZV v Rytířské ulici v Praze).
Dvouletá smlouva o spolupráci (WHO Biennial Collaborative Agreement – BCA) je praktickou formou naplňování spolupráce mezi Regionálním úřadem WHO pro Evropu a Českou republikou. Smlouva stanovuje prioritní oblasti, očekávané výsledky a podmínky spolupráce mezi Ministerstvem zdravotnictví a WHO na příslušné dvouleté období. WHO na jejím základě poskytuje ČR přímou odbornou pomoc ve vybraných oblastech.