Verejne_zdravotnictvi
5.2 Strategické dokumenty pro oblast podpory zdraví v EU
5.2 Strategické dokumenty pro oblast podpory zdraví v EU
Bílá Kniha - Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013 (2007)
Dokument, který usiluje o konkrétní zlepšení zdraví v Evropě, definuje dlouhodobé úkoly týkající se ochrany a podpory veřejného zdraví obyvatelstva EU s ohledem demografii obyvatelstva EU a potenciální hrozby pro veřejné zdraví. Má 4 hlavní zásady a 3 strategické cíle.
4 zásady:
- zaměření na společné hodnoty v oblasti zdraví a na pacienta a snižování nerovností
- uznání vazby mezi zdravím a hospodářskou prosperitou
- posílení hlasu EU v oblasti zdraví na celosvětové úrovni díky lepší spolupráci s mezinárodními organizacemi
Cíle strategického dokumentu Bílá kniha - Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013
Cíl 1: Podpora dobrého zdravotního stavu ve stárnoucí Evropě
Stárnutí obyvatelstva plynoucí z nízké porodnosti a zvyšující se délky života je nyní realitou. Do roku 2050 se v EU počet lidí starších 65 let zvýší o 70 %. Skupina osob starších 80 let se zvýší o 170 %.
Demografické změny včetně stárnutí obyvatelstva mění běžnou strukturu nemocí a vyvíjejí tlak na udržitelnost zdravotnických systémů EU.
Podpora zdravého stárnutí znamená podporu zdraví v průběhu celého života, jejímž cílem je předcházet zdravotním problémům a postižením od mládí a také řešení nespravedlnosti v oblasti zdraví související se společenskými, hospodářskými a environmentálními faktory. Tyto otázky jsou pevně spojeny s celkovým strategickým cílem Evropské unie v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, jímž je solidarita.
Tyto změny pravděpodobně zvýší poptávku po zdravotní péči a současně sníží počet
pracujících. To by mohlo do roku 2050 zvýšit náklady na zdravotní péči v členských státech o 1 až 2 % HDP. V průměru by se jednalo o zvýšení nákladů na zdravotní péči přibližně o 25 % ve vyjádření jako podíl HDP. Pokud by lidé dokázali prožít delší život zdraví, snížil by se nárůst nákladů na zdravotní péči způsobený stárnutím na polovinu.
Zdravé stárnutí je třeba podpořit opatřeními na podporu zdraví a prevenci nemocí v průběhu života, a to řešením klíčových otázek, jako je výživa, tělesná činnost, spotřeba alkoholu, drog a tabáku, ohrožení životního prostředí, dopravní nehody a úrazy, k nimž dochází doma.
Zlepšení zdraví dětí, dospělých v produktivním věku a starších lidí napomůže dosáhnout zdravého a výkonného obyvatelstva a podpoří zdravé stárnutí nyní i v budoucnu. Zdravému stárnutí napomohou rovněž opatření na podporu zdravého životního stylu a omezení škodlivého chování a prevence a léčba specifických chorob, včetně genetických poruch. V rámci EU je třeba aktivně podpořit rozvoj geriatrie se zaměřením na individualizovanou péči, zabývat se paliativní péčí a lepším pochopením neurodegenerativních chorob, jako je např. Alzheimerova choroba.
Cíl 2: Ochrana občanů před zdravotními hrozbami
Další klíčovou oblastí zájmu je ochrana občanů před zdravotními hrozbami a zvýšení bezpečnosti pacientů.
Práce na úrovni EU zahrnuje vědecké posouzení rizik, připravenost a reakci na epidemie a bioterorismus, strategie řešení rizik souvisejících s konkrétními nemocemi, opatření ohledně nehod a úrazů, zvýšení bezpečnosti pracovníků a opatření v zájmu bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitelů.
Rozvoj obchodu a cestování přinesl celému světu nová rizika, a to snazším šířením přenosných chorob. Boj proti pandemiím nebo biologickým haváriím a řešení hrozeb bioterorismu vyžaduje spolupráci na úrovni EU a koordinaci členských států. Rovněž je třeba přijmout opatření v souvislosti s nově se objevujícími hrozbami pro zdraví, jako například s hrozbami souvisejícími se změnou klimatu, a řešit jejich možné dopady na veřejné zdraví a systémy zdravotní péče. Potenciálními závažnými hrozbami pro zdraví obyvatel EU jsou tedy zejména pandemie, závažné biologické incidenty a bioterorismus. Klimatické změny vedou k novým druhům přenosných nemocí a úlohou EU je koordinace a rychlá reakce na globální ohrožení zdraví.
Vnitřní i vnější zdravotní politika by se měla zakládat na jasných hodnotách, zejména
systémy zdravotní péče by měly respektovat univerzálnost přístupu k dobré zdravotní péči, spravedlnost a solidaritu.
Cíl 3: Podpora dynamických zdravotních systémů a nových technologií
Zdravotní systémy EU se nacházejí pod sílícím tlakem, aby reagovaly na výzvy plynoucí ze stárnutí obyvatelstva, zvyšujících se očekávání obyvatel, migrace a mobility pacientů a zdravotníků.
Nové technologie mají potenciál vnést do zdravotní péče a zdravotních systémů revoluci a přispět k jejich budoucí udržitelnosti. Cílem je zlepšit prevenci nemocí, poskytování léčby a podpořit posun od nemocniční péče k prevenci a primární péči. Zdravotnictví může pomoci poskytovat péči více zaměřenou na občana, snížit náklady a podpořit interoperabilitu napříč členskými státy a usnadnit tak mobilitu a bezpečnost pacientů. Nové technologie je však třeba řádně vyhodnotit, včetně jejich nákladové efektivity a spravedlnosti, a je třeba zvážit důsledky pro vzdělávání a kapacitu zdravotnického personálu. Nové a neznámé technologie mohou způsobit etické problémy a je třeba řešit otázku důvěry občanů.
Bílá kniha o sportu (2007)
Nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt nadváhy, obezity a četných chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes, které snižují kvalitu života, ohrožují život jednotlivců a zatěžují rozpočty zdravotnictví a hospodářství. Hlavním cílem dokumentu je poskytnout strategickou orientaci v souvislosti s rolí sportu v Evropě, podnítit debatu o konkrétních problémech, zviditelnit sport při tvorbě politik EU a zvýšit povědomí veřejnosti o potřebách a specifikách tohoto odvětví včetně zvýšení kvality životního prostředí pro realizaci sportu.
Bílá kniha se zaměřuje na společenskou roli sportu, jeho hospodářský rozměr a jeho organizaci v Evropě. Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu občanů Evropské unie a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Přibližně 60 % evropských občanů pravidelně provozuje sportovní aktivity.
Sport kromě upevňování zdraví evropských občanů plní i funkci výchovnou a hraje roli společenskou, kulturní a rekreační. Společenská role sportu má rovněž potenciál utužit vnější vztahy Unie.
Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (2007)
Tento dokument je evropskou strategii pro snížení zdravotních problémů způsobených špatnou výživou. Tato strategie, která se opírá o účinná partnerství, se snaží na úrovni Společenství prosadit konkrétní opatření, aby špatná výživa a nedostatek pohybu nebyly prvotními příčinami civilizačních nemocí a předčasných úmrtí v Evropě.
Cílem je stanovit integrovaný přístup EU k tomu, jak přispět k omezení nemocí způsobených špatnou výživou, nadváhou a obezitou.
Nezbytná je integrace politik do všech oblastí od potravin a spotřeby po sport, výchovu a dopravu. Mimoto je nezbytné brát v úvahu sociálně-ekonomický rozměr problému, protože obezitou nejčastěji trpí osoby ze znevýhodněných vrstev obyvatelstva.
Opatření EU v boji proti obezitě spočívají na čtyřech pilířích:
- ve snížení všech rizik spojených se zdravím (špatná strava, nedostatek tělesného pohybu)
- v průřezovosti - opatření mají působit ve všech oblastech vládní politiky a na všech úrovních pomocí řady nástrojů, včetně právních předpisů, partnerství veřejného a soukromého sektoru a dialogu s občanskou společností
- v účasti soukromých subjektů, např. potravinářského průmyslu a občanské společnosti, stejně jako účastníků na místní úrovni
- v systematickém hodnocení a monitorování těchto opatření
Zvýšení zdravotní gramotnosti spotřebitelů
Zdravotní gramotnost je rozhodování ve prospěch zdraví. Znalosti, preference a chování jednotlivce, například v souvislosti s životním stylem a stravovacími návyky, jsou utvářeny prostředím, které jej obklopuje. Z tohoto důvodu je nezbytné zlepšení informací pro spotřebitele, zejména prostřednictvím nutričního značení.
Nezbytné je prosazování kodexů chování v oblasti reklamy a marketingu, jež ovlivňují stravovací režimy, zejména u dětí přípravou zvláštních informačních a vzdělávacích kampaní (špatná výživa, nadváha) zaměřených na ohrožené skupiny ve spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami.
Zpřístupnění zdravé výživy
Jedná se o pořádání kampaní určených mladým spotřebitelům, nebo vytvářením projektů na podporu spotřeby ovoce ve školách, spolufinancovaných EU.
Podpora tělesné aktivity
Komise definuje jako fyzickou aktivitu celou škálu činností od organizovaného sportu po „aktivní dojíždění do zaměstnání“ a přeje si, aby členské státy a EU přijaly aktivní opatření v této oblasti, včetně opatření týkajících se udržitelné městské dopravy a postupného zvyšování kvality životního prostředí pro sport.
Prioritní skupiny a prostředí
Obezita u evropských dětí prudce narůstá a neúměrně postihuje zejména děti z nižších sociálně-ekonomických skupin. Nezbytné je cílené vzdělávání dětí ve věku 0–12 let v oblasti výživy a tělesné aktivity.
Zapojení soukromých subjektů
Soukromé subjekty mohou pomoci k podpoře zdravých stravovacích návyků spotřebitelů, to znamená:
- podpořit výběr zdravých potravin tím, že zpřístupní zdraví prospěšné možnosti za dostupné ceny: potravinářský průmysl se musí zasazovat o změnu složení potravin, pokud jde o sůl, tuky a cukry
- informovat spotřebitele, obchodníky a podniky a přispívat k dobrovolným iniciativám členských států
- podporovat tělesnou aktivitu – sportovní organizace by mohly spolupracovat se skupinami v oblasti veřejného zdraví za účelem vypracování reklamních a marketingových kampaní, které tělesnou aktivitu prosazují
- zaměřit se na prioritní skupiny; bylo by vhodné navázat neobchodní partnerství mezi školami a soukromým sektorem
- podniky na pracovištích by měly přispívat k propagaci zdravého životního stylu svých zaměstnanců
- inspirovat se osvědčenými postupy organizací občanské společnosti působících v oblasti veřejného zdraví, mládeže a sportu, jejichž metody se ukázaly jako účinné
Strategie EU na podporu členských států při snižování škod souvisejících s alkoholem (2006)
Cílem strategie je podpora členských států při snižování škod souvisejících se škodlivým a nebezpečným požíváním alkoholu. Strategie stanovuje prioritní oblasti, určuje různé úrovně činnosti a mapuje opatření, která členské státy zavedly na podporu osvědčených postupů.
Strategie stanovuje pět prioritních témat s cílem snížit škodlivé a nebezpečné požívání alkoholu v Evropské unii. Pro každou z těchto priorit předkládá odůvodnění opatření a zdůrazňuje osvědčené postupy provedené v členských státech.
Chránit mladé lidi a děti
- omezit pití nezletilých a snížit nebezpečné pití mladých lidí
- omezit škodu působenou dětem v rodinách zatížených problémy s alkoholem
- omezit požívání alkoholu během těhotenství
Veřejná politika může účinně zasáhnout ve prospěch snížení škodlivé konzumace alkoholu mladých lidí. K opatřením prováděným členskými státy patří uložení omezení na prodej, dostupnost a marketing, který by mohl působit na mladé lidi.
Boj proti opilosti za volantem
Přibližně každá čtvrtá dopravní nehoda má spojitost s požitím alkoholu. Dopravní nehody jsou u mladých lidí nejčastější příčinou úmrtí.
Riziko silničních dopravních nehod, ke kterým dochází v souvislosti s konzumací alkoholu, roste s koncentrací alkoholu v krvi řidiče - Blood alcohol content (BAC). Proto všechny členské státy přijaly opatření ke snížení mezních hodnot BAC. Příkladné účinné vnitrostátní politiky se opírají o provádění častých namátkových dechových zkoušek a organizaci kampaní zaměřených na vzdělávání a zvyšování povědomí všech zúčastněných stran. Dalším příkladem je zavedení nižšího nebo nulového limitu BAC pro mladé řidiče a z bezpečnostních důvodů také pro řidiče veřejné dopravy a řidiče užitkových vozidel.
Předcházet škodám spojeným s alkoholem u dospělých
- snížit množství výskytu chronických tělesných a duševních poruch vyvolaných požíváním alkoholu
- snížit počet úmrtí v souvislosti s požíváním alkoholu
- poskytnout spotřebitelům informace, které jim umožní činit podložená rozhodnutí
- přispět ke snížení škod na pracovišti spojených s alkoholem
Existují opatření, která mohou snížit škody spojené s alkoholem u dospělých osob nebo jim předcházet a snižovat negativní dopad na pracovišti. Jedná se zejména o zavádění licencí, školení obsluhy, zásahy na pracovišti a kampaně propagující umírněnou konzumaci alkoholu.
Provádět akce na zvýšení povědomí o dopadech škodlivé a rizikové konzumace alkoholu
Strategie si klade za cíl zvýšit povědomí občanů EU o dopadu škodlivé a nebezpečné konzumace alkoholu na zdraví, na pracovní výkon a na schopnost řídit vozidlo.
Mezi aktivitami, které pomáhají k naplnění tohoto cíle, lze zmínit provádění vzdělávacích programů zaměřených na zdraví, započatých v raném dětství a v ideálním případě pokračujících během dospívání. Tyto zásahy umožňují zvýšit povědomí o nebezpečných účincích alkoholu a omezit rizikové chování. Příkladem je mediální kampaň Euro-Bob zaměřená na prevenci řízení pod vlivem alkoholu.
Získávat spolehlivé údaje
Nezbytné je aktualizovat statistiky o konzumaci alkoholu a dopadu iniciativ uskutečněných orgány členských států. Tyto údaje budou použity k vypracování a provádění opatření v boji proti škodlivé a nebezpečné konzumaci alkoholu.
K dalším strategickým dokumentům EU v oblasti boje s alkoholizmem patří:
- Globální strategie pro snižování škodlivého užívání alkoholu (2010)
- Evropský Akční plán k snižování škodlivého užívání alkoholu (2011)
Zelená kniha – Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva (2005)
Duševní a tělesné zdraví spolu úzce souvisí. Nejrozšířenějšími duševními poruchami jsou v EU úzkostné stavy a deprese. Očekává se, že do roku 2020 se deprese stane nejvýznamnější příčinou nemocí v rozvinutém světě. V EU v současnosti každoročně umírá v důsledku sebevražd zhruba 58 000 občanů, což je vyšší počet než v případě úmrtí v důsledku dopravních nehod, vražd nebo HIV/AIDS.
Zelená kniha navrhuje stanovit strategii EU v oblasti duševního zdraví a klade si za cíl zahájit s evropskými orgány, vládami, zdravotnickými odborníky, zúčastněnými stranami v jiných odvětvích, občanskou společností, organizacemi pacientů a výzkumnou obcí diskusi o významu duševního zdraví pro EU, potřebě strategie na úrovni EU a jejích možných prioritách.
K dalším dokumentům v oblasti podpory duševního zdraví patří:
- Evropská smlouva o duševním zdraví a osobní pohodě (2008)
Životní prostředí dětí a zdraví - Akční plán pro Evropu (CEHAPE, 2004)
Úspěšná ochrana a podpora zdraví je úzce podmíněna mimo jiné kvalitou prostředí, ve kterém lidé žijí. Důsledky, ke kterým vedou nemoci způsobené nezdravým životním prostředím, jsou mnohem závažnější u dětí než u dospělých. Vzhledem k tomu, že děti jsou velmi zranitelné, je nezbytné přijmout cílená opatření, aby mohly žít a růst ve zdravém životním prostředí.
Účinná opatření se zaměřují zejména na tyto oblasti:
- Primární prevence – zlepšení životního prostředí, zejména ovzduší, vody, bydlení a dopravy.
- Ekvita (spravedlnost) – pomoc dětem, které to v důsledku těžké životní situace potřebují, např. dětem imigrantů nebo dětem opuštěným.
- Snížení chudoby – lidé žijící v chudinských oblastech jsou vystaveni nejvyšším dávkám škodlivin zevního prostředí.
- Podpora zdraví – je důležité i to, jak lidé žijí, co dělají a co nakupují.
Priority Akčního plánu Životní prostředí dětí a zdraví jsou:
Priorita 1
Zavést adekvátní opatření, aby všechny děti měly lepší přístup k bezpečné a přijatelné vodě a sanitaci, a tím významně redukovat nemocnost a úmrtnost v důsledku chorob zažívacího traktu a dalších zdravotních problémů.
Riziko, které pro zdraví dětí znamená omezená dostupnost pitné vody a sanitace, je stále významné ve vesnických oblastech východních částí Evropského regionu. V mnoha zemích nemá více než 60 % vesnické populace k dispozici vodovod a více než 50 % zmíněné populace žije v domech, které nejsou napojeny na kanalizaci.
Priorita 2
Rozvojem a podporou bezpečného bydlení pro všechny děti předcházet zdravotním problémům, omezit zdravotní důsledky nehod i úrazů a snížit nemocnost, jejíž příčinou je nedostatek adekvátní tělesné aktivity.
V Evropském regionu jsou úrazy jednou z vedoucích příčin nemocnosti a úmrtnosti dětí i dospívajících. V jejich výskytu jsou mezi jednotlivými zeměmi velké odlišnosti.
Pády, utonutí, požáry a otravy, na které v Evropském regionu ročně umírá více než 75 000 dětí, jsou v některých východních zemích regionu několikanásobně četnější než v západních státech. Každým rokem jsou dopravní nehody příčinou 32 000 dětských úmrtí.
Priorita 3
Péčí o čistotu vzduchu v životním prostředí dětí předcházet nemocem dýchacího systému a snížit jejich výskyt způsobovaný znečištěným vzduchem. Současně přispět k omezení četnosti astmatických záchvatů.
Výskyt nemocí dýchacího systému v Evropském regionu velmi kolísá. V některých zemích jsou infekce dýchacích cest až stonásobně častější než v ostatních. V mnoha
zemích je podíl dětí s alergickým dýchacím onemocněním vyšší než 15 %. Zatímco úmrtnost na nemoci dýchacího systému je zřetelně vyšší ve východních oblastech regionu, u alergických chorob není tento trend zřetelný. Na funkci dýchacího systému
působí řada faktorů, které se navzájem ovlivňují, např. infekce, výživa, kouření, sociální podmínky a dostupnost i poskytování zdravotnických služeb. Znečištění vzduchu, a to jak vnitřního, tak venkovního, je jednou z rozhodujících determinant nemocí dýchacího systému, kterým lze předejít.
Téměř 90 % obyvatel městských oblastí, včetně dětí, je vystaveno takovému znečištění vzduchu, které přesahuje normy doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Více než polovina evropských dětí je doma opakovaně vystavena pasivnímu kouření.
Priorita 4
Snížení rizika nemocí a invalidity vznikajících působením nebezpečných chemikálií (např. těžkých kovů), fyzikálních faktorů (např. intenzivního hluku), biologických faktorů a nebezpečných pracovních podmínek během těhotenství, dětství a dospívání.
Tato priorita se týká široké škály aspektů životního prostředí. Použitelné informace o daných problémech jsou neúplné a jsou dostupné v menším počtu zemí. Např. údaje o nebezpečných chemikáliích v potravinách jsou k dispozici jen pro celou populaci, a to jen ve 13 zemích EU. V regionu dosud není monitorován výskyt olova v dětském organismu. Ve světě se používá 80 000 chemických látek, k nimž každým rokem přibude 1 500 nově vytvořených chemických sloučenin. Tato čísla dále narůstají. Odhaduje že, v příštích 15 letech vzroste chemická výroba o 85 %.
Zdraví 2020 (2014-2020)
Je strategie na podporu zdraví a blahobytu, která podporuje integraci a harmonizaci aktivit napříč odvětvími na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Strategie se zaměřuje na hlavní problémy 53 členských států regionu, především na nerovnosti ve zdraví, finanční krizi a související snižování veřejných výdajů ve zdravotnictví a nárůst výskytu chronických neinfekčních onemocnění. Strategie byla schválena při jednání Regionálního výboru Světové zdravotní organizace (WHO) pro Evropu na Maltě dne 12. září 2012. Přijetí nové strategie vychází z předpokladu, že další vývoj veřejného zdravotnictví je možný pouze za spolupráce všech složek společnosti a všech úrovní státní správya další dokumenty.