Informační systémy ve zdravotnictví
6.2 Zavedení a výběr klinických informačních systémů
Boom IT v nemocnicích byl vyvolán v 90. letech minulého tisíciletí potřebou výkaznictví pro zdravotní pojišťovny. Tehdy byly v nemocnicích implementovány systémy, které byly zaměřeny na shromažďování kódů výkonů, použitého materiálu a léků. Postupem času se k těmto systémům přidaly funkce pro dokumentaci klinických činností prováděných lékaři.
Na moderní klinický systém jsou ale dnes kladeny zcela jiné nároky. Očekává se od nich kompletní vedení elektronické zdravotní dokumentace včetně dokumentace ošetřovatelského procesu, podpora klinického rozhodování, posílení bezpečnosti pacientů pomocí identifikace čárovými kódy nebo RFID, podpora procesního řízení a manažerské výstupy včetně vyčíslení nákladů a výnosů každého případu. To vše v dostatečně flexibilní formě tak, aby změny v sestavách, formulářích a procesních schématech mohl provádět i pracovník nemocničního oddělení informatiky. V neposlední řadě se také očekává, že klinický informační systém bude umět komunikovat s celou řadou dalších systémů v nemocnici – od provozních až po jiné specializované odborné aplikace.
Postupem času se používaný IS může stávat překonaným a nedostačujícím, neposkytuje potřebné služby a je překážkou při zvyšování kvality péče daného uživatele. Výměna IS na straně soukromého praktického lékaře může proběhnout celkem bezproblémově a i finanční náklady nemusí být neúnosné. Změna IS na straně nemocnic je však nákladnou a organizačně velmi složitou záležitostí. Pokud se nemocnice rozhodne, že bude investovat do výměny svého informačního systému, nebude cena za SW, technologie a jejich provoz zdaleka jediným nákladem. Je potřeba se připravit na značnou časovou investici ze strany stávajících pracovníků nemocnice.
Kvalitní výběr a zavedení informačního systému do většího zdravotnického zařízení je předurčen několika nezbytnými přípravnými kroky.
1) Standardizace klíčových procesů a dokumentů. Role skupiny pro vedení zdravotnické dokumentace je nezastupitelná při analýze potřeb a implementaci nového informačního systému.
2) Detailní procesní analýza. Nutná je zejména podrobná analýza klinických procesů, včetně zjištění jednotlivých používaných formulářů. Procesy jsou podstatné jednak pro koordinaci vícero samostatných organizačních jednotek, stejně jako pro dodržování stanovených pracovních postupů v rámci jednoho pracoviště.
3) Stanovení požadovaných modulů. Komplexní klinické informační systémy se skládají z jednotlivých funkčních modulů. Některé funkcionality lépe zajistí specializovaný software a k některým lze použít stávající systém. V tomto kroku dochází k rozhodnutí, které moduly má nový systém obsahovat.
4) Výběr nového KIS. Na základě stanovení požadovaných modulů, popřípadě možnosti komunikace s ostatními aplikacemi a podmínkami dalšího rozšíření systému dochází k výběru konkrétního produktu.
Při výběru konkrétního IS by nemocnice měla trvat na předvedení všech požadovaných funkcí a vyčlenit pro jejich posouzení pracovníky s odpovídající kvalifikací, ale i s rozhodovací pravomocí a schopností vybrané řešení prosadit v podmínkách daného zařízení. Kromě splnění požadavků na funkce a integraci systému, jsou to také reference dodavatele, jeho stabilita, dlouhodobá strategie působení na trhu v ČR a schopnost vyčlenit pro projekt v čase realizace odpovídající počet pracovníků.
Výsledkem daného výběrového řízení může být výběr konkrétní aplikace a přizpůsobení některého stávajícího informačního systému, popřípadě vytvoření systému tzv. na míru.