Filozofie
8.4.2 Kategorizace ošetřovatelských konceptuálních modelů
Ošetřovatelské konceptuální modely je možné klasifikovat na základě různých kritérií. Nejčastěji se vyskytuje jejich kategorizování na základě typu všeobecnějšího – filozofického, světonázorově-teoretického a všeobecně vědeckého pozadí. Existuje širší a užší kategorizace ošetřovatelských konceptuálních modelů.
Teorie je komplex názorů, představ a myšlenek zaměřených na vysvětlení nějakého jevu. Je odvozená z koncepčního modelu. Jevy posuzuje specifičtějším způsobem než koncepční model. Skládá se z koncepcí a předpokladů.
Koncepce teorií jsou konkrétnější a podrobnější než koncepce koncepčních modelů. Musí být definované konstruktivně a operačně (je možné empirické testování).
Předpoklady teorií popisují koncepce teorie, jsou specifičtější a dělí se na:
- nerelační předpoklady – výroky, které popisují nebo definují koncepce teorie, mohou být:
- existenční – konstatují existenci koncepce;
- definiční – definují koncepci;
- operační – specifikují, jak je možné koncepci měřit a testovat.
Relační předpoklady – propojují dvě nebo více koncepcí, mohou vyjadřovat souvislost mezi koncepcemi, vliv jedné koncepce na druhou.
Hypotéza – předpokládá, že existuje spojení mezi dvěma nebo více koncepcemi, v empiricky testovatelné formě.
Teorie je pro ošetřovatelství jedinečná a je odvozená z koncepčních modelů, vyvíjí se prostřednictvím výzkumu, přebírá poznatky i z jiných vědeckých disciplín.
Typy teorií:
a) popisné;
b) vysvětlující;
c) prediktivní (předpovídající).
Rozsah teorií:
- velké;
- střední;
- částečné.
Kategorizace koncepčních modelů a teorií ošetřovatelství
Širší kategorizace
Vývojové modely zdůrazňují proces růstu, vývoje a dozrávání, předpokládají, že lidé mají vnitřní potřebu pro změnu. Svoje centrální kategorie pojímají zejména z hlediska psychologie, ale i filozoficko-světonázorových přesvědčení založených na pojmech dynamiky a změny. Jedná se o pojmy, jako je změna, růst, vývoj, dospívání, schopnosti. Zařazujeme sem modely Oremové, Roperové a Wiedenbachové.
Modely systémů: Jejich hlavním znakem je systém (osoba, jejímiž částmi jsou orgány těla) a jeho prostředí (rodina). Podle Palenčára (2007) mají svůj teoreticko-kategoriální původ ve všeobecně vědní teorii systémů, resp. teorii otevřených systémů a částečně i v některých speciálních vědách (biologie, fyzika). Opírají se zejména o pojmy systém (otevřený a uzavřený), prostředí, zpětná vazba, dynamická rovnováha, adaptace apod. K modelům systémů patří modely Johnsonové, Royové, Kingové a Neumanové.
Modely potřeb se zaměřují na posuzování pacienta z pohledu potřeb a z pohledu funkce sestry. Pokud pacient neumí své potřeby uspokojit sám, je nezbytná ošetřovatelská péče poskytovaná sestrou. Mezi tyto modely patří modely Hendersonové a Abdellahové.
Modely výsledků jsou zaměřené na výsledky ošetřovatelské péče a jejich hodnocení. Mezi tyto modely patří modely Neumanové a Kingové.
Humanistické modely vycházejí z principů humanismu a respektování práv pacientů. Jejich charakteristickými rysy jsou empatie, soucit, úcta k člověku, akceptace autonomie a svobody jedince, existence, důstojnost, práva pacientů. Většina z nich se opírá zejména o filozofii existencialismu a fenomenologie. K humanistickým modelům patří modely Nightingalové, Hendersonové, Oremové, Parseové.
Modely energetických polí zohledňují koncepci energie v kontextu jedince a prostředí. Podle Archalousové (2003) patří mezi jejich charakteristické rysy energie, holistická bytost jako otevřený systém, vyváženost, rovnováha a rytmus. K těmto modelům patří modely Rogersové, Levinové a Fitzpatrickové.
Modely intervence zdůrazňují ošetřovatelský zákrok, jejich jádrem jsou odborná rozhodnutí a intervence sestry, pacient je objektem ošetřování a ne jen účastníkem ošetřovatelské péče. Mezi tyto modely patří modely Gordonové, Kingové a Abdellahové.
Modely substituce se soustřeďují na poskytování náhrady po dobu schopností pacienta, které ztratil anebo je nemůže aktivizovat. Patří sem model Oremové a Peplauové.
Modely konzervace zdůrazňují zachování příznivých aspektů situace pacienta, které jsou ohrožené chorobou anebo existujícími či potenciálními problémy. Patří sem model Roperové a Levinové.
Modely podpory se soustřeďují na pomoc pacientovi při jeho vyrovnávání se s poškozením zdraví. Patří sem model Wiedenbachové, Levinové a Hendersonové.
Modely posílení se zaměřují na zlepšení kvality života pacienta po poškození zdraví prostřednictvím posilňování všeho, co je onemocněním oslabené. Patří sem modely Johnsonové a Roperové.
Užší kategorizace, označovaná také jako klasické třídění
Humanistické modely (Nightingalové, Hendersonové, Abdellahové, Hallové, Oremové, Adamové, Roperové, Watsonové, Leiningerové, Parseové a Bennerové).
Modely interpersonálních vztahů zdůrazňují sociální úkony a vztahy mezi lidmi, především zjištění problémů v mezilidských vztazích. Jsou založené na kategoriích, které mají původ v sociologii, na filozoficko-světonázorových přesvědčeních, jedná se o pojmy jako komunikace, role, sociální chování, sociální vztahy, představa o sobě samém. Patří sem modely Peplauové, Orlandové, Wiedenbachové, Travelbeeové, Riehlové, Bernardové, Mercerové a Gordonové.
Systémové modely (modely Johnsonové, Kingové, Neumanové a Royové).
Modely energetických polí (modely Levinové, Rogersové, Newmanové a Fitzpatrickové).
Rozdíl mezi koncepčními modely a teoriemi
Koncepční model |
Teorie |
úroveň abstrakce | |
a) je abstraktní, zevšeobecněný systém
koncepcí a tvrzení |
a) zabývá se konkrétnějšími a specifičtějšími
koncepcemi, předpoklady |
b) je všeobecnou směrnicí, kterou je třeba
dále specifikovat |
b) pomáhá specifikovat koncepční model |
c) poskytuje abstraktní a obecný pohled
na metaparadigma |
c) je konkrétnější, s omezeným rozsahem jevů |
Účel | |
d) vyčlenění poznatkové bázi |
d) popis, vysvětlení nebo předvídání
nebo předvídání specifických jevů |
Počet kroků před testováním | |
1. formulování koncepčního modelu
2. odvození teorie
3. ke koncepci teorie přiřadit operační
definice a odvodit hypotézy |
1. vyslovení teorie
2. definovat koncepce a teorie
a z předpokladů formulovat hypotézy |
Model ulehčuje pochopení teorie |
Teorie je empiricky testovatelná |