Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii
5.2.3 Chronický středoušní zánět (otitis media chronica)
5.2.3 Chronický středoušní zánět (otitis media chronica)
Rozdělují se z hlediska závažnosti průběhu na otitis media chronica mesotympanalis a otitis media chronica cum ostitide et cholesteatomate.
Chronický středoušní zánět mezotympanální je to trvalá různě rozsáhlá perforace bubínku, která nikdy nezasahuje jeho okraj - anulus fibrocartlagineus a proto se mluví o perforacích centrálních. Nemocní mají trvalý, většinou hlenohnisavý výtok z ucha, který zesiluje při akutních rinofaryngitidách nebo se výtok objevuje jen občas s klidovými intervaly. Na bolesti ucha si nemocní nestěžují, mohou se dostavit při akutních exacerbacích zánětu, při katarech horních dýchacích cest. Chronický mezotympanální středoušní zánět nemá tendenci ke vzniku komplikací.
Terapie je místní, zajišťující udržování hygieny zvukovodu a středouší s aplikací různých ušních kapek nebo v indikovaných případech operační, s cílem zabránit komplikacím a mikrochirurgickými metodami dosáhnout podle možnosti zlepšení sluchu.
Chronický středoušní zánět s ostitidou a cholesteatomem – agresívní forma chronického středoušního zánětu. Perforace bubínku při této formě zánětu je okrajová, zasahuje i anulus fibrocartilagineus a zánět v různém rozsahu destruuje i okolní kost, velmi často i laterální stěnu nadbubínkové dutiny. Vznikají někdy i rozsáhlé patologické dutiny ve spánkové kosti, u zánětu s cholesteatomem bývají v perforaci nebo v patologické dutině patrné charakteristické šedobělavé hmoty cholesteatomu. Výtok z ucha bývá hnisavý a zapáchá, bolesti jsou u otitidy s ostitidou a cholesteatomem častější, rovněž porucha sluchu je obvykle výraznější. Chronický středoušní zánět s ostitidou a cholesteatomem má vždy tendenci k progresi a vážným komplikacím. Proto platí zásada, že dojde-li u nemocného s chronickou otitidou s ostitidou a cholesteatomem k zesílení ušních bolestí, vzniku závratí, či porušení inervace lícního nervu je to důvodem k bezodkladnému odeslaní pacienta k terapii.
Terapie - konzervativní léčba má jen přechodný efekt, operační léčba nemá byt odkládána.
Komplikace středoušních zánětů – k nejčastějším komplikacím akutního středoušního zánětu patří akutní mastoiditida. Vyvíjí se při prudce probíhající akutní otitidě nebo až po odeznění středoušního zánětu, kterému nebyla věnovaná dostatečná léčebná pozornost. Při mastoiditidě vznikne během středoušního zánětu vzestup teploty, zintenzívněním bolesti a zvětšením hnisavého výtoku z ucha. Někdy se retroaurikulárně vytvoří i subperiostální absces a je pak hmatná fluktuace jeho obsahu.
Diagnostika – rtg snímku v projekci podle Schüllera, otoskopické vyšetření.
Terapie – včasná chirurgická a medikamentózní terapie.