Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii
5.3.9 Traumatické postižení vnitřního ucha
5.3.9 Traumatické postižení vnitřního ucha
Úraz hlavy může vést k postižení sluchové funkce. Velmi často k poškození dochází v oblasti předního aparátu, dochází při zlomeninách pyramidy, současně může dojít i k postižení periferního sluchového analyzátoru, sluchového nervu i vyšších etáží sluchové dráhy.
Otřes labyrintu (commotio labyrinthi) – poškození tkání v pyramidě spánkové kosti může vzniknout i bez kostní zlomeniny. Jde o organické změny blanité části vnitřního ucha způsobené krátkodobou prudkou deformací jeho kostního pouzdra či prudkým výkyvem ploténky třmínku směrem do labyrintu, jak k tomu dochází při prudkých nárazech na lebku. Vznikají při tom drobné krevní výrony nebo ruptury jemných struktur vnitřního ucha. Otřes labyrintu je obvykle spojen s komocí mozku, nemusí to být pravidlem. Projevuje se percepční poruchou sluchu až hluchotou spojenou někdy s tinitem a velmi často závratěmi. Po lehčím otřesu labyrintu bývají u mladých lidí potíže reverzibilní.
Diagnóza – anamnéza, normální otoskopický a rtg nález.
Terapie - podávání vitaminů skupiny B a přípravků s vasodilatačními účinky, kortikoidy, antivertiginóza.
Akutrauma – způsobená explozí, intenzivním krátkodobým působením hluku. Projevuje se bolestí v uchu, nedoslýchavostí, tinnitus a nevolností. Stupeň postižení a místo léze závisí na úrovni akustického tlaku a frekvenčním spektru. Při explozi jsou změny i na bubínku - krvácení, ruptura.
Diagnóza – na základě anamnézy, otoskopického nálezu a audiogramu. Prognóza je reverzibilní, často přetrvává tinnitus.
Terapie – infuzní s vazoaktivními látky, kortikoidy.
Barotrauma – vzniká změnou atmosférického tlaku, který způsobí podtlak ve středouší, spojený s krvácením. V těžkých případech rupturu bubínku, či membrány okrouhlého okénka. Příznaky – bolest, pulzující tinnitus, nedoslýchavost a závrať. Prognóza – při nekomplikovaném průběhu dobrá.
Diagnóza – anamnéza – vyšetření sluchu, otoskopie, tympanometrie.
Terapie – nosní kapky anemizující, katetrizace tuby, vzdušné sprchy, analgetika, antihistaminika, ATB v případě zánětů.
Kesonová nemoc – vzniká většinou při potápění po náhlém vynoření z hloubky větší než 10 m, v důsledku náhle změny atmosférického tlaku. Jeho podstatou je plynová embolie v důsledku náhlého poklesu a následného vzestupu zevního tlaku. Příznaky – bolesti hlavy, zvracení, progredující nedoslýchavost, tinnitus, v těžkých případech ztráta vědomí. Latence několik minut až hodin po poklesu tlaku.
Diagnóza - na základě anamnézy, kombinovaná nedoslýchavost, nystagmus, ataxie, celkové neurologické příznaky.
Terapie – hyperbarická komora.
Obr. č. 8
Obr. č. 9