Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii

5.11.8 Sluch

5.11.8 Sluch
 
 
Je z hlediska pedaudiologie a foniatrie pro člověka nedílnou součástí komunikačního procesu, informuje o stavu okolí, působí jako zpětnovazebný systém, který kontroluje řeč ve všech jejich složkách. Stupeň postižení řeči jako důsledek sluchové vady je závislý na její tíži a včasnosti diagnózy. Přesná diagnostika sluchových vad je možná pouze na základě vyšetřovacích postupů, které zahrnují podrobnou anamnézu zaměřenou na reakci dítěte na zvuky, rodinnou anamnézu, genetické vyšetření a baterii audiometrických testů.
 
Terapie a korekce sluchových vad – sluchová vada na rozdíl od sluchové poruchy je stav trvalý bez tendence ke zlepšení. U hereditárních vad může naopak docházet k neustálému zhoršování stavu sluchu. Protetické, kompenzační pomůcky pro sluchově postižené včetně sluchadel, zaznamenali enormní pokrok, jak technologicky, tak i z hlediska velikosti naslouchátek – postupná miniaturizace vedla k aplikaci naslouchátek do zvukovodu.
 
Zásady korekce sluchových vad u dětí se provádí po zjištění sluchové vady s ohledem na vývoj řeči tak, aby bylo dítě připraveno k nástupu do školní docházky. Pokut se jedná o dítě s vrozenou sluchovou vadou, přidělujeme naslouchátka již kolem 1. roku dítěte a vždy binaurálně. Jde-li o získané poškození sluchu, závisí na věku dítěte a na momentálním stupni vývoje řeči. Pokud dítě umí číst a psát, nečiní zpravidla rehabilitace problém. U dospělých provádíme korekci sluchové vady tehdy, pokud mají potíže s rozuměním řeči (potíže s rozuměním řeči v hlučném prostředí), tj. od prahu sluchu 40 dB a více. V naší zemi se z ekonomických důvodů přiděluje pouze jedno naslouchátko, fyziologičtější je však nosit naslouchátka binaurálně - lepší orientace v prostoru.