Zdravotnicka_psychologie
1.1.1 Od boje s nemocí k podpoře zdraví
1.1.1 Od boje s nemocí k podpoře zdraví
Medicína a prodlužování střední délky života
Od sedmnáctého století se se stále zvyšující rychlostí vyvíjí poznání lidského těla a porozumění procesům, které souvisejí s různými nemocemi. V souladu s tím se dosáhlo neuvěřitelných pokroků v medicíně. Současně s tímto pokrokem v lékařských poznatcích a v léčebných prostředcích dochází k neustálému prodlužování střední délky života (life expectancy, LE, ex).
Střední délka života (life expectancy, ex)
Střední délka života je základním a nejčastěji zkoumaným údajem týkajícím se zdraví na úrovni států. Informuje o tom, kolik let se v průměru dožije jedinec, kterému je určitý počet let. Kolik let se například dožije jedinec, kterému je dnes 22 let, tj. e22 = ?. Nejčastěji je tento údaj spojován s otázkou, kolik let se v průměru dožijí příslušníci určité věkové kohorty, tedy od ex = 0. Kolik let se například dožijí v průměru lidé, kteří se narodí v roce 2009, nebo lidé, kteří se narodili v roce 1989. Jde přirozeně o odhady, které jsou založené na dlouhodobých trendech.
Střední délka života je počítána zvlášť pro muže a pro ženy, neboť téměř ve všech společnostech je kratší u mužů než u žen. V současné době je celosvětový průměr 67,2 let (R = 40-83); pro muže je průměr 65,0 let a pro ženy 69,5 let.
pořadí |
stát |
průměr |
muži |
ženy |
1. |
Japonsko |
82,6 |
79,0 |
86,1 |
2. |
Hong Kong |
82,2 |
79,4 |
85,1 |
3. |
Island |
81,8 |
80,2 |
83,3 |
4. |
Švýcarsko |
81,7 |
79,0 |
84,2 |
5. |
Rakousko |
81,2 |
78,9 |
83,6 |
44. |
ČR |
76,5 |
73,4 |
79,5 |
191. |
42,6 |
42,9 |
42,3 | |
192. |
Sierra Leone |
42,6 |
41,0 |
44,1 |
193. |
Zambie |
42,4 |
42,1 |
42,5 |
194. |
Mozambik |
42,1 |
41,7 |
42,4 |
195. |
Svazijsko |
39,6 |
39,8 |
39,4 |
Tabulka 1 Střední délka života v roce 2012 ve vybraných státech
Neplatí ale, že dnes narozená žena v ČR bude před sebou mít, až jí bude 20 let, 59,5 roku! e0 se sice rovná 79,5, ale e22 bude vyšší, protože se odečte procento těch žen, které mezitím již zemřely. Tento rozdíl činí ve dvaceti letech asi 1 rok. Podobně tomu až jí bude 79,5, nebude očekávaná doba jejího života e79,5 = 0 let, ale možná 5 let.
Jak jsme zmínili, střední délka života se stále prodlužuje. Například v USA byla v roce 2007 střední délka života o dvacet let delší než v roce 1900. V roce 2007 byla průměrná střední délka života 78 let, zatímco v roce 1900 pouze 48 let. V poslední době činí tento nárůst ve vyspělých státech asi 3 roky za každé desetiletí. V ČR se zvýšila od roku 1990 do roku 2000 střední délka života mužů z 68 na 72 a žen ze 76 na 78 let.
Infekční a civilizační choroby
Ve většině států je hlavní příčinou prodlužování délky života úspěšné odhalení a odstranění příčin řady infekčních nemocí, které byly v dřívějších dobách hlavními příčinami úmrtí (zápal plic, tuberkulóza, spála, spalničky aj.). Odhaduje se například, že v roce 1900 bylo 11 hlavních infekčních nemocí příčinou asi 40 % úmrtí, avšak v roce 1973 byly tyto nemoci příčinou pouze 6 % úmrtí. V 80. letech ovšem počet úmrtí vlivem infekčních nemocí opět o něco stoupl, hlavně díky rozšíření nové infekční nemoci – AIDS.
Protože ke zvyšování střední délky života dochází ve stejném období, ve kterém došlo k odhalení etiologie řady infekčních nemocí a k objevu chemických prostředků k jejich léčbě a prevenci (očkování), zdálo se, že pokroky v medicíně jsou příčinou této změny ve střední délce života. A s tím přišlo optimistické očekávání, že další pokroky povedou k odstranění i ostatních nemocí. Tyto závěry jsou však patrně chybné. Ve stejném období došlo k obrovské řadě dalších změn. Například ve většině vyspělých zemí byly odstraněny nejzávažnější zdroje infekčních nemocí související s potravou a vodou (například čištění odpadních vod). Různí autoři ukázali, že například v USA (McKinlay, 1981) a ve Velké Británii (McKeown, 1979) došlo k nejvýraznějšímu poklesu v úmrtnosti vlivem těchto infekčních nemocí ještě dlouho před tím, než byly objeveny a než se rozšířily léky sloužící k jejich léčbě a prevenci.
V současné době jsou hlavními příčinami úmrtí kardiovaskulární problémy a karcinomy. Ačkoli došlo během posledních desetiletí k mírnému snížení výskytu i těchto nemocí a ačkoli se na tomto příznivém trendu podílí nesporně i lékařství, je ve hře opět mnohem více faktorů. Například autoři jedné známé studie odhadují, že na poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární problémy mezi lety 1968 a 1976 v USA se z více než 50 % podílely změny v životním stylu Američanů. Mezi nejvýznamnější patří snížení příjmu potravin s vysokými hladinami cholesterolu a snížení kouření (Goldman, Cook, 1984). V posledních desetiletích dochází v některých státech rovněž k poklesu mortality vlivem karcinomů, zejména karcinomu plic. Hlavní příčina je opět spatřována ve změně postojů ke kouření a ve snížení kouření v těchto státech (například v USA).