Zdravotnicka_psychologie

1.4.3 Důsledky sociálního srovnávání na kvalitu života

1.4.3 Důsledky sociálního srovnávání na kvalitu života
 
 
Příjmy a kvalita života v mezinárodním srovnání
Podobné výsledky jsou získávány i v souvislosti s různými údaji týkajícími se kvality života. V současné době se ukazuje, že mezi hrubým domácím produktem a různými indikátory kvality života platí v principu vztah, který je znázorněn v tomto obrázku. Je v něm vyjádřen vztah mezi GDP/c a subjektivní pohodou v různých státech.
 
Graf 4 Vztah příjmů a kvality života (SWB)
Zdroj: Hnilica, K. (2009) Reciproční účinky kvality života. Československá psychologie, 53, 224-240.
 
Je patrné, že do určitého bodu je kvalita života silně závislá na příjmech. To platí především pro postkomunistické státy, ve kterých je také celkově nejnižší subjektivní kvalita života, jinými slovy, ve kterých jsou lidé nejméně šťastní a v průměru poměrně nespokojeni se svými životy. Od tohoto bodu však naopak kvalita života s příjmy nesouvisí.
 
Příjmy a kvalita života uvnitř států v historické perspektivě
Paradoxně se však současně ukazuje, že je kvalita života vysoce stabilní charakteristikou států. Ve státech, jako jsou USA, ve kterých se kvalita života měří již několik desetiletí na národně representativních souborech, se ukazuje, že dnešní mladí lidé jsou stejně šťastní a spokojení se svými životy jako byli jejich prarodiče. To ukazuje například následující graf. Současně se ale ukazuje, že se za sledované období zvýšil GDP/c v USA zhruba třikrát. Jak je tedy možné, že lidé nejsou spokojenější?
 
Graf 5 Stabilita průměrné úrovně štěstí v USA.
Zdroj: Zpracováno podle publikovaných dat.
 
Sociální srovnávání a změna aspirací
Jedno z vysvětlení této skutečnosti předložil R. Easterlin. V této teorii mají hlavní roli procesy sociálního srovnávání, adaptace na dosažený standard a následné zvýšení aspirace.
Podle Easterlina (1974)
a)  jedinec porovnává svoji materiální situaci s určitým standardem a snaží se tohoto standardu dosáhnout (aspirace); inspirací jsou zde především srovnatelní druzí;
b)  na dosažení požadovaného standardu reaguje
- krátkodobým štěstím, tj. krátkodobým zlepšením kvality života
- stanovením si vyšších cílů/aspirací a
- návratem na původní hladinu kvality života;
c) v důsledku toho
- přes zlepšující se materiální úroveň jedinců je jejich kvalita života na konstantní úrovni
- zvyšují se materiální aspirace ve společnosti
- k dosažení stejné úrovně spokojenosti se životem je nutno vyšších příjmů.
 
Easterlin svoji teorii objasňuje pomocí následujícího obrázku. Hodnoty na horizontální ose představují příjmy, které se stále zvyšují (Y1 < Y2 < Y3). Protože se příjmy zvyšují zpravidla v souvislosti s věkem, je tuto osu možno do určité míry současně chápat jako osu věku (v produktivních letech). Vertikální osa vyjadřuje skutečné, retrospektivní a očekávané hodnoty kvality života; ty zde jsou označeny ekonomickým termínem utilita (U). Konečně aspirace jsou zde označeny formálně písmenem A. Opět platí, že A1 < A2 < A3.
 
Obrázek 6 Změna aspirací v závislosti na dosažené úrovni příjmů.
Zdroj: Easterlin, R. (1974). Does Economic Growth Improve the Human Lot? Some Empirical Evidence. In P. A. David, & M. W. Reder (eds.) Nations and Households in Economic Growth: Essays in Honor of Moses Abramovitz, New York: Academic Press.
 
V bodě Y1 (tj. při poměrně nízkých příjmech) si jedinec přeje mít auto a domnívá se, že až bude mít vyšší příjmy (Y2) a auto si bude moci koupit, bude výrazně šťastnější, než je dnes. Avšak když se po letech skutečně dostane na příjmovou úroveň Y2, nepřinese mu zakoupený automobil dlouhodobé štěstí; zejména proto, že v té době již bude mít automobil většina lidí, s nimiž se srovnává. Vysní si tedy další cíl: „Šťastný budu, až budu mít vlastní dům!“ Situace se však opakuje: po letech si koupí vlastní dům, chvíli se z něj bude radovat – a začne snít o něčem, co ho konečně už učiní trvale šťastným.
Podle Easterlina je tedy v životním cyklu typický pohyb po bodech označených jako 1, 3 a 5. S věkem se zvyšují současně příjmy i aspirace. Důsledkem je relativně stabilní úroveň SWB.