Zdravotnicka_psychologie

2.7.1 Transakční teorie stresu

2.7.1 Transakční teorie stresu
 
 
Model obecného adaptačního syndromu (GAS) se věnuje především fyziologickým procesům, jimiž organismus reaguje na stresory (stresové reakce), model životních změn naopak zkoumá vnější události, jež mají za důsledek stres (stresory). Žádný z těchto modelů však nepracuje se subjektivní interpretací těchto životních změn či událostí jedincem, ani s individuálními rozdíly v reagování na stejné stresory.
Řada teoretiků stresu zdůrazňuje, že působení stresorů není přímé, ale že závisí na jejich zpracování jednotlivými lidmi. Jak praví jedno rčení: „Tentýž oheň způsobí, že vajíčko ztvrdne a máslo změkne.“ Každý reagujeme na stresor poněkud odlišně. Proto se psychologové snaží odhalit mimo jiné i hlavní dimenze osobnosti, které souvisejí se stresovou reakcí. Zde se budeme věnovat třem z nich: tzv. osobní nezdolnosti, pocitu vnitřní soudržnosti a optimismu.
Jádro transakčního přístupu znázorňuje obrázek. Osobnost ovlivňuje jak reakce na stresor (například osobnost typu A vykazuje nezřídka silnější fyziologické reakce), tak i interpretaci těchto událostí. Kromě toho samotné strategie zvládání stresu mohou směřovat nejen k vyřešení problému a k redukci stresu, ale i ke změně osobnosti.
 
Obrázek 18 Jádro transakčních přístupů ke studiu stresu
Zdroj: Autor
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše