Zdravotnicka_psychologie
2.3.2 Kontrola
2.3.2 Kontrola
Druhým konstruktem je job control, který nelze do češtiny dost dobře přeložit. Tento konstrukt zahrnuje dvě stránky, jimiž jsou:
a) oprávněnost či autorita jedince činit rozhodnutí ohledně metod vlastní práce, tj. rozhodovat o tempu práce, postupech práce, pořadí úkolů atp. (samostatnost, svoboda, nezávislost)
b) varieta dovedností a schopností (skill discretion), které jedinec ve své práci uplatní (uplatnění svých schopností a zájmů); patří mezi ně například
- požadovaná kvalifikace
- možnost učit se nové věci
- kreativní práce
- nemonotónní práce.
Tyto dvě komponenty jsou sloučeny do souhrnného údaje o míře autonomie, kontroly či volnosti rozhodování.
Karasek spojuje tyto dvě dimenze se dvěma základními hypotézami:
Podle první hypotézy představují povolání, která jsou charakterizována kombinací “vysoká psychická náročnost a nízká míra kontroly”, pro jedince vysokou míru zátěže (strain). Tato povolání budou proto spojena s vysokou mírou stresu. Vysoké psychické nároky zde u jedince vedou ke zvýšené hladině fyziologického vybuzení (arousalu), provázeného například vyloučením vyšší míry adrenalinu a zrychlením srdečního tepu (viz model Obecného adaptačního syndromu). Jestliže jedinec nemůže – v důsledku nízké možnosti kontrolovat zdroje stresu – tuto fyziologickou reakci vhodným způsobem převést do adaptivní, účelné reakce (coping), přetrvává u něj tento fyziologický arousal po delší dobu. Jde o neodreagovaný stres.
Mezi tato povolání lze zařadit například pracovníky u výrobního pásu nebo kuchaře.
Podle druhé hypotézy jsou povolání, která jsou charakterizována kombinací “vysoká psychická náročnost a vysoká míra kontroly”, pro jedince spíše výzvami či příležitostmi k růstu než stresory, které by měly negativní následky. Karasek je označuje jako aktivní povolání. Člověk v nich může do značné míry rozvíjet své zájmy, uplatnit svoji kvalifikaci, řešit problémy, které jej osobně zajímají. Tato povolání mají za následek (a) nižší míru stresu a (b) pozitivní následky (vyšší pracovní motivaci, větší spokojenost, zdravou regeneraci sil).
Mezi tato povolání patří například architekti a vědečtí pracovníci.
Obrázek 14 Klasifikace povolání podle dimenzí kontroly a psychické náročnosti
Zdroj: Karasek, R. (1979) Job demands, job decision latitude, and mental strain: Implication for job redesign. Administrative Science Quarterly, 24, 285-308.
Jde tedy opět o hypotézu, podle níž je vysoká míra stresorů moderována ve svých důsledcích na úroveň stresu percepcí různé míry kontroly. Tentokrát však nejde kontrolu coby osobnostní proměnnou, ale o situační proměnnou – závisí na konkrétním povolání, na pozici atd. Celkově jde tento model přiřadit k transakčním modelům, v nichž má jedinec různou míru kontroly nad působením stresorů. Zde je jeho míra kontroly dána do určité míry “zvnějšku” – charakterem povolání.
Prvotní empirické údaje
Karasek (1979) analyzoval data ze dvou rozsáhlých epidemiologických studií, jichž se zúčastnilo celkem cca 3000 mužů v produktivním věku ze Švédska a USA. První z nich proběhla v USA a zúčastnilo se jí 911 zaměstnaných mužů ve věku mezi 20–65 lety; druhá ve Švédsku a zúčastnilo se jí 1896 zaměstnaných mužů starých 18–66 let.
V obou studiích byly zjišťovány některé údaje
- psychické náročnosti práce (pracovní tempo, čas, množství úkolů, obtížnost),
- míře kontroly, tj. samostatnosti a možnosti uplatnit své zájmy, kvalifikaci a schopnosti (možnost volby metod vlastní práce, možnost uplatnění svých dovedností atp.)
- o některých předpokládaných důsledcích stresu:
- vyčerpání, depresi, nemocnosti, počtech spotřebovaných léků a
- pracovní a celkové životní spokojenosti.
V obou státech byly užity zčásti odlišné způsoby měření stejných konstruktů.
Výsledky prvních analýz se týkaly depresí, vyčerpání, nemocnosti (počet dní v neschopnosti) a spotřeby léků coby důsledků stresu. V souladu s tímto modelem se ukazuje, že ve všech sledovaných ukazatelích měli v obou státech nejvíce problémů muži, kteří vykonávali povolání charakterizovaná vysokou mírou náročnosti a nízkou mírou kontroly.
Nejspokojenější se svojí prací a celkově se svými životy byli muži, kteří rovněž měli psychicky velmi náročná povolání, avšak současně v něm disponovali vysokou mírou kontroly.
Chronický stres a kardiovaskulární problémy:
Karasek předložil dále hypotézu, podle níž dlouhodobé působení psychicky náročných podmínek (vysoká psychická náročnost a nízká míra kontroly) bude mít za následek chronický stres. Ten bude v důsledku neustálého přetěžování kardiovaskulárního systému spojen s řadou jeho kardiovaskulárních chorob (CVD = cardiovascular disease). Tato hypotéza vedla k řadě studií, v nichž se skutečně ukazuje, že je tato kombinace spojená:
- s vyšším fyziologickým arousalem
- s vyšším krevním tlakem
- s nemocemi věnčitých cév (srdečních žil)
- s infarktem myokardu
- a rovněž s vyšším výskytem ostatních rizikových faktorů (pití kávy, kouření).
Charakter povolání a důsledky chronického stresu
Karasek et al. (1988) klasifikovali velkou řadu povolání vzhledem k oběma dimenzím. Každé povolání tak získalo dva skóry, pro každou dimenzi jeden. V obrázku jsou uvedena některá typická povolání.
Obrázek 15 Umístění některých povolání v dimenzích kontroly a psychické náročnosti práce
Zdroj: Karasek, R. (1979) Job demands, job decision latitude, and mental strain: Implication for job redesign. Administrative Science Quarterly, 24, 285-308.
Autoři zpracovali data od více než 4800 jedinců. Když porovnali frekvenci infarktu myokardu v povoláních s vysokou mírou neodreagovaného stresu s průměrnou frekvencí infarktu myokardu v ostatních povoláních dohromady, dospěli k závěru, že u mužů nad 45 let platí, že je tato frekvence cca 1,5–2,5x vyšší. V souladu s hypotézou chronického stresu se ukázalo, že čím vyšší věk, tím větší rozdíl.
Některé další důsledky pracovního stresu
Myersová et al. (1999) se snažila identifikovat faktory, které souvisejí s bolestmi zad. Pracovala se vzorkem pracovníků školství, dopravy, rekreačních zařízení a veřejných služeb, kteří pracovali pod městkou správou (v kanadském Quebecu). Z tohoto vzorku vybrala 200 jedinců, kteří trpěli na bolesti zad (při předklonu, při otáčení shýbání, zvedání paží apod.). Ke každému z nich vybrala pro srovnání dva zdravé jedince.
Kromě atributů práce (psychické náročnosti a míry kontroly) realizovali tito autoři antropologická měření a zjišťovali ergonomické charakteristiky práce (zejména druhy pohybu).
Výsledky ukázaly, že bolesti zad souvisí zejména s těmito třemi nezávislými faktory:
a) úkony na pracovišti (otáčení se, předklony, natahování paží)
b) tělesnou hmotností (BMI, Body Mass Index)
c) kombinace psychických nároků a míry kontroly: jedinci s psychicky náročnou prací při nízké míře kontroly měli bolesti zad cca 2x častěji než jedinci s psychicky málo náročnou prací spojenou s vysokou mírou kontroly.
Účinky těchto faktorů se sčítaly, takže nejrizikovější kategorií jsou jedinci ve vysoce zátěžových povoláních (psychicky náročná práce při nízké míře kontroly), kteří jsou obézní a kteří vykonávají práci, vyžadující časté předklánění, natahování paží, otáčení se atp.
Bolesti zad lze podle těchto autorů chápat jako somatizaci psychických problémů, konkrétně pracovních stresů.
Foxová, Dwyerová a Ganster (1991) testovali Karaskův model na vzorku 136 zdravotních sester ve věku 21–60 let, které pracovaly na svém pracovišti v průměru 53 měsíců, tj. cca 4,5 roku (šlo o soubor z USA). Hlavní otázka, již si kladli, zněla, zda se projeví současný vliv psychických nároků a kontroly na fyziologické ukazatele stresu.
Ve svém šetření zjišťovali autoři psychickou náročnost práce pomocí standardizované škály. Kontrola byla zjišťována možností ovlivnit pořadí úkolů, rychlost práce, přestávky, ale rovněž práci ostatních a celkové pracovní podmínky. Stresová reakce byla měřena ve tříhodinových intervalech v náhodně vybraných třech dnech v pracovní době i po ní; byly užity fyziologické indexy
- krevního tlaku (systolického i diastolického); celkem tak bylo od každé sestry získáno 21 údajů, které byly zprůměrněny
- hladiny kortizolu ve slinách; celkem tak bylo od každé sestry získáno 6 údajů (vyšší hladina kortizolu je spojena se situacemi, kdy má jedinec potíže se zvládnutím úkolů a kdy je patrně snížena jeho imunitní obrana)
- důsledky stresu byly měřeny dotazníkem celkové pracovní spokojenosti.
Výsledky jsou schematicky zakresleny v následujícím obrázku.
Graf 7 Závislost indikátorů stresu a kvality života na dimenzích práce
Zdroj: Fox, M. L., Dwyer D. J., Ganster D. C. (1993) Effects of stressful job demands and control on physiological and attitudinal outcomes in a hospital setting. Academy of Management Journal, 36, 289-318.
V souladu s teoretickým modelem ukazují, že psychická náročnost povolání v závislosti na míře kontroly ovlivnila jak fyziologické indikátory stresu (krevní tlak i kortizol v práci), tak spokojenost s prací. Čím psychicky náročnější mají sestry práci, tím horší mají v průměru indikátory zdraví (KT, kortizol). Tato souvislost je však výrazně silnější pro sestry, které ve své práci nedisponují příliš velkou mírou kontroly (tj. možností ovlivnit pořadí úkolů, rychlost práce, chvíle pro přestávky, práci ostatních atp.). Symetricky s tím byly naopak se svojí prací nejspokojenější ty sestry, které měly nejméně psychicky náročnou práci.
Tyto výsledky nejsou zcela v souladu s Karaskovým modelem. Je to patrně tím, že všechny sestry uvádějí poměrně vysoké hodnoty psychické náročnosti.
U nás J. Hlinovská (2011) realizovala výzkum, jehož se zúčastnilo cca 600 zdravotních sester ze tří pražských nemocnic. K měření psychické náročnosti práce zvolila šest položek z Karaskova dotazníku. Kontrolu měřila osmi položkami. Pracovní spokojenost měřila třemi položkami (například „Moje práce mne uspokojuje“). Kromě toho zjišťovala emocionální problémy (například „Jsem vnitřně neklidná a nervózní“). Z údajů o pracovní spokojenosti a emocionálních problémech vytvořila index pracovní pohody. Tento index je definován pracovní spokojeností a absencí negativních emocí.
I zde výsledky ukazují, že sestry jsou se svojí prací tím spokojenější a současně vykazují tím méně emocionálních problémů, čím méně psychicky náročná jejich práce je a čím v ní mají více kontroly.