Zdravotnicka_psychologie
2.2.2 Životní události
2.2.2 Životní události
Mezi životní události můžeme volně zařadit všechny významnější události, které jedince postihnou. Patří mezi ně především životní krize a životní změny. Snaha o zkoumání vztahů mezi životními událostmi a nemocemi vedla ke snaze kvantifikovat a standardizovat různé škály, v nichž byly uvedeny klíčové události. Základní otázka, před níž stáli badatelé, zněla: Je možno kvantifikovat míru stresovosti jednotlivých událostí? Přisoudit různým životním událostem určitou váhu?
Konsensus
Jako základní předpoklad pro vypracování takové škály je prokázání, že mezi různými jedinci existuje shoda v posouzení závažnosti jednotlivých životních událostí. Výsledky zkoumání přitom ukazují, že panuje poměrně vysoká shoda či konsensus ohledně míry, v níž s sebou určité události přinášejí změnu a vyžadují tedy adaptaci. Například v jedné z prvních z těchto studií nechal Paykel a jeho spolupracovníci (1971) posoudit skupinou posuzovatelů 61 rozmanitých událostí. Autoři dospěli ke dvěma hlavním zjištěním:
- Hodnocení jednotlivých událostí se rozprostřelo po celé škále. To ukazuje, že jsou mezi událostmi vnímány rozdíly, že jsou vnímány odlišně.
- Jednotlivci se značně shodovali v hodnotách, jež jednotlivým událostem přidělili.
Současně se však ukázalo, že při posuzování některých událostí existují mezi posuzovateli značné rozdíly. Tyto rozdíly souvisely do určité míry zejména s tím, zda měl respondent s danou událostí sám osobní zkušenost.
Měrná jednotka – LCU
Nejslavnější z těchto škál však vypracovali Holmes a Rahe. Tito autoři uskutečnili tisíce rozhovorů a anamnéz, aby zjistili, které události jsou pro lidi stresové. V roce 1967 publikovali seznam těchto událostí – Schedule of Recent Life Events. Tento seznam sestává z kladných (sňatek) i záporných (rozvod) událostí, z událostí relativně častých (drobné porušení dopravních předpisů) i poměrně vzácných (úmrtí dítěte).
Na základě posouzení těchto událostí skupinami posuzovatelů pak přidělili jednotlivým událostem, u nichž existoval poměrně vysoký konsensus, určité váhy. Tato nová škála byla označena jako Social Readjustment Rating Scale (SRRS). Sestává z celkem 43 položek. Protože sňatek je pro většinu lidí kritickou událostí, umístili ho autoři do středu škály a přiřadili mu hodnotu 50. Ostatní události jsou hodnoceny v rozpětí 0 až 100 v uvedeném pořadí. Respondenti měli posoudit, kolik životních změn každá jednotlivá událost od nich vyžaduje (odtud název LCU = Life Change Units).
Událost |
Stresová hodnota (LCU): |
Smrt partnera (manžela / manželky) |
100 |
Rozvod |
73 |
Manželská separace (rozluka) |
65 |
Uvěznění |
63 |
Smrt blízkého příbuzného |
63 |
Vážnější nemoc nebo úraz |
53 |
Sňatek |
50 |
Propuštění z práce |
47 |
Usmíření manželů |
45 |
Odchod do důchodu |
45 |
Vážnější onemocnění člena rodiny |
44 |
Těhotenství |
40 |
Sexuální problémy |
39 |
Přírůstek nového člena do rodiny |
39 |
Změna podnikatelských aktivit |
39 |
Finanční situace |
38 |
Smrt blízkého přítele |
37 |
Změna pracovního zaměření |
36 |
Změna v partnerské symetrii |
35 |
Velká půjčka |
31 |
Nutnost splatit hypotéku či půjčku |
30 |
Změna postavení v zaměstnání |
29 |
Odchod dítěte z domova |
29 |
Potíže s příbuznými partnera/ky |
29 |
Výjimečný osobní úspěch |
28 |
Manželka začíná/přestává chodit do práce |
26 |
Začátek anebo konec školního roku |
25 |
Změny v podmínkách bydlení |
25 |
Změna osobních návyků |
23 |
Problémy s nadřízeným |
23 |
Změna pracovních podmínek a pracovní doby |
20 |
Změna bydliště |
20 |
Změna školy |
20 |
Změna ve způsobu trávení volného času |
19 |
Změna církevních aktivit |
19 |
Změna sociálních aktivit |
18 |
Menší půjčka |
17 |
Změna spánkového režimu |
16 |
Změna ve frekvenci rodinných setkávání |
15 |
Změna stravovacích návyků |
13 |
Dovolená |
12 |
Vánoce |
11 |
Drobné porušení zákona |
11 |
Tabulka 3 Hodnoty životních událostí v jednotkách LCU
Zdroj: Atkinson, R. L. et al. (2003) Psychologie. Praha: Portál.
Úkolem respondenta je označit události, které ho potkaly během posledního roku.
Autoři zjistili, že se 93 % zdravotních problémů (infekce, alergie, nemoci kostí a svalů, psychosomatické choroby) vyskytly u pacientů, kteří v průběhu předešlého roku dosáhli ve škále SRRS 150 a více bodů. Pokud tedy jedinec onemocněl, bylo vysoce pravděpodobné, že obdržel 150 nebo více bodů. Ačkoli samotné drobné stresory nestačily na vznik nemoci, jejich kumulace ano.
Vysoké skóre LCU (potenciálního stresu) je často spojeno se závažnějšími nemocemi (leukémie, karcinomy, infarkt). Předpokládá se opět, že konstantní stres snižuje odolnost vůči nemocem; dojde-li k němu, může jedinec snadno onemocnět.
LCU |
% nemocných | |
150–199 |
37 % | |
200–299 |
51 % | |
300 + |
79 % |
Tabulka 4 Pravděpodobnost onemocnění v závislosti na hodnotě životních událostí (LCU)
Podle Rahe, R. H., Artur, R. J. (1978). Life change and illness studies: Past history and future directions. Journal of Human Stress 4, 3–15.