Biofyzika

4.3.2 Ostatní metody

Z ostatních elektrodiagnostických metod má praktický význam elektroencefalografie (EEG), která registruje potenciály (velikost snímaných potenciálů je v řádu μV) vznikající v mozku. Potenciály se snímají z neporušené kůže na hlavě. Kontakt je zajištěn pomocí tkaniny navlhčené fyziologickým roztokem. Zatím neexistuje výklad mechanismu, který by vysvětloval tvary jednotlivých vln vznikajících za fyziologických či patologických stavů. Neurolog hodnotí tyto vlny na základě empirických poznatků.
Elektrokortikografie je metoda, při které se snímají potenciály pomocí nepolarizovatelné elektrody (stříbrná elektroda pokrytá vrstvičkou chloridu stříbrného) přímo z povrchu obnažené kůry mozkové. Tato metoda přichází v úvahu při mozkových operacích.
Elektromyografie se používá na snímání akčních potenciálů kosterního svalstva pomocí dvou jehlových elektrod zavedených pod kůží přímo do svalu. Snímat lze i z povrchu kůže nad příslušným svalem.
Elektroretinografie se zabývá snímáním akčních potenciálů oční sítnice pomocí nepolarizovatelných elektrod, přiložených na rohovku a spánek pacienta. Přitom se na různá místa sítnice vrhá úzký kolimovaný svazek světla.
Existují i speciální metody, založené na sledování akčních potenciálů hladkého svalstva (střeva, močového měchýře, dělohy).
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše