Biofyzika

7.2.3 Absorpce světla

Prochází-li světlo určitým prostředím, pak část jeho energie je absorbována atomy nebo molekulami prostředí a proto se intenzita svazku procházejícího světla postupně zmenšuje.
Je možné ukázat, že prochází-li světlo o původní intenzitě I vrstvou průhledné látky o tloušťce d, pak intenzita prošlého světla I je dána vztahem

kde α je koeficient absorpce.
Koeficient absorpce je funkcí vlnové délky. Proto je absorpce světla selektivní. Například voda silně pohlcuje infračervené světlo, normální sklo dobře propouští viditelné světlo, ale silně absorbuje infračervené a zcela absorbuje světlo ultrafialové, apod.
Při průchodu světla roztokem o koncentraci c (mol.m-3), je koeficient absorpce úměrný koncentraci roztoku, α = ε cm., kde ε (mol-1.m2 ) je tzv. molární extinkční (absorbční) koeficient. Molární extinkční koeficient má určitou charakteristickou velikost pro daný druh molekul a dané rozpouštědlo a je přirozeně též funkcí vlnové délky použitého monochromatického světla.
Veličinu E, definovanou vztahem


nazýváme extinkcí (absorbancí) a tento vztah se nazývá Lambert – Beerův zákon.
Poměr I/I se nazývá transmitance T.