Biofyzika

7.1.1 Záření látek

Všechna tělesa emitují zářivou energii. Následkem tepelného pohybu v látce dochází k excitaci jejich atomů nebo molekul, projevující se zvýšením celkové energie elektronů atomových obalů. Při deexcitaci je tato energie vyzářena ve formě kvanta elektromagnetického záření. Spektrum záření emitovaného pevnými látkami je spojité.
Stefanův – Boltzmannův zákon říká, že celková intenzita záření H v oboru všech vlnových délek je úměrná čtvrté mocnině absolutní teploty tělesa, tedy 


 
Wienův zákon udává, že vlnová délka λmax nejvíce zastoupená ve spojitém spektru absolutně černého tělesa je nepřímo úměrná jeho absolutní teplotě, tedy


Energie světla. Energie světla je v závislosti na jeho frekvenci nebo vlnové délce definovaná rovnicí (7.1). Energie fotonu viditelného světla zelené barvy o vlnové délce 555 nm a frekvenci f = 5,4.1014 Hz je velmi malá a podle rovnice (7.1) činí 3,6.10-19 J = 2,25 eV.
Přesto však lidské oko dokáže za vhodných podmínek registrovat již energii několika fotonů.