Biofyzika

7.8.2 Biofyzika tyčinek


Sítnice je selektivní receptor elektromagnetických vlnění v rozmezí vlnových délek 380–760 nm. Mimo toto pásmo je sítnice na elektromagnetické vlnění necitlivá. Ale i uvnitř viditelného pásma není citlivost receptorů stejná pro všechny vlnové délky.
Ke zvláštnostem sítnice patří její nestabilita, tzn. že její percepční vlastnosti se mohou měnit v závislosti na čase (adaptace) a podle stupně osvětlení (Purkyňův efekt), neboť za soumraku se zvyšuje citlivost oka pro kratší vlnové délky, tj. červenou barvu rozeznáváme hůře než modrou.
 
Citlivost a adaptace oka
Křivka citlivosti má maximum u vlnové délky 555 nm a považujeme-li její výšku za jednotkovou, klesá na hodnoty menší než tisícina u vlnových délek kratších než 400 a delších než 750 nm. To však platí pouze v případě, že citlivost byla měřena při dostatečně velkých intenzitách světla. Je možné definovat tři následující oblasti vidění:

1. Oblast denního, fotopického vidění při dostatečném osvětlení (jas > 102 cd.m-2). Odpovídající křivka citlivosti pro různé vlnové délky je stabilní a má maximum u vlnové délky 555 nm. Adaptace oka na světlo je rychlá a je jí dosaženo po 20–60 sekundách. Vidění je barevné a je zajištěno převážně čípky.
2. Oblast nočního, skotopického vidění (jas < l0-3 cd.m-2). Křivka citlivosti pro různé vlnové délky je opět stabilní, ale její maximum je posunuto zhruba o 50 nm směrem ke kratším vlnovým délkám. Vidění je zprostředkováno pouze tyčinkami a dochází ke ztrátě barevného vidění, jsou vnímány pouze změny v intenzitě světla. Adaptace na tmu je pomalá a maxima adaptace je dosaženo až po 40 – 60 minutách.
3. Oblast mezopického vidění (jas mezi l0-3 až 102 cd.m-2). V této oblasti citlivost závisí na osvětlení a nelze zkonstruovat její křivku. Vidění je zprostředkováno oběma druhy fotoreceptorů.
Čípky a tyčinky mají poměrně nezávislé vlastnosti. Při velkých intenzitách světla zajišťují vidění čípky. Při malých intenzitách světla citlivost čípků klesá a citlivějšími se stávají tyčinky, které zajišťují skotopické vidění. Tyčinky se na barevném vidění nepodílejí, a proto se při malých intenzitách světla vidění stává achromatickým.