Biofyzika

5.5 Krevní tlak a jeho měření

V předchozí části pojednávající o krevním oběhu bylo ukázáno, že tlaková síla vznikající činností srdečního svalu je hnací sílou krevního oběhu a spolu s onkotickým tlakem podmiňuje výměnu tekutiny v kapilárách. Hodnoty středního tlaku v jednotlivých částech cévního řečiště byly uvedeny v tabulce 5.2. Obecně hodnota tlaku krve na stěnu cévy závisí na periferním cévním odporu, množství a viskozitě krve a tlakové síle srdce. Rozdíl mezi systolickým tlakem a diastolickým tlakem se nazývá tlaková amplituda. Systolický tlak slouží k vytlačení krve do aorty a k udělení potenciální energie elastické deformace stěně aorty a dalším tepnám, diastolický tlak k pohánění krve v periferní části krevního oběhu. Ve stáří cévy ztrácejí svou pružnost aterosklerotickým procesem, a proto se hodnota diastolického tlaku zvyšuje, protože diastolický tlak závisí na elasticitě cévních stěn. Při tělesné námaze stoupá systolický tlak, diastolický by měl zůstat stejný nebo se pouze mírně zvýšit. Normální hodnoty systolického tlaku krve v dospělosti v klidu jsou 110−139 Torr a diastolického 60−89 Torr.

Tlak krve lze měřit přímo invazivním způsobem (tzv. krvavá metoda) nebo neinvazivním způsobem nepřímo, obvykle rtuťovým tonometrem. Obě metody měří tlak v místě nejbližšího větvení nad místem, kde se vpichuje jehla nebo přikládá manžeta.

Při metodě nepřímé se tlak obvykle měří v a. brachialis, kdy paže má být ve výšce srdce, aby se vyloučil vliv hydrostatického tlaku krve. Paže se obemkne dutou manžetou, do které se vhání vzduch. Vnitřek manžety je spojen se rtuťovým manometrem. Do manžety se vhání vzduch balónkem s uzávěrem, až se dosáhne takového tlaku, který postačí k uzavření tepny. Při vypouštění vzduchu tlak v manžetě poklesne na hodnotu otevírající tepnu a sluchově se fonendoskopem zjistí, kdy začala procházet krev. Jedná se o tzv. Korotkovy ozvy, které jsou způsobeny turbulentním prouděním krve v důsledku zúžené cévy. Hodnota odečtená na manometru odpovídá systolickému tlaku. Při dalším vypouštění vzduchu je tep stále zřetelnější, až dosáhne maxima, po kterém zase klesá na hodnoty méně slyšitelné, až zmizí v okamžiku, kdy vnější tlak nestačí k uzavření tepny ani během diastoly. Turbulentní proudění krve se změní v laminární, a proto Korotkovy ozvy vymizí. V okamžiku přechodu se odečítá na manometru diastolický tlak. Tato metoda měření není příliš přesná, je však vzhledem k dalším metodám nepřímého měření nejvýhodnější pro svou jednoduchost a přístrojovou nenáročnost.
Krevní tlak v žilách se měří obvykle krvavou metodou, kdy je krev žíly vpichem jehly propojena s manometrem naplněným fyziologickým roztokem (s přísadou citronanu sodného).