Biofyzika

7.3.1 Interference světla

Interferenci světla můžeme pozorovat za předpokladu, že spolu interferují dvě koherentní vlny. Koherentní vlnění je vlnění stejné frekvence, jehož kmity se liší pouze stálým, časově neměnným fázovým rozdílem.
Je-li vlnová délka světla ve vakuu λ a jeho rychlost šíření c, pak v prostředí o indexu lomu n je vlnová délka tohoto světla λ = λ/n a jeho fázová rychlost šíření je v = c/n. Je tedy roven rozdílu optických drah násobeném číslem 2π/λ.
Interferencí se světlo zesiluje nebo zeslabuje. Amplituda světelné vlny je při interferenci maximální, je-li dráhový rozdíl roven sudému počtu půlvln,
 
 
K destruktivní interferenci dochází, je-li dráhový rozdíl roven lichému počtu půlvln, (2k+1)·λ/2.
Prochází-li tenkou vrstvou bílé světlo, pozorujeme maxima a minima pro každou barvu zvlášť ve vzdálenostech, odpovídajících příslušné vlnové délce. V přírodě se setkáváme s interferencí například jako s duhovým zabarvením tenkých vrstev oleje na vodě, nebo na mýdlových bublinách.