Ochrana_verejneho_zdravi
11.1 Registry hygienické služby
11.1 Registry hygienické služby
Registr kosmetických prostředků - KOPR
Registr sbírá data o evidenci výkonů veškerého státního zdravotního dozoru v oblasti kosmetických přípravků a prostředků. Smyslem registru je informační podpora při poskytování léčebné nebo preventivní péče. Registr kosmetických prostředků (KOPR) je informační systém sloužící orgánům ochrany veřejného zdraví jako podpora výkonu dozoru v oblasti kosmetických přípravků a prostředků. Smyslem registru je také informační podpora při poskytování léčebné nebo preventivní péče. Systém dále slouží analytickým a statistickým potřebám na lokální i centrální úrovni.
Registr chemických látek a prostředků (CHLAP) slouží k podpoře státního zdravotního dozoru v oblasti kosmetických prostředků. Eviduje oznámené biocidní přípravky před jejich uvedením na trh. Evidence je využívána také pro provádění dozorové činnosti., zejména k zamezení prodeje přípravků, které neodpovídají zákonu. Dále slouží k evidenci nebezpečných látek prostřednictvím tzv. bezpečnostního listu.
Registr akutních respiračních infekcí (ARI) byl zřízen Ministerstvem zdravotnictví ČR a slouží ke sledování výskytu akutních respiračních infekcí v populaci. Sledování výskytu těchto infekcí je jedním z úkolů hygienické služby a je zajišťováno ve spolupráci s praktickými lékaři a zdravotnickými zařízeními.
Informační systém infekční nemoci - EPIDAT
Účelem systému je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. K zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekčních nemocí v České republice slouží program EPIDAT, který je celostátně používán Hygienickou službou ČR od 1. 1. 1993 na všech hygienických stanicích jako základ místní, regionální a národní surveillance infekčních chorob. Statistickou jednotkou zjišťování je vybraná infekční nemoc. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Jednotlivé případy jsou statisticky sledovány dle MKN-10. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64) a onemocnění virem lidské imunodeficience HIV (dg. B20–B24). Zpravodajskou jednotkou je každý lékař (zdravotnické zařízení), který zjistil infekční/parazitární onemocnění podléhající hlášení. Hlášení infekčních nemocí je základem pro místní, regionální, národní a nadnárodní kontrolu šíření infekčních nemocí. Úložiště dat pro EPIDAT slouží k bezpečné výměně aktuálních datových souborů o výskytu infekcí mezi jednotlivými pracovišti hygienické služby, tedy krajskými hygienickými stanicemi, MZ ČR a Státním zdravotním ústavem v Praze.
Registr napomáhá hospodárnému využití očkovacích látek ve zdravotnictví. Eviduje zásoby a pohyb očkovacích látek v celé ČR, jejich skutečné využití a jejich expirace. Systém eviduje jenom ty látky, které jsou součástí zdravotního pojištění.
Poskytuje Ministerstvu zdravotnictví a krajským hygienickým stanicím aktuální informace o nedostatku, přebytku nebo blížící se expiraci vakcín tak, aby vzniklé situace mohly být operativně řešeny a aby bylo zabráněno finančním ztrátám. Zajišťuje evidenci skladu očkovacích látek (příjmy, výdaje, přesuny), evidenci očkování (spotřeba látek), evidenci plánovaných nákupů a servisní administrátorské funkce.
Tento informační systém je připraven pro výjimečné situace, kdy se rychle šíří onemocnění nezvladatelné běžnými prostředky a je ohrožena bezpečnost státu.
Taková situace nastává jednou za desítky let a může ji vyvolat např. mutovaný virus, na nějž nemá většina populace protilátky. Pracovníci hygienických stanic v případě vyhlášení pandemie opouštějí běžný režim práce v systému ARI, kam se data vkládají jednou týdně, a začnou pracovat v krizovém systému Pandemie s každodenním sběrem aktuálních dat.
IS Pandemie slouží hygienické službě a pracovní skupině Národního pandemického plánu. Monitoruje šíření akutního respiračního, příp. i jiného onemocnění v situaci ohrožení státu. Shromažďuje denní hlášení z jednotlivých pracovišť hygienické služby a získaná data převádí do tabulek a grafických zobrazení, která podporují rychlé a pružné rozhodování při řešení krizové situace.
Kvalitu vody u nás musí ze zákona sledovat všichni provozovatelé vodáren, vodovodů, veřejných studní, dále rekreačních zařízení, koupališť apod. Jejich povinností je zajistit si pravidelné rozbory vzorků vody a laboratorní výsledky poskytovat hygienickým stanicím. Systém slouží hygienické službě ke zpracování výstupů, k posouzení kvality vody a k případnému rozhodnutí o nutných opatřeních, jako je zákaz koupání apod. Značným zjednodušením je využití internetu, přes něj putují data ze všech laboratoří do systému.
Informační systém Rozhodnutí hlavního hygienika (IS RoHy) je nástrojem státního dozoru nad vybranými kategoriemi potravin, na které se vztahuje informační povinnost provozovatele potravinářských podniků v souladu se zákonem 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Uvedení na trh doplňků stravy, obohacených potravin a potravin pro zvláštní výživu musí být oznámeno Ministerstvu zdravotnictví zasláním označení výrobku. Registr také poskytuje částečný přístup pro veřejnost.
Registr hygieny dětí a mladistvých (HDM) slouží k evidenci dozorovaných škol a školských zařízení zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, školních jídelen, provozoven pro výchovu a vzdělávání (živnosti), zotavovacích akcí pro děti, jiných podobných akcí, škol v přírodě a venkovních hracích ploch. V registru jsou zaznamenávány kontroly prováděné v dozorovaných provozovnách včetně zjištěných závad a porušení příslušných ustanovení právních předpisů. Součástí záznamu o kontrole jsou i údaje o uložených opatřeních a sankcích. Informační systém umožňuje získání rychlého přehledu o provedených kontrolách a typech kontrol, zjišťovaných závadách, o uložených sankčních a nápravných opatřeních. Do informačního systému jsou rovněž vkládány i výsledky šetření v rámci systému rychlého varování pro potraviny a krmiva - RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed). V rámci státního zdravotního dozoru jsou prováděny i odběry vzorků pokrmů a potravin k laboratornímu vyšetření na mikrobiologickou a chemickou nezávadnost, nebo organoleptické vyšetření pokrmů a potravin, dále mikrobiologické a parazitologické vyšetření písku určeného ke hrám dětí. Dalším úkonem v rámci státního zdravotního dozoru je měření fyzikálních faktorů prostředí staveb škol a školských zařízení. Rovněž výsledky těchto laboratorních expertíz jsou zaznamenávány do IS HDM. Specifickou část informačního systému tvoří evidence zotavovacích akcí, jiných podobných akcí a škol v přírodě. V IS HDM je vedena evidence jednotlivých zotavovacích akcí, která je dále členěna na počet běhů akce, počtu dětí na jednotlivých bězích, době a místu konání akce, způsobu zabezpečení akce pitnou vodou a způsobu stravování dětí a o výskytu infekčních onemocnění u dětí.
Registr pohlavních nemocí – RPN
Informační systém RPN je nezbytnou součástí povinného hlášení výskytu zákonem stanovených pohlavních onemocnění. Účelem zjišťování je zajištění informací o vybraných pohlavních onemocněních k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytované zdravotní péče. Výsledky se předávají Světové zdravotnické organizaci a ECDC.
V systému RPN je sběr dat založen na pořizování záznamů jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi, které tyto záznamy zpracovávají na základě jim předaných povinných hlášení z konkrétních zdravotnických zařízení. Pořízený záznam může být později upraven nebo doplněn v rámci tzv. depistážního šetření. Statistickou jednotkou je každé zjištěné onemocnění pohlavní nemocí, která podléhá hlášení, včetně reinfekcí. Registr zahrnuje všechna epidemiologická hlášení o pohlavní nemoci, o úmrtí s pohlavní nemocí, podezření z onemocnění nebo nákazy pohlavní nemocí a označené zdroje nákazy pohlavní nemocí včetně případů zjištěných u cizinců. Povinnému hlášení pohlavní nemocí podléhají vrozená syfilis (A50), časná syfilis (A51), pozdní syfilis (A52), jiná a neurčená syfilis (A53), gonokoková infekce (A54), lymphogranuloma venereum (A55), chancroid-ulcus molle (A57). Zpravodajskou jednotkou je každé zdravotnické pracoviště, které onemocnění pohlavní nemocí diagnostikovalo (zpravidla dermatovenerologické) bez ohledu na zřizovatele. Výstupy z registru jsou na úrovni krajských hygienických pracovišť realizovány formou definovaných čtvrtletních sestav popřípadě individuálních dynamických výstupů. Kompletní export dat za celou ČR a uzavřený předchozí rok se provádí na ÚZIS ČR a dále je publikován formou statistické ročenky popřípadě je poskytován dále příslušným institucím Evropské unie.
Registr tuberkulózy - RTBC
Účelem zjišťování je zajištění dohledu nad TBC v ČR a přípravy programů k omezení výskytu TBC. V registru tuberkulózy jsou sledovány všechny osoby, u kterých byla na území České republiky zjištěna aktivní tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza a osoby dispenzarizované ve skupinách aktivní i inaktivní tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy. V České republice existuje od padesátých let 20. století zákonná povinnost pro všechny lékaře, kteří diagnostikují u nemocných nové onemocnění nebo recidivu tuberkulózy, jakož i úmrtí na tuberkulózu, hlásit je jako nemocné s infekčním onemocněním. Údaje o všech oznámených výskytech se monitorují v centrálním registru TBC. Od roku 2003 je RTBC součástí Informačního systému orgánů ochrany veřejného zdraví. Krajské hygienické stanice vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https. Nedílnou součástí RTBC je databáze Informačního systému bacilární tuberkulózy (ISBT). ISBT je systém hlášení pozitivních výsledků mykobakteriologických vyšetření. Každá laboratoř, provádějící detekci TBC, je povinna hlásit pozitivní nálezy. Provázanost RTBC a ISBT přispívá ke kontrole úplnosti a validity dat o TBC. V současné době zajišťuje provoz ISBT Národní jednotka dohledu nad TBC Nemocnice Na Bulovce. Statistickou jednotkou je zjištěná aktivní tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza a každý mikrobiologicky pozitivní laboratorní nález. Zpravodajskou jednotkou jsou odborné ordinace lékařů oboru pneumologie a ftizeologie ve zdravotnických zařízeních (ambulantních i lůžkových) bez ohledu na zřizovatele a každá laboratoř provádějící mykobakteriologická vyšetření bez ohledu na zřizovatele.
- pravidelný měsíční sběr údajů o notifikovaných TBC nemocných po validaci krajskými konzultanty dohledu nad TBC
- pololetně výstupní sestavy o epidemiologické situaci TBC a opatřeních kontroly TBC, které jsou analyzovány Národní jednotkou dohledu nad TBC
- podle potřeby a na požádání vypracování dalších sestav pro analýzy epidemiologické situace.