Ochrana_verejneho_zdravi

4.2 Krajské hygienické stanice a jejich úloha v ochraně veřejného zdraví

4.2 Krajské hygienické stanice a jejich úloha v ochraně veřejného zdraví
 
 
Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Sídla KHS jsou ve všech 14 krajích České republiky a správní obvody jsou následující.
 
Správní obvody krajských hygienických stanic
1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území hlavního města Prahy.
2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.  
3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích pro území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov.
5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.
6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem.
7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semil.
8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.
9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí.
10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.
11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.
13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.
14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
 
Krajské hygienické stanice mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit svá územní pracoviště. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady.
 
Krajská hygienická stanice
- vydává rozhodnutí, povolení, osvědčení a plní další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,
- vykonává státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, „zákonem č. 258/2000 Sb.“ a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví,
- rozhoduje ve věcech kategorizace prací,
- stanovuje rizikové práce,
- stanovuje zaměstnavateli nebo podnikající osobě pro výkon rizikových prací minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a minimální náplň a termíny periodických lékařských preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis a také stanovuje lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce (následné lékařské preventivní prohlídky),
- stanovuje zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,
- provádí ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání,
- uplatňuje stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,
- projednává přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví,
- nařizuje, organizuje, řídí a provádí opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontroluje ji,
- nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,
- stanovuje hygienický limit faktoru pracovních podmínek neupravený právním předpisem a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách,
- vykonává státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím pracovnělékařské služby informace nutné k ochraně zdraví při práci,
- nařizuje osobě provozující stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů a určuje rozsah a dobu plnění této povinnosti,
- provádí epidemiologické šetření
- usměrňuje činnost osob poskytujících péči v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontroluje ji,
- provádí hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílí se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek,
- kontroluje a řídí místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví, spolupracuje se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu,
- podílí se na úkolech integrovaného záchranného systému,
- potvrzuje nařízení karantény nebo mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku a ukončení karantény nebo mimořádných opatření na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají.
 
Krajská hygienická stanice je povinna okamžitě informovat Ministerstvo zdravotnictví o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob. 
 
Krajská hygienická stanice plní úkoly na úseku řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích a dalších povrchových vodách.
Krajská hygienická stanice v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání
- vydává vždy do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář a v monitorovacím kalendáři určí četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších povrchových vod ke koupání
- vydává opatření obecné povahy, kterým stanoví dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání nebo dočasné nebo trvalé varování před koupáním, pokud se dozví o neočekávané situaci nebo je-li voda ke koupání znečištěna,
- nařizuje odběr a vyšetření dodatečného vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě možného ohrožení zdraví koupajících se osob,
- na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání sestavuje soubor údajů o jakost těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost v blízkosti koupacího místa. 
 
Krajská hygienická stanice může vydat trvalý zákaz používání vody ke koupání nebo trvalé varování před koupáním pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda klasifikována jako nevyhovující.
Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání.
Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní předpis.