Ochrana_verejneho_zdravi
7.3 Předškolní a školní stravování, pitný režim dětí a mladistvých
7.3 Předškolní a školní stravování, pitný režim dětí a mladistvých
Předškolní a školní stravování
Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. Legislativně je problematika školního stravování ošetřena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje požadavky k eliminaci zdravotních rizik, která mohou být způsobena používáním závadných potravin, technologických postupů anebo sekundární kontaminací potravin. Hygienické požadavky kladené na školní stravování se významně neliší od požadavků kladených na jakékoliv jiné zařízení stravovacích služeb. Výjimkou je zákaz přípravy a podávání extrémně rizikových pokrmů z tepelně neopracovaných vajec a tepelně neopracovaného masa, včetně ryb a dalšími prováděcími právními předpisy. Stravování v předškolních a školních zařízeních musí splňovat požadavky nutriční a bezpečnostní. Školní stravování přispívá k pozitivnímu formování stravovacích návyků, osvojování a upevňování hygienických a společenských norem, pravidel stolování apod. V současné době, kdy obecně trendy ve společném stravování směřují více méně nesprávným směrem k fastfoodům, časově nesprávně nastavenému režimu stravování, nedodržování zásad správné výživy, a tento trend se přenáší do stravování v rodinách, je „školní stravování“ velmi významným prvkem ve výživě dětí a mladistvých.
Školní stravování se řídí výživovými normami stanovenými v příloze k vyhlášce č. 107/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování.
Pitný režim dětí a mladistvých
Udržování vodního hospodářství v rovnováze je jednou z nejdůležitějších podmínek pro správné fungování organismu a tím i pro zdraví. Vlivem řady metabolických procesů dochází k různě velkým ztrátám vody a tyto ztráty je nutné denně nahrazovat, a proto je třeba přijímat tekutiny v dostatečném množství s přihlédnutím na individuální požadavky - na věk, zdravotní stav, fyzickou aktivitu, teplotu okolí apod. Zatímco dospělým se doporučuje denně vypít 2,5-3 litry tekutin, dětský organismus má potřebu tekutin větší, protože je tvořen větším podílem vody, než organismus dospělého člověka. Množství tekutin pro dítě je závislé na jeho věku a tělesné hmotnosti. Platí, že čím je dítě menší, tím více tekutin na jeden kilogram své váhy potřebuje. Nedostatek tekutin může způsobit v průběhu dne únavu, bolesti hlavy, vyčerpanost či nepozornost ve škole. V případě dlouhodobějšího nedostatku tekutin však může dojít i k onemocněním ledvin a celkovému kolapsu organismu. Příjem tekutin by měl být rozdělený rovnoměrně do menších dávek během celého dne, není dobré vypít doporučené množství tekutin během časového krátkého úseku. Důležitá je správná teplota nápoje. Nedoporučuje se ani pití chlazených nápojů v létě a horkých nápojů v zimě. Základ pitného režimu by měla tvořit neperlivá stolní voda z vodovodu nebo vlastní studny s potvrzenou zdravotní nezávadností. Denní příjem tekutin mohou vhodně doplnit také ovocné čaje či ředěné ovocné džusy. Někteří rodiče doplňují pitný režim dětí také mlékem, které obsahuje nejen tekutiny, ale dodává také nenahraditelné vitamíny, minerální látky (především vápník) a živočišné bílkoviny. Obsahuje totiž nejen tekutiny, ale dodává také nenahraditelné vitamíny, minerální látky (především vápník) a živočišné bílkoviny, a je proto považováno spíše za potravinu. Do celkového denního příjmu tekutin se započítávají i tekutiny z polévky, omáčky, voda obsažená v ovoci i zelenině a řadě dalších potravin, v nichž není na první pohled patrná. Nevhodné pro děti jsou sladké limonády, jejichž konzumace má za následek vzrůstání tělesné hmotnosti, ale nepříznivě působí i na vznik zubního kazu. Často také děti chybují, pijí-li ve větším množství minerální vody. Pokud děti aktivně nesportují, jsou zdravé nebo se nepohybují dlouhou dobu v horkém prostředí, nemá jejich organismus na přívod minerálních látek zvýšené nároky. Pokud zařadíme do pitného režimu dítěte minerální vodu, neměl by její denní příjem překročit přibližně 1 skleničku za den (300 ml). Pro pitný režim dětí není vhodné ani silně koncentrovaný černý čaj či černá káva. Kromě přítomnosti kofeinu, který může mít nepříznivý vliv na dětský nervový systém, působí tyto nápoje močopudně, což má za následek odvodňování organismu. Zcela nevhodné jsou pro děti také alkoholické nápoje.