Ochrana_verejneho_zdravi
17.1 Státní zemědělská a potravinářská inspekce a její úkoly v ochraně veřejného zdraví
17.1 Státní zemědělská a potravinářská inspekce a její úkoly v ochraně veřejného zdraví
Státní zemědělská a potravinářská inspekce je organizační složka státu, která je přímo podřízená Ministerstvu zemědělství. SZPI je správním úřadem a je orgánem výkonu státního dozoru nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin. SZPI je zřízena zákonem č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů.
V čele Státní zemědělské a potravinářské inspekce stojí ústřední ředitel, jehož jmenuje, řídí a odvolává ministr zemědělství České republiky. Ústřední ředitel jedná a rozhoduje jménem SZPI. Odpovídá za plnění povinností vyplývajících SZPI z platných právních předpisů, zejména ze zákona č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
Ústřední ředitel přímo řídí ředitele územně příslušných inspektorátů.
Ústřední inspektorát SZPI sídlí v Brně.
Inspektoráty SZPI mají tyto územně vyčleněné kompetence:
- Inspektorát v Praze - Praha, Středočeský kraj
- Inspektorát v Táboře - Jihočeský kraj, Kraj Vysočina
- Inspektorát v Plzni - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj
- Inspektorát v Ústí nad Labem - Ústecký kraj, Liberecký kraj
- Inspektorát v Hradci Králové - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj
- Inspektorát v Brně- Jihomoravský kraj, Zlínský kraj
- Inspektorát v Olomouci - Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj
SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky.
Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu).
Takto komplexně pojatá kontrola umožňuje účinně zaměřit pozornost na komodity, nebo do míst, kde lze předpokládat nejvíce nedostatků nebo kde lze očekávat nejvyšší efekt kontroly. Jedná se tedy o kontrolu cílenou, jejímž účelem není monitorování, ale ochrana ekonomických zájmů občanů i státu - ochrana spotřebitele před zdravotně závadnými potravinami, před potravinami, které jsou klamavě označené, dále s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu. Nedílnou součástí cílené kontroly jsou podmínky výroby a prodeje.
Kontroly potravin vychází z legislativy České republiky, zejména ze zákona č. 110/97 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie povinnosti provozovatele potravinářského podniku a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropské unie. Tento zákon se nevztahuje na pitnou vodu.
Principy kontroly odpovídají principům kontroly potravin uplatňovaným ve státech Evropské unie.
Pod pojmem kontrola zdravotní nezávadnosti potravin je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.).
Pod pojmem kontrola jakosti je zahrnuta kontrola analytických znaků (např. obsah tuku, obsah cukru, vlhkost apod.) a kontrola senzorických znaků. Zvlášť se posuzuje správnost označování výrobku.
Při rozhodování o zacílení kontroly se zohledňuje maximum dostupných informací.
Při kontrole potravin odebírají inspektoři SZPI z jednotlivých šarží výrobků vzorky. Každý odběr vzorků je doložen protokolem o odběru vzorků, který podepíše kontrolovaná osoba. Pouze vzorky odebrané inspektorem jsou předány laboratořím a jsou podrobeny zkouškám (čili rozborům) podle zaměření kontroly. Vzorky potravin, které doručí na inspektorát spotřebitel v rámci stížnosti, slouží jako podnět ke kontrole, nejsou předmětem rozborů. Jedná se především o zkoušky na mikrobiologické požadavky a na obsah cizorodých látek ve smyslu platných právních předpisů (v obou uvedených případech se jedná o prokázání zdravotní nezávadnosti zkoušené potraviny).
Dále se uskutečňují analytické a senzorické rozbory (tedy rozbory jakostních znaků, jejichž parametry jsou závazně stanoveny), hodnotí se také správnost označení a dodržování doby trvanlivosti a použitelnosti výrobků.
Vzhledem k operativnosti kontroly je nutné a zaměření kontroly také často umožňuje, aby bylo o některých vzorcích rozhodnuto hned na místě, bez rozborů v laboratořích. Je to např. kontrola doby použitelnosti, doby minimální trvanlivosti, správnosti označování výrobků, jakosti čerstvého ovoce a zeleniny atd.
S výsledky kontroly je kontrolovaná osoba seznámena formou protokolu o kontrole.
Inspektoři SZPI se v souladu se zákonem č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, při plnění svých povinností prokazují průkazem inspekce.
Inspektoři SZPI nemají oprávnění ukládat pokuty na místě.
Za správní delikty může SZPI uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč.
SZPI v rámci informačního systému "Kontrolní činnost" zachycuje výsledky kontrolní činnosti, prováděné v terénu inspektory SZPI. Data do programu vkládají inspektoři přímo v terénu nebo dodatečně na inspektorátech. V systému jsou používány číselníky, pomocí kterých se každému typu činnosti přiřazuje kód, takže veškeré poznatky z kontrolní činnosti lze následně snadno zpracovávat a třídit. V modulu lze získat podrobný přehled o kontrolních zjištěních u kontrolovaných osob, o uložených opatřeních, provedených zákazech, o uložených správních řízeních, apod.