Ochrana_verejneho_zdravi

14.3 Regionální zdravotní politika

14.3 Regionální zdravotní politika
 
 
Krajské hygienické stanice mají v zákoně o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů za úkol:
- spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu
- podílet se na úkolech Integrovaného záchranného systému (IZS)
V souladu s  doporučením hlavního hygienika ČR pro činnosti krajských hygienických stanic a „zákonem č. 258/2000 Sb.“ naplňují krajské hygienické stanice regionální zdravotní politiku: 
- kontrolou a řízením místních programů ochrany a podpory veřejného zdraví
(např. zpracováním odborných posudků dotačních programů, spoluprací s řešiteli zdravotnických programů a projektů podpory zdraví, metodickým vedením a spoluprací v podpoře zdraví s vládními a nevládními organizacemi v kraji, se subjekty samosprávy (krajským úřadem, municipalitami)
- implementací programů podpory zdraví na národní a regionální úrovni v souladu s prioritami stanovenými Ministerstvem zdravotnictví
- monitorováním zdravotního stavu a životních podmínek obyvatelstva
(interpretací a medializací výstupů z celostátního, regionálních i místních monitoringů zdravotního stavu populace a jejich využití v rámci regionální zdravotní politiky)
- spoluprací na realizaci komunitních projektů podpory zdraví v kraji
(jedná se např. o projekty Zdravá města, Města přátelská seniorům, Školy podporující zdraví, Mateřské školy podporující zdraví, Nemocnice podporující zdraví, Bezpečná komunita, Bezpečná škola a další)
- výchovou ke zdraví, poradenstvím, edukací
(odborným zajištěním kampaní a dalších zdravotně výchovných akcí, spoluprací na projektech primární prevence a podpory zdraví, metodickou a edukační pomocí subjektům při realizaci programů podpory zdraví, vlastní přednáškovou činností dle požadavku spolupracujících subjektů) 
- pořádáním odborných seminářů a konferencí, workshopů
V rámci naplňování regionální zdravotní politiky musí být kladen důraz na analýzu zdravotních problémů obyvatelstva kraje, zejména ohrožených skupin a na rozdíly ve zdravotním stavu různých populačních skupin v kraji a jejich příčiny.
 
Úspěšnost regionální zdravotní politiky lze nejlépe hodnotit pomocí vybraných ukazatelů zdravotního stavu populace kraje, vyhodnocení dlouhodobých trendů a porovnání vybraných ukazatelů a trendů s ukazateli zdravotního stavu ostatních krajů a ČR, případně EU 15.