Ochrana_verejneho_zdravi

9.3 Nemoci z povolání

9.3 Nemoci z povolání
 
 
Národní registr nemocí z povolání je veden od roku 1991 na Centru pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu. Národní registr nemocí z povolání patří mezi 13 zdravotních registrů, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS). Po vstupu České republiky do Evropské Unie v roce 2003 byl napojen na statistický systém EUROSTATu o nemocech z povolání, zvaný EODS (European Occupational Diseases Statistics).
Sledování výskytu profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu i pracovních podmínek.
 
Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů.
Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.
 
Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání.
Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání.
U jedné osoby může být ve sledovaném roce nahlášeno více případů profesionálních onemocnění. Nemoc z povolání může být zjištěna a následně nahlášena i po ukončení pracovního poměru, např. u osob pobírajících starobní důchod. V České republice je ročně hlášeno okolo 1000 případů nemocí z povolání. Nejčastěji hlášenou nemocí je dlouhodobě syndrom karpálního tunelu vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.