Osetrovatelska_pece_v_neurologii

2.8 Syndrom meningeální

2.8 Syndrom meningeální
 
 
Dráždění mozkových plen vede k meningeálnímu syndromu. Dráždění může být způsobeno zánětem u meningitidy či meningoencefalitidy nebo přítomností krve v případě subarachnoidálního krvácení. Vzácně mohou být pleny drážděny přítomností nádorových hmot, které se mohou šířit u některých nádorů likvorovými cestami (meduloblastom). Meningeální syndrom se projevuje spasmy paravertebrálních svalů, které jsou důsledkem bolestivého dráždění plen při pohybu kořenů v jejich sousedství. Objevují se spasmy paravertebrálních svalů, svalů horních i dolních končetin. Překrvené meningy vedou k bolestem hlavy, objevuje se nausea až zvracení, typická je přecitlivělost na hluk a světlo, bolestivé bývají výstupy trojklaného nervu. Při plně vyvinutém meningeálním syndromu leží nemocný na boku se zakloněnou hlavou, horní i dolní končetiny jsou přitom flektovány. Opozice šíje je základním příznakem, který vyšetřujeme v rámci každého neurologického vyšetření. Jedná se o flexi hlavy, při které se za normálních okolností pacient dotkne bradou sterna. Hodnocení udáváme na počet prstů, které chybí mezi bradou a sternem při maximální možné flexi hlavy. Udáváme, že šíje např.vázne na 3 či 4 prsty. Spolu se ztuhlou šíjí nemocný při flexi hlavy krčí horní i dolní končetiny, což nazýváme Kernigovým příznakem. Pozitivní jsou u meningeálního syndromu i příznaky na dolních končetinách. Váznoucí pohyb kořenů po zduřelých meningách neumožní vleže do 90 stupňů flektovat DK v kyčlích při natažených DK v kolenou (oboustranný Lassegue). Stupeň uskutečněné flexe v kyčlích udáváme odhadem ve stupních. Vleže se nemocný neposadí při propnutých kolenech do vzpřímeného sedu, musí se vzadu opřít (příznak trojnožky). Do vzpřímené polohy se posadí jen při flexi v kolenou. Ve stoji se při zkřížení rukou na prsou se nepředkloní bez flexe v kolenou. Mechanické dráždění plen flexí jedné DK v kyčli při extendovaném koleni využíváme v diagnostice výhřezu disku (Lassegue vpravo či vlevo) a udáváme též ve stupních. Z hlediska diferenciální diagnózy mezi vertebrogenním původem obtíží a zánětem či krvácením jsou rozhodující dolní meningeální příznaky, které u vertebrogenní etiologie nebývají vyjádřené. Pouze váznoucí šíje může mít i vertebrogenní původ.