Osetrovatelska_pece_v_neurologii

6.3 Serózní zánět mozku, mozkomíšních obalů – serózní encefalitis, meningitis

6.3 Serózní zánět mozku, mozkomíšních obalů – serózní encefalitis, meningitis
 
 
Vyskytuje se častěji, než zánět hnisavý. Může provázet virový zánět, který probíhá jinde v organismu (spalničky, zarděnky, příušnice) nebo je samostatným onemocněním. Virus koluje v krvi (virémie) a záleží na odolnosti a obranyschopnosti organizmu, zda se zánět projeví. Příznaky v této fázi jsou nenápadné a často ujdou pozornosti. Teprve druhá fáze s rozvojem meningeálního syndromu, bolestmi hlavy, světloplachostí a únavou je nesrovnatelně mírnější v porovnání s bakteriální meningitidou.
Samostatnou jednotkou je klíšťová meningitis či encefalitis. Vyskytuje se sezónně, je přenášena klíšťaty a je vázána na určité lokality, kde je výskyt větší. Má dvoufázový průběh, po 4-7 denní viremické fázi je 14 dní latence, kdy je pacient zcela bez obtíží. Poté se vyvíjí buď jen meningitis (nejlehčí průběh), v horším případě encefalitis nebo myelitis s kolísavými parézami, které mohou být chabé i spastické, poruchy mozečkové, poruchy čití či poruchy psychické.
V likvoru je u všech virových zánětů zmnožení lymfocytů (řádově stovky) a lehce zvýšená bílkovina, hladina cukrů je normální.
Léčba je obvykle jen symptomatická, antibiotika se většinou nepodávají.