Osetrovatelska_pece_v_neurologii

8.2 Parézy periferních nervů

8.2 Parézy periferních nervů
 
  
Mohou být ve složce motorické, sensitivní či vegetativní či v různé jejich kombinaci. Postižen může být jeden nerv nebo je postižení difúzní. Příčina může být mechanická (trauma), infekční, metabolická, toxická či jako součást degenerativního onemocnění.
Jednotlivé nervy vystupují z nervových pletení - plexů. Z plexus cervicalis (C1-4) vystupuje jako nejdůležitější n. phrenicus inervující bránici. Paréza bránice se na rtg snímku projeví jejím oploštěním, iritačním projevem je singultus (škytavka). Kompletní přerušení plexus brachialis (C5-Th1) má na následek plégii horní končetiny s anestézií. Dochází k němu při vytržení kořenů z míchy (avulze), což je častý úraz motorkářů jako následek násilného natažení pleteně. Diagnózu podporuje přítomnost krvavého likvoru, typický nález na MR a Hornerův syndrom (meióza, ptóza a enoftalmus). Částečná paréza plexu je buď horního typu (Erb-Duchenne), při níž vázne pohyb v rameni a flexe v lokti, postihuje kořeny C5-6 anebo dolního typu (Klumpke) při postižení kořenů C8-Th1 s postižením akrálního svalstva ruky s postižením čití v těchto dermatomech. Útlakem brachiálního plexu trpí nemocní Pancoastovým nádorem plicního vrcholu, přítomen bývá Hornerův syndrom. Odstávající dolní úhel lopatky je při paréze n. thoracicus longus, který inervuje m. serratus anterior. Příznak se akcentuje tlakem paže proti zdi. Obrna n. axillaris se projeví poruchou abdukce paže mezi 15 a 90 °, což vede k potížím při oblékání a při běžných denních činnostech. Příčinou bývá poranění ramene.

Nervus musculocutaneus
(C5-6) inervuje m. biceps, m. coracobrachialis a m. brachioradialis, senzitivně zevní část paže. Při obrně vázne flexe předloktí při supinaci. Etiologie je obvykle traumatická (fraktura humeru), regenerace bývá dobrá.

Nervus radialis
(C5-8) inervuje m. triceps brachii, m. brachioradialis, m. extensor carpi radialis longus a další, senzitivně dorzální část ruky a předloktí. Při lézi nervu v axile vázne extenze v lokti, při fraktuře humeru je triceps ušetřen, ruka je v supinaci a flexi včetně prstů – příznak „labutí šíje“. Přetěžování nervu při prostupu skrz m. supinator v oblasti laterálního epikondylu vede k radiální epikondylitis označované též jako tenisový loket. Třeba odlišit od kořenové léze C7.

Nervus medianus
(C6-Th1) inervuje flexory ruky kromě flexor carpi ulnaris a pronátorů, senzitivně od 1. do poloviny 4. prstu. Klinicky vázne opozice palce proti malíku. Nejčastějším postižením n. medianus je syndrom karpálního tunelu. Vzniká v důsledku komprese nervu pod ligamentum carpi transversum v důsledku chronické mikrotraumatizace. Projevuje se parestéziemi 1.-4. prstu, v noci nutí nemocné vstát a ruku protřepat nebo ruku svěsit dolů z lůžka. Zvednutím paže bolest narůstá. Obtížím předchází přetěžování zápěstí fyzickou prací. Častěji je syndrom karpálního tunelu spojen s dnou, diabetem, hypotyreózou či revmatoidní artritidou. Léčba spočívá v rehabilitaci, aplikaci antirevmatik-antiflogistik, v obstřicích kortikoidy. Posledním řešením je chirurgická dekomprese. Třeba odlišit od kořenové léze C6.

Nervus ulnaris
(C8-Th1) inervuje m. flexor digitorum profundus, m. flexor carpi radialis, drobné svaly ruky a senzitivně ulnární část dlaně, polovinu 4.a 5. prst. Ochrnutí má charakter „drápovité ruky“ z ochrnutí drobných svalů. Fyziologickou úžinou je sulcus nervi ulnaris na humeru, útlak nervu v sulku se nazývá mediální epikondylitis – „oštěpařský loket“. Bolest se šíří v dermatomu C8, Th1. Lézi třeba odlišit od postižení kořene C8.

Plexus lumbosacralis
(Th12-S3) se člení na plexus lumbalis (L1-4) s odstupujícími n. femoralis, n. obturatorius a sensitivním n. cutaneus femoris lateralis a na plexus sacralis (L5-S3) s n. ischiadicus a nn. glutei.

Nervus femoralis
(L2-4) inervuje m. kvadriceps femoris, senzitivně přední stranu stehna. Ochrnutí se projeví oslabenou extenzí v koleni a flexí v kyčli, obtížná je chůze do schodů, vyhaslý je reflex patelární (L2-4). Příčinou bývá tlak uzlin, abscesu, hematomu.

Nervus obturatorius
(L2-4) inervuje adduktory stehna, paréza je vzácná při afekcích kyčelního kloubu.

Nervus cutaneus femoris lateralis
(L2-3) inervuje senzitivně laterální plochu stehna, u diabetu se setkáváme s jeho „neuritidou“ označovanou jako meralgia parestetica nocturna.

Nervi glutei
(L2-S2) inervují gluteální svaly. Projevem parézy je „kachní chůze“. Při stoji na straně parézy pánev na zdravé straně klesá kaudálně z oslabení abduktorů, což nazýváme Trendeleburgův příznak.

Nervus
ischiadicus (L4-S3) se v podkolení dělí na n. tibialis a n. peroneus. K postižení ischiadicu může dojít při nesprávné aplikaci intramuskulární injekce.

Nervus tibialis
inervuje flexory bérce a krátké flexory nohy, senzitivně zadní část lýtka a plantu. Ochrnutí se projeví nemožností postavit se na špičku, prsty jsou v drápovitém postavení, je nevýbavný reflex šlachy Achillovy (L5-S2).

Nervus peroneus inervuje extenzory bérce, sensitivně laterální část lýtka a dorzum nohy. Při paréze se nemocný nepostaví na patu, má typickou „kohoutíchůzi. Svým povrchním uložením je snadno traumatizován.