Klinická propedeutika

3.2 Stoj a chůze

Postoj zdravého člověka je vzpřímený, chůze pružná, volné souhyby končetin. Poruchy se projevují při neurologických a svalových postiženích.
 
Parkinsonský syndrom má řadu projevů od ztuhlosti až po typický třes. Chůze se vyznačuje mírným předklonem hlavy a trupu, lehce pokrčenými končetinami. Nemocný provádí malé krůčky, většinou šoupavé.
 
Hemiparéza, hemiplegie znamená obrnu končetin na téže straně těla lehčího (hemiparéza) nebo těžšího stupně (hemiplegie). Způsob pohybu je závislý na typu a rozsahu postižení. Pacient se může např. pohybovat s horní končetinou flektovanou v lokti, nohou extendovanou, pohybující se v zevním oblouku (tzv. cirkumdukce). V nejtěžších případech je hybnost natolik omezena, že stoj ani chůze není možná. Nejčastěji vzniká u pacientů s cévními mozkovými příhodami.
 
Ataxie jde o nejistou chůzi, je patrné, že nemocný má chůzi o široké bázi s vrávoráním. Ataxii můžeme vidět u intoxikace alkoholem, postižení zadních provazců míšních, u perniciózní anémie a tabes dorsalis.
 
Kolíbavá ("kachní") chůze vyskytuje se u kongenitální luxace kyčelních kloubů a u myopatií. Náznakem může být i fyziologicky při konci těhotenství, kdy změna těžiště způsobí náznak této chůze.
 
Čapí chůze se projevuje při paréze n. fibularis (kompenzace poruchy zvedáním končetiny).
 
Abnormální pohyby
Abnormální pohyby nejsou za fyziologických okolností přítomny. Za situací patologických mohou mít různou podobu, např. třes, pohyby choreatické, atetoidní, tiky, křeče, orálně-faciální dyskinézy.
 
Třes
- statický je klidový, pomalý, jemný, zmenšuje se nebo mizí při volních pohybech. Projevuje se na prstech rukou, předloktí, případně celé paži, na bradě i celé hlavě. Vyskytuje se u parkinsonizmu.
- u hypertyreózy je rychlý třes rukou. Intenční třes je vázán na pohyb, v klidu není přítomen. Bývá u roztroušené sklerózy.
- u jaterní encefalopatie bývá "flapping tremor" a je charakterizován pomalou flexí a extenzí prstů ruky. Může také jít o závažné postižení centrálního nervového systému.
 
Choreatické pohyby představují bezděčné, cloumavé, nepravidelné pohyby, projevující se v obličeji, na hlavě, na rukách. Vyskytují se například u chorea minor při revmatické horečce, ale mohou být i u neurologických onemocnění.
 
Atetoidní pohyby
Atetoidní pohyby se vyznačují kroutivými pomalými, až bizarními pohyby s velkou amplitudou. Projevují se v obličeji a na dolních končetinách. Bývají při mozkové arterioskleróze nebo následkem prenatální encefalopatie.
 
Tiky
Tiky jsou rychlé, opakované, stereotypní krátkodobé svalové stahy projevující se obvykle v obličeji (okolí očí, tváře) u neurotiků.
 
Křeče
Křeče (spazmy) příčně pruhovaného svalstva vznikají spazmem některých svalových skupin, jako lokalizované nebo generalizované, které se projevují jako:
- tonické (spínavé) - vyznačují se zvýšeným svalovým napětím (tetanie, tetanus),
- klonické (škubavé) - s patrnými svalovými záškuby,
- tonicko-klonické generalizované, provázené bezvědomím, apnoí a cyanózou, inkontinencí moči a stolice a pokousáním jazyka (velký epileptický záchvat) či lokalizované na část těla při zachovaném vědomí (Jacksonova epilepsie),
- trizmus představuje lokální křeč žvýkacího svalstva, která dává postiženému vzhled zatrpklosti (risus sardonicus u tetanu).
 
Orálně-faciální dyskinezy jsou pravidelné, opakované, bizarní pohyby vyskytující se hlavně ve tváři, ústech, jazyku a čelisti. Mohou být přítomny u některých psychóz, při léčbě fenothiaziny.
 
Řeč
Řeč je typicky lidský projev. Je plynulá, srozumitelná, pro jednotlivce charakteristická.
Skandovaná řeč se projevuje u roztroušené sklerózy,
- dysartrie, anartrie - znamená poruchy výslovnosti, vynechávání a přehazování hlásek,
- afázie - představuje neschopnost řeči u závažných poškození řečového centra:
- expresivní se vyznačuje neschopností mluvit, při zachované schopnosti porozumět řeči i psanému slovu,
- sensorická se projevuje neschopností porozumět řeči a písmu, mluva je zachována,
- smíšená odpovídá kombinaci předchozích.
 
Hlas
Hlas mužů a žen má charakteristické odlišnosti vázané na pohlaví (ženy - hlas vyšší, muži - nižší).
Vysoký hlas – může být u infantilních mužů.
Drsný, hluboký hlas se zpomalenou řečí - je přítomen u akromegalie nebo při hypotyreóze u obou pohlaví, zde dojem hlasu je, jakoby hlas nemocného rezonoval v plechové konvi.
Chraptivý hlas (dysfonie) - vzniká při paréze n. recurrens u aneurysmatu aorty, nádorů mediastina a bronchů nebo při postižení hlasivek záněty a nádory.
Oslabený až neslyšný hlas - se projevuje při dehydrataci, u závažných klinických stavů, např. při pokročilém parkinsonizmu.
Huhňavý hlas (nazolalie) - je typický pro vrozené rozštěpy a obrnu měkkého patra.