Osetrovatelska_pece_v_gynekologii
10 Ošetřování žen v průběhu porodu
10 Ošetřování žen v průběhu porodu
10.6 Testovací otázky
Porod - partus je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plodu, placenty, plodových obalů) z těla matky. O porodu hovoříme, jestliže se narodí živý novorozenec, který projevuje některou ze známek života, nebo mrtvý novorozenec o hmotnosti 500 gramů a více (dle zákona č. 372/2011 Sb.)
WHO definuje normální porod jako: spontánně započatý, s nízkým rizikem na počátku I. doby porodní, které je neměnné během celé I. a II. doby porodní. Dítě se narodí spontánně v pozici hlavou napřed, v období mezi ukončeným 37. a 42. týdnem těhotenství. Po porodu jsou matka i dítě v dobrém stavu. Cílem péče je zajistit dobré zdraví matky a dítěte s minimální možnou mírou intervence, která je indikována pro bezpečí matky a dítěte. Tento přístup nutně vede k závěru, že při normálním porodu by pro intervenci do přirozeného průběhu měl existovat opodstatněný důvod. (WHO: Péče v průběhu normálního porodu)
Podle ENCA (European Network of Childbirth Associations – Evropská síť porodnických organizací):
Normální porod je takový porod, který začne a postupuje spontánně a při němž žena porodí dítě i placentu ve svém vlastním rytmu, svým vlastním úsilím a bez vnějších zásahů. Dítě po normálním porodu zůstává s matkou v úzkém kontaktu, tvoří nedělitelnou jednotku. Do průběhu porodu a následujícího vztahu matky a dítěte by mělo být zasahováno jen v případě zjištěných komplikací.
Rozlišení dle termínu porodu dělíme na:
porod včasný – partus maturus, ukončení těhotenství mezi 37. a 42. týdnem
předčasný porod – partus praematurus, ukončení těhotenství do 37. týdne
porod opožděný – partus serotinus – ukončení těhotenství po 42. týdnu těhotenství.
Klasifikace porodu dle činnosti, dělíme na:
Spontánní porod – samovolný nástup porodu, který vrcholí porodem plodu. Do průběhu porodu není zasahováno.
Medikamentózní porod – samovolný nástup porodu, posílení děložní činnosti či zmírnění bolestivosti pomoci léčebných přípravků,
Indukovaný porod – uměle vyvolaný porod aplikací léků,
Operační porod – ukončení porodu císařským řezem, či kleštěmi při ohrožení života matky či dítěte nebo obou.
Průběh porodu dělíme na:
I. dobu porodní – otevírací, začíná pravidelnými děložními kontrakcemi, končí úplným rozevřením branky děložní,
II. doba porodní – vypuzovací, období od rozevření děložní branky do vypuzení plodu,
III. doba porodní – začíná porodem plodu a končí porodem placenty
poporodní období – (někdy nazýváno IV. doba porodní) období 2 hodiny po porodu placenty.
K přípravě k porodu dochází fyziologicky v období mezi 39. a 40. týdnem. Spontánní děložní činnost v termínu porodu ovlivňuje souhra endokrinních systémů plodu a placenty (estrogeny, progesteron, prostaglandin E2, oxytocin).
Ke konci těhotenství vstupuje hlavička plodu do roviny pánevního vchodu. Při pootevření hrdla odchází hlenová zátka (i několik dní před porodem).
Narůstá děložní činnost, je vnímána jako stah děložní, bývá často bolestivá. Označuje se jako předzvěstné stahy (poslíčci) – Braxton Hicksovy kontrakce. Projevují se bolestmi v kříži a podbřišku, stahy jsou nekoordinované a nepravidelné. Během těchto stahů se nemění nález na děložním hrdle. Pokud se frekvence kontrakcí stane pravidelnou, začne se rozvíjet dolní děložní segment, nález progreduje - začne I. doba porodní.