Osetrovatelska_pece_v_gynekologii

11.3 Kojení a péče o prsa

11.3 Kojení a péče o prsa
 
 
 
Kojení - je přirozená metoda krmení kojenců od narození až po odstavení. Jde o formu sociálního chování, které souvisí se vzájemným učením se matky a dítěte. Jedině kojení poskytuje matce i dítěti potřebnou fyzickou blízkost a bezprostřední dotyk, který mezi nimi vytváří citové pouto. Většina mateřského mléka se tvoří během kojení, kdy koncentrace prolaktinu stoupá až desetinásobně. V současnosti se v porodnicích zavádějí humanizující postupy, jejichž úkolem je informovat matky o významu přirozené výživy a umožnit jim rozvinout kojení v plné míře.
Kojení je součástí Národního programu podpory zdraví a nezbytná složka preventivních programů pro 21. století. O chápání významu kojení odbornou veřejností svědčí i rostoucí počet nemocnic s titulem Baby friendly hospital (nemocnice přátelské dětem). Toto označení je udělované zařízením, která nejen respektují právo dítěte na kojení, ale současně vytvářejí podmínky podporující kojení. Tento trend klade zvýšené nároky na znalost výše zmíněné problematiky ze strany ošetřujícího personálu. Na oddělení šestinedělí se kojením zabývají zejména dětské sestry ve spolupráci s porodními asistentkami a především laktační sestry.
 
Péče o prsy - porodní asistentka se stará o prsy kojící matky. Poučí ji o důkladné hygieně prsou - mytí vodou bez mýdla, používání prsních vložek na udržení bradavek v suchu. Důležité je odsávání zbytkového mléka po každém kojení, neboť se tím podporuje tvorba mateřského mléka a předchází se zánětu.
Prsní žláza je velmi složitý orgán, který se začíná utvářet u embrya starého 6 týdnů a již v období termínu porodu je schopen (pod vlivem mateřských hormonů) produkce sekrece. Poté až do začátku puberty je prsní žláza v období klidu. Další vývoj a diferenciace mléčné žlázy nastane právě až v období puberty, kdy začne produkce pohlavních hormonů. K dalším změnám a vývoji mléčné žlázy dochází teprve v průběhu těhotenství. Působením progesteronu rostou žlázové lalůčky a alveoly a vlivem estrogenů mohutní vývodný systém. Dochází také ke změně poměru tukové a žlázové tkáně ve prospěch žlázové. Počátkem druhého trimestru se v hypofýze tvoří a uvolňuje hormon prolaktin, který spouští tvorbu časného mléka - mleziva (kolostrum). Hladina prolaktinu postupně stoupá v průběhu těhotenství a nejvyšší hladiny dosahuje asi během prvního týdne po porodu. Až po třech měsících hladina prolaktinu klesá k hodnotám před otěhotněním, ovšem laktace již pokračuje nezávisle na množství tohoto hormonu. Mléko se v alveolech tvoří automaticky, na podkladě signálů z hypofýzy, laktace tudíž nastupuje i po potratu, porodu mrtvého dítěte nebo předčasném porodu. Po porodu v termínu se produkce mléka zvyšuje v závislosti na intenzitě kojení a přetrvává po celou dobu, dokud je po mléku poptávka. Proces tvorby mléka však ovlivňuje i nejrůznější psychické vlivy, a to ve smyslu pozitivním i negativním.
Dalším hormonem, který má zásadní vliv na kojení, je oxytocin. Ten ovlivňuje uvolnění mléka do vývodného systému, vyplavuje se do krve matky ze zadního laloku hypofýzy. Doprovodným účinkem oxytocinu při kojení jsou citelné stahy dělohy doprovázené v prvních dnech zvýšeným odchodem očistků, proto má kojení významný podíl na správné involuci dělohy. Z původně nepodmíněného reflexu uvolňování oxytocinu se v průběhu šestinedělí stává reflex podmíněný. K vyplavení oxytocinu pak stačí pohled na dítě, zaslechnutí jeho pláče, ale i pouhá myšlenka na ně. Ejekční reflex zpřístupňuje dítěti i tzv. zadní mléko s větším obsahem tuku, které dítě potřebuje, aby dobře přibývalo.
 
Obr. 11.3.1 Správné přisátí, spodní i vrchní ret jsou pevně přisáté na dvorci, bradavka je celá v puse
 
Pro optimální zahájení kojení je důležité první přiložení novorozence k prsu do jedné hodiny po porodu. WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roku věku dítěte, ev. i déle.