Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii

5 Sociální práce v psychiatrii

5 Sociální práce v psychiatrii
 
 

5.1 Testovací otázky

 
Sociální práce je provozována na všech stupních psychiatrické péče.
Účelem sociální práce je poskytování sociálních služeb na úrovni jednotlivců, rodin nebo skupin. Mezinárodní asociace sociálních pracovníků a Mezinárodní asociace škol sociální práce definuje sociální práci jako „profesi podporující změny, řešení problémů v oblasti mezilidských vztahů a umožňující lidem zvyšovat kvalitu jejich životů. Sociální práce se s využitím teorií lidského chování a sociálních systémů uplatňuje v situacích, kdy lidé a prostředí na sebe vzájemně působí. Základními principy sociální práce jsou lidská práva a sociální spravedlnost.“ (MAHROVÁ, VENGLÁŘOVÁ a kol., 2008, s.14)
 
Sociální pracovníci ve zdravotnickém zařízení poskytují pomoc pacientům a jejich rodinným příslušníkům či blízkým, kteří se pro zdravotní stav nebo nepříznivé sociální podmínky dostali do situace, kterou nejsou schopni sami řešit. V českém zdravotnictví má sociální práce dlouholetou tradici.
 
Během hospitalizace sociální pracovníci poskytují potřebné informace či pomoc v těchto oblastech:
- základní sociálně právní poradenství pacientům a jejich rodinám při řešení nepříznivé sociální situace způsobené změnou zdravotního stavu
- sociální šetření u pacientů se sníženou soběstačností, kteří nemají domov, rodinu či blízkou osobu, která by se o ně postarala, a pomoc při nalezení vhodného typu péče
- vedení Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (neschopenek)
- zajištění následné sociální péče
- informace o možnostech zapůjčení kompenzačních pomůcek, pomoc při výběru a obstarání kompenzačních pomůcek
- spolupráce se sociálními a zdravotními zařízeními
- spolupráce s orgány veřejné správy, např. s úřady a soudy, pomoc při zprostředkování kontaktu hospitalizovaných pacientů s těmito institucemi
- zajištění sociálně právních záležitostí spojených s úmrtím pacienta (evidence pozůstalostí, zajištění pohřbu osamělých pacientů apod.)
- kontaktování a spolupráce s opatrovníky
 
Po přijetí pacienta na oddělení provádí sociální pracovník anamnestické šetření, tedy rozhovor s pacientem za účelem získání potřebných informací o příbuzných včetně dětí, bytových podmínkách a zaměstnání. Vyžaduje-li to situace a pacient souhlasí, sociální pracovník spolupracuje také s rodinou pacienta.
Během všech rozhovorů s pacienty sociální pracovník zjišťuje jeho aktuální potřeby či požadavky a pracuje na nalezení vhodného způsobu řešení. (MARKOVÁ, VENGLÁŘOVÁ, BABIAKOVÁ, 2006)
V lůžkových psychiatrických zařízeních se náplň práce sociálních pracovníků liší podle charakteru oddělení nebo skladby hospitalizovaných pacientů. Vždy se ale účastní aktivně vizit, porad týmu, komunit a dalších aktivit prováděných na daném oddělení.
Na akutních odděleních sociální pracovník řeší spolu s celým zdravotnickým týmem a především pacientem nepříznivé sociální situace, do kterých se pacient dostal vlivem psychického onemocnění. Dále např. sociální pracovníci vyzvedávají uložené peníze v centrálním trezoru pacientům, kteří nemají volné vycházky, popř. zajišťují těmto pacientům drobné nákupy (cigarety, nápoje, sladkosti, hygienické potřeby apod.)
Sociální práce na dětském a dorostovém oddělení zahrnuje spolupráci s rodinou či zákonným zástupce, sociální šetření v rodině, spolupráci se sociálně právním oddělením ochrany dětí a mládeže, se školami, diagnostickými ústavy, policií ČR.
Na odděleních následné péče je jednou z kompetencí sociálních pracovníků např. zajišťování oděvů a hygienických potřeb pacientům.
 
Mimo zdravotnická zařízení je pro psychiatrické pacienty nabízena celá škála sociálních služeb. V rámci zachování terminologie používané s oblasti sociální péče, je pacient coby uživatel sociální péče označován jako klient.
 
Účelem těchto služeb je podpora rozvoje nebo zachování soběstačnosti klienta, jeho návrat do vlastního prostředí, obnovení původního životního stylu, snížení sociálního a zdravotního rizika souvisejícího se způsobem života klienta.
 
Činnosti sociálních služeb související s péčí o psychiatrické pacienty (řazeno abecedně):
Azylové domy poskytují přechodné pobytové služby klientům v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Kromě zajištění stravy a ubytování poskytují pomoc při prosazování práv a zájmů klientů.
 
Centra denních služeb poskytují ve specializovaných ambulantních zařízeních služby s cílem posílení soběstačnosti klientů.
 
Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují dlouhodobé pobytové služby se zajištěním pomoci při veškerých činnostech spojených s péčí o vlastní osobu, aktivizační a terapeutické činnosti.
 
Domovy pro seniory se specializovanou péčí určené pro osoby nad 65 let trpící různými typy demence. Poskytují pobytovou sociální a zdravotní péči.
 
Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba pro klienty se zdravotním postižením vyžadující pomoc jiné osoby. Jedná se o individuální nebo skupinové bydlení s pomocí zajištění chodu domácnosti.
 
Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení (tedy zařízení, která jsou co nejlépe dostupná pro určitou cílovou skupinu) pro uživatele návykových látek. Cílovou populací jsou uživatelé drog starší 15 let a jejich blízké osoby. Cílem poskytovaných služeb je minimalizace zdravotních a sociálních rizik. Jedná se o kontaktní činnost, poradenství, služby harm reduction (výměny injekčního materiálu, informace o bezpečnějším způsobu užívání návykových látek a bezpečnějším sexu), testování infekčních nemocí, zajištění hygienického, potravinového servisu.
 
Krizová pomoc je ambulantní nebo přechodná pobytová služba poskytovaná klientům, kteří se nacházejí v ohrožení zdraví nebo života. Služba obsahuje kromě poskytnutí ubytování také zajištění stravy, terapeutické a poradenské činnosti a pomoc při prosazování práv klienta.
 
Odlehčovací služby (respitní péče) přebírá a na předem určenou dobu péči o duševně nebo tělesně postiženou osobu. Umožňuje tak pečujícím prostor pro vyřízení osobních záležitostí nebo odpočinek od nepřetržité péče.
 
Osobní asistence je poskytována v přirozeném prostředí klientů, kteří vyžadují pomoc jiné osoby. Jedná se o pomoc při běžných úkonech péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.
 
Pečovatelská služba poskytuje pomoc při zvládání běžných činností při péči o vlastní osobu jako je pomoc při chodu domácnosti, osobní hygieně, zajišťování stravy.
 
Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická péče je poskytována klientům, jejichž schopnosti komunikace nebo orientace jsou omezeny. Tato péče zprostředkovává kontakt se společenským prostředím a asistuje při vyřizování úředních popř. jiných záležitostí.
 
Služby následné a doléčovací péče jsou ambulantní služby určené osobám s chronickou psychickou poruchou nebo osobám závislým na návykových látkách po ambulantní či ústavní léčbě. Jde o terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv klientů.
 
Služby rané péče jsou poskytovány rodičům dětí do 7 let věku, které jsou zdravotně postižené, nebo je jejich vývoj ohrožen vlivem nepříznivého sociálního prostředí. Jedná se o výchovné, vzdělávací, aktivizační a terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů dítěte
 
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou poskytovány rodinám s dítětem s rizikem ohrožení vývoje v důsledku dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou nedokáží sami překonat. Služba obsahuje výchovné, aktivizační, vzdělávací, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmu klientů.
 
Sociální poradenství poskytuje klientům v nepříznivé sociální situaci potřebné informace k jejímu řešení.
 
Sociální rehabilitace je zaměřena na nácvik potřebných dovedností vedoucích k dosažení samostatnosti klienta v nejvyšší možné míře. Sociální rehabilitace je nedílnou součástí poskytování sociálních služeb.
 
Sociálně zdravotní služby jsou poskytovány v pobytových zdravotnických zařízeních nebo zařízeních sociálních služeb. Klienty jsou osoby, které nepotřebují akutní zdravotní lůžkovou péči, ale v oblasti soběstačnosti jsou závislí na pomoci v takové míře, která nemůže být poskytnuta v domácím prostředí.
 
Stacionáře poskytují ambulantní (denní stacionáře) nebo pobytové (týdenní stacionáře) služby ve specializovaném zařízení klientům, kteří vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby. Jedná se o běžné denní činnosti spojené s péčí o vlastní osobu, dále pomoc při zajištění bydlení, aktivizační, terapeutické činnosti a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.
 
Telefonická krizová intervence je soubor metod práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou a ohrožující. Jde o jednorázový nebo opakovaný telefonický kontakt klienta se specializovaným pracovištěm.
 
Terapeutické komunity poskytují přechodné pobytové služby osobám závislých na návykových látkách nebo nemocným s chronickou psychickou poruchou. Pobyt v terapeutické komunitě poskytuje stravu, zprostředkování se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv klientů.
 
Terénní programy jsou služby poskytované osobám ohroženým rizikovým způsobem života. Jsou určené uživatelům drog, dále problémovým skupinám dětí a mládeže, osobám bez přístřeší, osobám žijících v sociálně vyloučených skupinách atd. Cílem terénních služeb je vyhledávání ohrožených osob, minimalizování rizik jejich způsobu života.
 
Literatura:
KUZNÍKOVÁ Iva a kol. Sociální práce ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3676-1.
MARHOVÁ Gabriela, Martina VENGLÁŘOVÁ a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním.  Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2138-5
MARKOVÁ, Eva, Martina VENGLÁŘOVÁ a Mira BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1151-6.
Primární prevence pro uživatele drog. Semiramis o.s., 2010. Evropská akce o drogách.
Sociální práce [online]. MPSV ČR. [cit. 2012_07_23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9
Respitní péče [online]. Česká alzheimerovská společnost. [cit. 2012_07_23]. Dostupné z: http://www.alzheimer.cz/sluzby-cals/respitni-pece/