Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii

11.5 Ošetřovatelská péče u pacienta s organickým psychosyndromem

11.5 Ošetřovatelská péče u pacienta s organickým psychosyndromem
 
  
Organický psychosyndrom je nespecifický syndrom vznikající na základě difúzního poškození mozku.
Rozvoj syndromu je pozvolný. V různé intenzitě postihuje jednotlivé složky psychiky, což se projevuje specifickými příznaky pro danou oblast, a které jsou samostatně pojmenovávané – např. amnestický syndrom, korsakovský syndrom, kortikální demence. (DUŠEK, VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, 2005)
 
Počátečním stádiem organického psychosyndromu bývá tzv. pseudoneurastenický
syndrom (při rychlém rozvoji organického psychosyndromu může toto stádium zcela chybět).
 
Projevy pseudoneurastenického syndromu zahrnují:
- vyčerpanost
- snížení výkonnosti
- poruchy soustředění
- poruchy paměti
- emoční labilitu
- podrážděnost
- perseverace
- snížení sebekritičnosti
- prodloužený spánek
 
Další stádiem je korsakovský syndrom, jehož projevy zahrnují:
- výrazné poruchy paměti v oblasti vštípivosti (postupně se rozšiřující na starší zážitky)
- konfabulace
- dezorientace
- bradypsychismus
- redukci zájmů
 
Prohlubování výše uvedených příznaků vede k dementnímu syndromu, který se dále projevuje:
- poruchy orientace
- poruchy emotivity - převládá depresivní nálada, ojediněle euforie (kde bývá moria)
- emoční labilita
- emoční inkontinence
- halucinace (většinou sluchové)
- bludy
- tranzitroní zmatenost (především v noci) až delirium
- poruchy sociálního chování
- celkový úpadek osobnosti
 
Organický psychosyndrom se vyskytuje např. u všech typů demence, po intoxikacích, zánětlivých mozkových onemocněních, při expanzivních nitrolebních procesech, při epilepsii nebo po mozkovém traumatu.
 
Léčba organického psychosyndromu spočívá především v podávání nootropik, antipsychotik, případně anxiolytik a dále související somatickou terapií.
Ošetřovatelská péče zahrnuje dle stádia syndromu celou škálu ošetřovatelských aktivit. Od aktivizace pacienta, asistenci či lehkou dopomoc při běžných denních činnostech až po komplexní péči o ležícího pacienta.
 
Důležitým faktorem je vedení pacientů k co největší možné sebepéči a zachování důstojnosti. Tento přístup klade na ošetřovatelský personál vysoké nároky především v plánování činností, a to tak, aby byl pacientovi poskytnut dostatek času a trpělivé asistence sestry při jednotlivých úkonech.
 
Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je zde také sledování somatických obtíží či symptomů onemocnění z důvodu neschopnosti pacienta si některé příznaky uvědomit nebo verbalizovat své potíže.