Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii
11.4 Ošetřovatelská péče u deliriózního pacienta
11.4 Ošetřovatelská péče u deliriózního pacienta
Deliriózní syndrom souvisí kvalitativní poruchou vědomí.
Delirium se u pacientů rozvíjí rychle, nejčastěji v odpoledních a nočních hodinách.
Průběh bývá bouřlivý a klinický obraz deliriózního syndromu je pestrý.
Po odeznění příznaků se vyskytuje ostrůvkovitá amnézie. (DUŠEK, VEČEŘOVÁ-
PROCHÁZKOVÁ, 2005)
S deliriózními pacienty se v klinické praxi setkáváme často, udává se, že delirium proběhne u 25 % hospitalizovaných pacientů starších 65 let. (PLEVOVÁ, BOLELOUCKÝ, 2000)
Projevy deliriózního syndromu zahrnují:
- amence
- iluze nebo halucinace
- bludy
- dezorientace
- psychomotorický neklid
- excitace
- úzkost
- inkoherence
- agresivita
- porucha spánkového režimu
Deliriózní syndrom se vyskytuje např. u organických psychických poruch, přiintoxikaci, při epilepsii, v rámci některých psychotických poruch, u infekčních nemocí. Mezi rizikové faktory, které mohou ovlivnit propuknutí deliria, kromě výše uvedených nemocí, patří:
- věk nad 65 let
- dehydratace
- imobilizace
- bolest
- spánková deprivace
- polymorbidita
- operační zákrok
- změna prostředí
- emoční stres
- snížení kognitivních funkcí
- smyslové omezení (zraku/sluchu)
- malnutrice
- medikace (např. sedativa, narkotika) (UHROVÁ, KLEMPÍŘ, 2011)
Delirium lze podle příznaků dělit na formy:
1) hyperaktivní delirium, kde převládá psychomotorický neklid, excitace, objevuje se agresivita, dezorientace
2) hypoaktivní delirium, při kterém je pacient letargický, somnolentní, dezorientovaný
3) smíšená forma deliria (UHROVÁ, KLEMPÍŘ, 2011)
Při léčbě deliria se zaměřujeme na příznaky, tedy především neklid a agresivitu podáváním sedativních antipsychotik. Dále se při farmakologické léčbě v některých případech využívají např. nootropika. Samozřejmostí je léčba primární příčiny deliria (např. infekce).
Dále třeba pozornost věnovat dostatečné hydrataci, při bolestech na její tlumení, úpravě spánkového režimu atd.
Deliriózní pacient plně závislý na ošetřovatelské péči ve všech denních činnostech.
Ošetřovatelský personál udržuje komfort pacienta (přiměřenou okolní teplotu, dostatečné větrání, čisté lůžko, apod.), pokoj pacienta by měl být i v noci přiměřeně osvětlený (pro snížení dezorientace, prevence iluzí), dále je nutné dbát v případě hyperaktivní formy na bezpečnost pacienta i personálu, při hypoaktivní formě na prevenci imobilizačního syndromu.
Na pacienta je za všech okolností nutné přiměřeně hlasitě a stručně hovořit, vždy pacienta pojmenovávat a komentovat veškeré úkony, které jsou u něho prováděny.
Důležitým prvkem v péči o deliriózní pacienty je úprava spánkového režimu.
Především v dopoledních a časně odpoledních hodinách, je-li pacient schopen, je žádoucí jej aktivizovat, hydratovat, podávat stravu. Jestliže pacient nosí např. brýle nebo naslouchadlo, je vhodné jejich používání (pro snížení dezorientace).