Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii

10.3 Ošetřovatelská péče u pacienta s poruchou vědomí

10.3 Ošetřovatelská péče u pacienta s poruchou vědomí
 
  
Vědomí je optimální funkční stav mozku, během kterého je člověk současně schopen:
- uvědomovat si sebe sama
- uvědomovat si své okolí
- uvědomovat si své psychické pochody
- správně analyzovat své vztahy k okolí
 
Bez vědomí člověk není schopen vykonávat ostatní psychické funkce.
Neporušené vědomí se vykazuje vigilitou (bdělostí - kvantitativní integrita vědomí), luciditou (jasným vědomím – stav vědomí, který umožňuje veškeré další psychické funkce) a idiognosií (uvědomováním si sama sebe).
Vědomí i za fyziologických podmínek kolísá. Např. při únavě dochází k určitému útlumu psychických funkcí nebo během spánku zaznamenáváme generalizovaný útlum mozkové kůry.
Stav pacienta s poruchou vědomí je vždy závažný a veškeré příznaky poruch vědomí je nutné považovat za alarmující.
 
Ošetřovatelská péče u pacientů se zastřeným vědomím (kvantitativní poruchou vědomí) zahrnuje péči o:
Somnolentního pacienta, který vyžaduje zvýšený dohled, především na fyziologické funkce, dostatečnou hydrataci a také dopomoc při denních činnostech. Je-li pacient schopen přijímat per os, je nutná dopomoc a dohled z důvodu nebezpečí aspirace.
Dále u pacienta zajišťujeme bezpečnou a pohodlnou polohu např. v křesle nebo lůžku s důrazem na prevenci vzniku dekubitů a pádu.
Vzhledem k tomu, že dochází ke zpomalení myšlení, na pacienta hovoříme zřetelně a v krátkých větách. Nezatěžujeme jej dlouhými hovory a poskytujeme dostatek času k vyjádření. Je vhodnější používat uzavřené otázky, kdy pacient odpovídá jedním slovem, popřípadě gestem.
Pacienta v soporózním stavu, se kterým se můžeme v psychiatrii nejčastěji setkat u pacientů v terminálním stádiu, především na odděleních gerontopsychiatrie. Tento stav vyžaduje komplexní ošetřovatelskou péči o ležícího pacienta. Dbáme také na komfort pacienta (přiměřená teplota vzduchu, poloha pacienta, prevence vysychání rtů a dutiny ústní apod.)
Pacienta v kómatu vyžadující péči na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Pacienta se synkopou, jehož stav se v řádech desítek vteřin obvykle spontánně upravuje. Pacienti si prodělanou synkopu nepamatují. Z ošetřovatelského hlediska je nutné zkontrolovat fyzický stav pacienta z důvodu možného poranění během pádu a dále jej sledovat.
 
Ošetřovatelská péče u pacientů s obluzeným vědomím (kvalitativní poruchou vědomí) zahrnuje péči o:
Delirantního pacienta, který se může projevovat zvýšenou aktivitou, neklidem či agresivitou. U pacientů v odvykacím stavu nebo po intoxikacích se objevuje třes a horečnaté stavy. U těchto pacientů je nutné zajistit jejich bezpečí, popřípadě i okolí. Důležitým faktorem je dostatečná hydratace pacientů. Dále věnujeme pozornost somatickému stavu, především v případě zvyšující se tělesné teploty.
U pacientů v deliriu se setkáváme s různými projevy poruch dalších psychických funkcí jako např. iluzemi, halucinacemi, bludy, inkohoroncemi, zvýšenou /sníženou afektivitou, neklidem, stuporem atd. Ošetřovatelská péče se tedy odvíjí od konkrétního příznaku. Společným jmenovatelem veškeré poskytované péče je stále bezpečnost pacienta a jeho okolí, přiměřená komunikace a dohled nebo dopomoc se sebepéčí.
Amentního, tedy zmateného pacienta, jehož chování je méně nápadné a projevuje se poruchami myšlení a orientace. Z tohoto důvodu je nutná dopomoc při běžných denních činnostech, včetně doprovodu např. na toaletu, do jídelny atd. I v tomto případě je kladen velký důraz na zajištění bezpečí pacienta. U amentních pacientů je velké riziko, že se (i ve známém) prostředí ztratí.
 
Obluzené vědomí bývá provázeno zkresleným vztahem ke skutečnosti, což vede u pacienta k neschopnosti reálného náhledu na svůj stav.
Komunikaci s pacientem s obluzeným vědomím je třeba přizpůsobit, to znamená hovořit stručně, srozumitelně, poskytnout pacientovi dostatek prostoru ke svému vyjádření. Je vhodné pacientovi poskytnout informace související s jeho orientací v čase, místě a osobě.
 
V odborné literatuře se také můžeme setkat s pojmem obnubilace (mrákotný stav, vyznačující se náhlým začátkem a koncem s následnou amnézií), který patří mezi kvalitativní poruchy vědomí, ale zahrnuje i poruchy myšlení, emotivity a chování. Jde o krátkodobý stav, v jehož rámci pacient může cestovat, být agresivní apod. Obnubilace se objevuje např. u epilepsie, při patických afektech, v ebrietě, po úrazech hlavy nebo při hypoglykemii.
Vzhledem ke krátkodobosti tohoto stavu (řády minut) je prioritou ošetřovatelské péče zajištění bezpečnosti pacienta a jeho okolí.
 
Příklady potenciálních ošetřovatelských diagnóz:
- Riziko poruchy kožní integrity z důvodu imobility
- Riziko pádu vyvolané zastřeným vědomím
- Riziko sebepoškození vyvolané deliriem
- Porucha spolupráce vyvolaná zkresleným náhledem na onemocnění
- Riziko dezorientace vyvolané amencí