Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii
11.3 Ošetřovatelská péče u katatonního pacienta
11.3 Ošetřovatelská péče u katatonního pacienta
Katatonní příznaky se řadí ke kvalitativním poruchám jednání, které jsou provázeny kvantitativními poruchami psychomotoriky (útlumu nebo naopak excitace).
Katatonní syndrom se v současné době vyskytuje sporadicky, přesto však (nebo právě proto) je důležité znát jeho příznaky.
Vývoj katatonního syndromu bývá náhlý, ale můžeme se setkat i s pozvolným rozvojem klinického obrazu.
Katatonního syndrom má dvě formy:
1. neproduktivní (katatonní akinéza)
2. produktivní (katatonní hyperkinéza)
Projevy neproduktivní (stuporózní) formy katatonního syndromu zahrnují:
- psychomotorický útlum
- katalepsie (strnulost, svalová ztuhlost, dlouhodobé udržování polohy)
- flexibilitas cerea (vosková ohebnost), polohu např. končetin lze pasivně změnit přes citelný odpor v kloubech
- negativismus
- mutismus
Projevy produktivní formy katatonního syndromu zahrnují:
- hyperkinéza (zvýšená potřeba pohybu)
- agitovanost
- neklid
- grimasování
- manýrování
- bizarní chování
- stereotypie (opakování určitých pohybů nebo slov)
- echomatismus (opakování činnosti po nějaké osobě)
a) echolalie (opakování slov)
b) echopraxie (opakování pohybů)
c) echomimie (opakování mimiky, napodobování výrazu)
- katatonní rapty (jednorázový impulzivní projev většinou agrese)
- katatonní agitovanost (déletrvající projevy neklidu, psychomotorické excitace)
Důležitým prvkem, především pro diagnostiku, je skutečnost, že po odeznění akutních příznaků si pacient vše pamatuje.
Katatonní syndrom se vyskytuje např. v rámci schizofrenie (katatonní nebo u některých forem reziduální schizofrenie), organických poruch, posttraumatických stavů nebo jako katatonní epizoda u mentální retrdace. (DUŠEK, VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, 2011)
Farmakologická léčba se odvíjí od etiologie. U schizofrenie jsou ordinovány antipsychotika, v případě organických poruch jsou antipsychotika kombinovány např. nootropiky. Jako nefarmakologická léčba bývá využívána ECT a rTMS.
Z ošetřovatelského hlediska je nutné mít na paměti, že i u pacienta s projevy neproduktivní formy katatonního syndromu hrozí nebezpečí agrese.
Dále je nutné u pacientů s projevy produktivní formy (např. bizarní chování, echomatismus), stejně jako ve všech ostatních případech, zachovat profesionální přístup a nenechat se pacientovým chováním vyprovokovat.
Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je aplikace předepsané medikace a sledování
účinku.
Ošetřovatelský personál musí dbát na bezpečnost jak katatonních, tak i ostatních pacientů, a to především zvýšeným pozorováním pacienta z důvodu včasného odhalení příznaků stoupajícího neklidu či agrese. Dále je vhodné zajistit klid pro pacienty s neproduktivní formou katatonního syndromu.
Pacienti s katatonním syndromem bývají plně odkázáni na ošetřovatelskou péči ve
všech denních činnostech (hygiena, oblékání, stravování) včetně dostatečného příjmu tekutin, vyprazdňování (pacienti se mohou pomočit, pokálet). Rozsah pomoci se vždy odvíjí od aktuálního stavu.