Osetrovatelska_pece_v_psychiatrii
7 Diagnostika v psychiatrii
7 Diagnostika v psychiatrii
7.7 Testovací otázky
Psychiatrická diagnostika je založena především na hodnocení projevů a chování pacienta lékařem.
I když psychiatrická diagnostika zaznamenala velký pokrok, včetně sjednocení diagnostiky duševních poruch (dané Světovou zdravotnickou organizací, Světovou psychiatrickou asociací atd.), stále se často hovoří o její subjektivitě, a to především z důvodu, že postrádá zcela objektivní diagnostické metody. K diagnostice řady onemocnění využívá např. zobrazovací metody (pro organická onemocnění apod.) nebo laboratorní vyšetření (pro abúzus návykových látek apod.) atd., ale pro řadu diagnóz jsou tyto metody nevyužitelné a je zcela na úsudku lékaře, jak rozhovor s pacientem a jeho pozorování vyhodnotí.
Pro objektivizaci zhodnocení stavu, přesněji řečeno příznaků některých diagnóz a především pro posouzení vývoje onemocnění či úspěšnosti léčby se využívají tzv. psychiatrické škály. Jedná se o soubor otázek nebo úkolů pro pacienta (v některých případech pro člověka, který o nemocného pečuje). Úroveň zodpovězení nebo splnění úkolu se bodově hodnotí.
Příklady psychiatrických škál:
- Mini Mental State Examination (MMSE) - hodnocení kognitivních funkcí
- Hamilton Rating Scale for Anxiety (HAM-A) – hodnocení úzkosti
- Hamilton Rating Scale for Depression (HAM-D) – hodnocení depresivních příznaků
- Montgomery and Asberg Depression Rating Scale (MADRS) - hodnocení depresivních příznaků
- Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS) – hodnocení příznaků schizofrenie
- Clinical Global Impression (CGI) – celkový klinický dojem
- Brief Psychiatric Rating Scale (BPRS) – hodnocení psychopatologie
V rámci psychiatrické ošetřovatelské péče se také využívají různé hodnotící škály.
Jde především o hodnocení míry soběstačnosti při denních činnostech (viz 13 Ošetřovatelská péče v gerontopsychiatrii) pomocí např.:
- Barthelové index
- Katzův index nezávislosti
- IADL
- DAD
- BADLS
Pro zjištění zmatenosti pacienta se využívá např.
- zkrácený mentální bodovací test (Gaindův test) - test obsahuje z 10 položek, na které se sestra pacienta ptá (např. věk, adresu, rok, datum narození, jméno současného prezidenta); každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem, při skóre nižším než 7 se jedná o zmatenost
Mezi komplexní kognitivní testy patří, kromě výše uvedeného MMSE,
- 7 minutový screeningový test (7MST) – hodnotí orientaci v čase, test kreslení hodin (viz 13 Ošetřovatelská péče v gerontopsychiatrii) a vyjmenování zvířat (z předložených obrázků). Dosažené skóre vypovídá o pravděpodobnosti Alzheimerovy nemoci ve třech skupinách:
1. skupina: pravděpodobnost přítomnosti Alzheimerovy nemoci je negativní
2. skupina: diagnózu nutno ověřit
3. skupina: pravděpodobnost přítomnosti Alzheimerovy nemoci je pozitivní
- Dementia Detection (DemTect) – hodnotí zapamatování si slov a čísel, jejich následné vybavení, převedení číslic do slov, verbální plynulost
- Mini-Cog – se skládá ze vštípení a vybavení 3 slov a testu kreslení hodin (viz 13 Ošetřovatelská péče v gerontopsychiatrii)
Testy hodnotící nutriční stav:
a) Body Mass Index (BMI) – index tělesné hmotnosti rozřazuje tělesnou hmotnost na základě výpočtu podílu hmotnosti k výšce² do kategorií:
- podváha
- normální tělesná hmotnost
- nadváha
- obezita
b) Nutritional Risk Screening 2002 (NRS 2002) – provádí se ve dvou fázích:
- předběžný screening nutričního rizika
- podrobný screening nutričního rizika se provádí, jestliže předběžné hodnocení vyšlo alespoň v 1 položce pozitivně
c) Nottinghamský screeningový dotazník – souhrnně hodnotí výsledek BMI, úbytek hmotnosti v posledních 3 měsících, příjem stravy před hospitalizací a základní onemocnění
Hodnocení rizika vzniku dekubitů:
- škála Nortonové – hodnotí fyzický stav, vědomí, aktivitu, pohyblivost a kontinenci
- škála Bradenové – hodnotí smyslové vnímání, vlhkost, aktivitu, mobilitu, výživu, tření
- Watlerowa škála – posuzuje oblasti tělesné hmotnosti, kontinence, typu kůže, mobility, pohlaví, věku, chuti k jídlu, medikace, neurologického deficitu, operace/traumatu, podvýživy a dalších rizikových faktorů
Hodnocení bolesti:
- vizuální analogová škála (VAS) – pacient znázorňuje intenzitu bolesti na úsečce v rozpětí od žádné bolesti po nesnesitelnou
- obličejová škála – pacient vybírá nejvýstižnější obrázek prožívání bolesti dle její intenzity
- průběžný záznam managementu bolesti – přehledná monitorace podávaných analgetik, intenzity bolesti, úroveň sedace a užití nelékových intervencí pro snížení bolesti
- Abby Pain Scale – vhodná pro nekomunikující pacienty nebo pacienty, kteří nejsou schopni verbalizovat své pocity; pozorováním sestra hodnotí vokalizaci, výraz, řeč těla, změny chování, změny fyziologických funkcí a fyzické změny
Hodnotících škál pro různé oblasti medicíny je celá řada. Především v zahraničí je jejich používání v rámci ošetřovatelství velice rozšířené. V našich podmínkách je již rutinní záležitostí snad každé sestry hodnocení rizika vzniku dekubitů dle Nortonové, hodnocení rizika pádu pacienta, využívání škál k hodnocení bolesti apod.
Výhodou hodnotících škál je přínos objektivních informací a dat, které jsou využitelné nejen v plánování ošetřovatelského procesu, terapie a k posuzování vývoje onemocnění a závislosti výsledků na léčebných nebo ošetřovatelských intervencích. Jejich nepopiratelným kladem je i fakt, že jsou zdrojem dat pro výzkumnou činnost, která je součástí ošetřovatelství a medicíny jako takové.
V psychiatrickém ošetřovatelství hodnocení pacientova psychického stavu (míru příznaků dané poruchy) pomocí škál není ještě moc rozšířené. Sestry používají tyto škály převážně v rámci klinických studií, ale je patrně otázkou času, kdy se tento hodnotící nástroj, a to nejen v oblasti psychiatrie, stane ve větší míře nedílnou součástí ošetřovatelské péče.
Literatura:
Epileptické grafoelementy (specifické tvary křivek) zaznamenané na EEG.
In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation, 2009. Stránka naposledy edit.13. 08. 2012 v 19:397. [vid. 2012-08-31]. Česká verze. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Neurologie
HANDREJCHOVÁ, Ivana. Hodnotící škály jako součást ošetřovatelské dokumentace. České Budějovice: JCU, 2011. Bakalářská práce. JCU, Zdravotně sociální fakulta.
MARKOVÁ, Eva, Martina VENGLÁŘOVÁ a Mira BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1151-6.
PAVLOVSKÝ, Pavel a Lucie MOTLOVÁ. Psychiatrické vyšetření. In: RABOCH, Jiří a kol. Psychiatrie. Doporučené postupy psychiatrické péče II. Praha: Infopharm, 2006. s. 7–21. ISBN 80-239-8501-9.
Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 39. ISSN 1211-1244.
Ukázkové snímky CT mozku (zobrazující zlomeninou lebky se subarachnoideálním krvácením). In: Radiology Cases in Pediatric Emergency Medicine [online]. © 2000 Department of Pediatrics, University of Hawaii John A. Burns School of Medicine. [vid. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.hawaii.edu/medicine/pediatrics/pemxray/v7c02.html
Ukázkové snímky MR mozku (zobrazující 5 stupňů mediotemporální atrofie). In: AD centrum [online]. Centrum pro výzkum, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci, 2011. Stránka naposledy edit. 31. 07. 2012. [vid. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum/klinicka_cast/klinicka_cast.html