Zdravotnicke_pravo_ve_vztahu_k_osetrovatelstvi

8.1.7 Odběry lidské krve a jejich buněk

8.1.7 Odběry lidské krve a jejich buněk
 
 
Odběry lidské krve a jejich složek pro výrobu transfúzních přípravků a krevních derivátů a pro použití u člověka může provádět jen poskytovatel oprávněný k takové výrobě podle zákona o léčivech (zákon č. 378/2007 Sb.).[1]
 
Krev pro uvedené účely nelze odebrat osobám:
- nezletilým
- umístěným v policejní cele, ve výkonu vazby či trestu odnětí svobody či zabezpečovací detence
- v zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy
- v nařízené izolaci, karanténě nebo v lůžkovém ochranném léčení
- hospitalizovaným bez jejich souhlasu.
 
Zákon dále definuje léčbu krví a jejími složkami. Léčbou krví se rozumí podání transfúzních přípravků pacientovi v rámci preventivní nebo léčebné péče.
 
Za posouzení slučitelnosti transfúzního přípravku s krví příjemce odpovídá poskytovatel, který provádí transfúzi. Záznam o slučitelnosti je součástí zdravotnické dokumentace pacienta.
 
Za odebranou krev nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční odměnu, s výjimkou účelně vynaložených výdajů spojených s odběrem krve, o které osoba požádá, a to do max. výše 5 % minimální mzdy.

[1]§ 31, odst. 1 zákon č. 373/2011 Sb.