Zdravotnicke_pravo_ve_vztahu_k_osetrovatelstvi
13.3 Odvod pojistného
13.3 Odvod pojistného
Problematikou odvodu pojistného zákon stanoví odlišně pro:
a) zaměstnance
b) osoby samostatně výdělečně činné
c) osoby bez zdanitelných příjmů
d) státní pojištěnce
ad a) odvod pojistného za zaměstnance
Paragraf 5, odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. stanoví, že zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu. K takové srážce zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance.
Pojistné odváděné zaměstnavatelem se platí za jednotlivé měsíce a je splatné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné zaměstnavatel odvádí na účty těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou jednotlivé jeho zaměstnanci pojištěni.
Právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit jeho předchůdce.
ad b) odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné
Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná každý měsíc, a to do 8. dne následujícího měsíce.
Záloha se neplatí, byla-li osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou.
V prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti se zálohy na pojistné vypočítávají z minimálního vyměřovacího základu. V dalších letech se záloha stanoví z měsíčního vyměřovacího základu. Ten se stanoví jako průměr z 50 % příjmů z výdělečné činnosti za předchozí kalendářní rok zmenšených o výdaje vynaložené na dosažení a udržení těchto příjmů, který připadá na jeden kalendářní rok.
Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a pro kterou příjem ze samostatné činnosti není hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Musí však své zdravotní pojišťovně oznámit, co je jejím hlavním zdrojem příjmů při souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti.
Doplatek pojistného ve výši rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výši pojistného vypočteného podle vykázaného vyměřovacího základu za příslušný kalendářní rok je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl (nebo měl být) podán přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok příslušné zdravotní pojišťovně.
Nastane-li situace, že je úhrn záloh na pojistné vyšší než pojistné stanovené z vyměřovacího základu za příslušný kalendářní rok, jedná se o přeplatek pojistného. Ten se použije k úhradě jiného splatného závazku pojistníka vůči zdravotní pojišťovně a není-li takový, vrátí se plátci pojistného, a to do jednoho měsíce po zjištění přeplatku.
ad c) Odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů
Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné za příslušný kalendářní měsíc do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
ad d) Odvod pojistného za státní pojištěnce
Za osoby, za které pojistné platí stát, hradí toto pojistné Ministerstvo financí na zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění, který vede Všeobecná zdravotní pojišťovna pro účel přerozdělování pojistného, a to do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce.