Zdravotnicke_pravo_ve_vztahu_k_osetrovatelstvi

9.9 Stupně naléhavosti tísňového volání

9.9 Stupně naléhavosti tísňového volání
 
 
V souvislosti s právní úpravou činnosti ZZS je třeba se zmínit alespoň o jediné podzákonné právní normě vydané v souvislosti se zákonem č. 374/2011 Sb. Touto podzákonnou normou je vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě.
 
Vyhláška č. 240/2012 Sb. vymezuje některé pojmy, ale především stanovuje rozlišení stupňů naléhavosti tísňového volání:
a) do I. stupně naléhavosti patří situace, kdy osobě (pacientovi) selhávají či již hrozí selhání základních životních funkcí nebo jde-li o mimořádnou událost s hromadným postižením osob, kam je třeba vyslat 5 a více výjezdových skupin současně nebo kde je postiženo 15 a více osob současně
b) do II. stupně naléhavosti patří situace, kdy pravděpodobně hrozí selhání základních životních funkcí postižené osoby
c) do III. stupně naléhavosti patří situace, kdy postižené osobě nehrozí selhání základních životních funkcí, ale přesto je třeba k ní vyslat ZZS.
d) do IV. stupně naléhavosti patří situace, kdy se nejedná o žádnou ze shora uvedených situací, ale operátor zdravotnického operačního střediska přesto rozhodne o vyslání výjezdové skupiny.
 
Jednou stanovený stupeň naléhavosti se již během řešení dané události nemění. Vyhláška stanoví pracovní postupy při vyhodnocování stupně naléhavosti tísňového volání, schéma vysílání výjezdových skupin, koordinaci přepravy postižených osob a jejich předávání do další odborné péče.
 
Operátor zdravotnického operačního střediska má pravomoc rozhodnout o stupni naléhavosti tísňového volání a podle toho vysílá na místo výjezdové skupiny. Pokud se jedná o událost I. stupně naléhavosti, vyšle nebo přesměruje na toto místo nejbližší výjezdovou skupinu. Na takové místo je třeba vždy vyslat nebo přesměrovat výjezdovou skupinu s lékařem.
Operátor je povinen motivovat tísňově volající osobu k poskytování laické první pomoci a vést ji při této pomoci až do doby, než dorazí na místo aktivovaná výjezdová skupina.
 
Pokud jde o nasazení letecké výjezdové skupiny, tato se vysílá na místo události I. nebo II. stupně naléhavosti, pokud by pozemní výjezdová skupina dosáhla místa události až v době, kdy by byl zásah vzhledem ke zdravotnímu stavu postižené osoby pozdě, a dále v případě, že by přesun postižené osoby do cílového místa poskytovatele akutní lůžkové péče trval pozemním způsobem déle o více než 15 minut. Dále se letecká výjezdová skupina vysílá i na místo, které je pro pozemní výjezdové skupiny těžko přístupné, nebo za situace, kdy letecká přeprava dává větší šanci na nezhoršení zdravotního stavu pacienta, ač by k tomu při pozemní přepravě mohlo dojít.
 
Vyhláška dále stanoví obsah organizačně provozního řádu zdravotnického operačního střediska, který řeší mimo jiné i komunikaci a spolupráci mezi složkami integrovaného záchranného systému při výzvě a při společném zásahu, při vyhlašování poplachu a při řešení mimořádných situací. 
 
Vyhláška stanoví i postupy činnosti ZZS v místě mimořádné události s hromadným postižením osob. Stanoví úkoly pro výjezdovou skupinu, která dorazí na místo události jako první. Dále stanoví úkoly pro jednotlivé skupiny zdravotnické složky integrovaného záchranného systému. Na místě s hromadným postižením osob působí:
-  třídící skupina – ta vyhledává postižené osoby v terénu, stanoví rychlou orientační diagnózu a dopravuje osoby do místa, kde jim bude poskytnuta odborná zdravotnická pomoc. V případě velkého počtu postižených osob vybaví tyto osoby identifikační a třídící kartou s vyznačením předběžné diagnózy.
- skupina přednemocniční neodkladné péče
- odsunová skupina.
 
Každá z těchto skupin má na místě zásahu své stanoviště, které je v terénu označeno značkou s příslušným nápisem. Činnost skupiny řídí její vedoucí. Činnost zdravotnických pracovníků koordinuje vedoucí zdravotnické složky integrovaného záchranného systému.