Multikulturní ošetřovatelství
5.2.2 Základní práva ve zdravotnictví
5.2.2 Základní práva ve zdravotnictví
Veřejnost se většinou přiklání k názoru, že cizinci jsou nákladnými pojištěnci v systému veřejného zdravotního pojištění, popř. že zahrnutí dalších cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění by muselo či mohlo vést k vysokým nákladům. Tento názor je však možné do značné míry zpochybnit. Argumentem zde může být i jen letmý pohled na demografickou strukturu cizinecké populace žijící v ČR, ve které převládají osoby v produktivním věku a osoby, které přišly do ČR za prací (Trbola, Rákoczyová, 2012).
Pro veřejné zdravotní pojištění by mohlo být výhodné, pokud by do něj migranti přispívali. Jsou to většinou o osoby, které jsou relativně zdravé a mladé a čerpání zdravotní péče je u nich minimální. Na druhou stranu cizinci často neplatí pojistné, neplní oznamovací povinnosti dané zákonem, popřípadě odcestují do jiných zemí a dluhy za čerpanou zdravotní péči se stávají nedosažitelnými. Proti snaze o začlenění vyloučených skupin migrantů do veřejného zdravotního pojištění stojí zájmy komerčních pojišťoven, které si uvědomují, že se jedná o velmi výnosný „byznys“. Komerční pojišťovny brání rozšíření skupin migrantů majících přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Řada nevládních organizací, pracujících s migranty v ČR považuje tuto situaci za neudržitelnou a nespravedlivou (http://www.konsorcium-nno.cz).
Pro zajímavost ve stručnosti uvedení cen za zdravotní péči:
Obr. č. 40 Příklad cen za stomatologické ošetření, Městská Poliklinika Praha, 2013
Zdroj: http://www.prahamp.cz
Obr. č. 41 Ceny za pobyt na protialkoholní záchytné stanici v ČR
Zdroj: http://www.tn.cz
Obr. č. 42 Příklad cen za soukromé zubní ošetření
Zdroj: http://www.misterdent.cz/
Obr. 43 Příklad úhrad péče pro cizince za poskytnutí některých výkonů zdravotnickou záchrannou službou Středočeského kraje
Zdroj: ZZS SČK, výjezdová základna Říčany